POKORNÝ, PETRPÍSEŇ O PERLE
Tajné knihy starověkých gnostiků
Vyšehrad, Praha, 1986
fotografie Jan Brodský, Petr Pokorný
1. vydanie, 17.000 výtlačkov
33-738-86
náboženská literatúra, Biblia,
280 s., čb fot v prílohe, čeština
hmotnosť: 394 g
tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý
6,90 € PREDANÉ
*H-6-3*
Gnose byla jedním z nejvlivnějších, ale také nejsložitějších duchovně myšlenkových hnutí pozdního starověku. Rozšířila se ve východním Středozemí, ovlivnila filozofii helénismu, zejména novoplatonismus, a po dlouhou dobu vytvářela vlastní společenství. V polemickém rozhovoru s gnosí formulovalo své učení rané křesťanství, ve středověku zjišťujeme její působnost v některých kriticky orientovaných hnutích, jako byli bogomilové či albigenští, a v mandejské sektě na Blízkém východě či v různých duchovně orientovaných společenstvích je její vliv patrný podnes. Východiskem gnostických úvah je otázka po smyslu a úběžném bodu lidského života, jak ji cituje například Klémens z Alexandrie z pojednání Theodotova: „Odkud jsme a čím jsme se stali; odkud pocházíme a kde jsme se octli; kam spěcháme a z čeho jsme vykoupeni; jak je to s naším zrozením a s našim znovuzrozením?“ Tuto problematiku vyslovuje i starobylá báseň Píseň o perle. Na jejím základě objasňuje autor této knihy, který se v r. 1978 zúčastnil expedice UNESCO do míst nálezu rozsáhlé gnostické knihovny v Nag Hammádí, podstatu, učení a dějinné působení tohoto hnutí. Závěrečná kapitola přináší ukázky gnostických textů přeložených z řečtiny a koptštiny, včetně rukopisů z Nag Hammádí. Gnostická knihovna z Nag Hammádí je kromě nálezu esejských svitků v Kumránu u Mrtvého moře a souboru Bodmerových papyrů jedním z nejvýznamnějších rukopisných objevů poválečné doby. Jde o dvanáct svazků a několik dalších volných listů, které obsahují 46 spisů nebo kratších textů přeložených z řečtiny do koptštiny. K nejznámějším spisům této knihovny patří Tomášovo evangelium, Tajná kniha Janova, evangelium Pravdy, Filipovo evangelium, Skutky Petra a dvanácti apoštolů; z dalších textů uveďme hermetické spisy, apokalypsy a sbírky moudrých výroků. — K zpracování nálezu z Nag Hammádí byla ustavena zvláštní komise UNESCO a oblast naleziště zkoumalo postupně několik mezinárodních expedic. Jedním z významných závěrů, k nimž dospěly, je zjištění, že Bodmerovy papyry, zahrnující nejstarší řecké rukopisy evangelia podle Lukáše a podle Jana, ale i Menandrovu komedii Dyskolos (Dědek), byly uchovávány v koptských klášterech v Horním Egyptě. Ve skalách Džebel el-Tárif byly uloženy v době bojů arabských dynastií o moc nad Egyptem tamějšími mnichy, kteří nedaleko ukryli také texty z Nag Hammádí.
VII. ZÁHADNÁ KNIHOVNA
(Charakteristika jednotlivých textů Z Nag Hammádí)
Texty z Nag Hammádí jsou všechny psány koptsky. Většinou jde o zvláštní odrůdu sahidského dialektu, kterým se mluvilo v Horním Egyptě. Z významnějších traktátů je jen Evangelium Pravdy psáno subachmimsky, to jest koptštinou, kterou se mluvilo víc na severu. Koptština je lidová egyptština, křesťany povýšená na literární řeč. K jejímu záznamu užili místo démotického písma (zjednodušených hieroglyfů) řeckou abecedu (alfabetu), obohacenou o znaky pro nové hlásky, které řečtina neměla. Protože hovorové egyptštiny tehdy užívali jen prostí lidé, byl to jazyk, jenž jen těžko mohl vyjádřit abstraktní pojmy. Pro některé přejal řecká slova, zejména v náboženské terminologii.
Trvalo více než dvacet let, než se ustálilo číslování jednotlivých kodexů a traktátů nálezu z Nag Hammádí. Většina kodexů obsahuje několik traktátů. Všechny mají jednu sadu do sebe vložených a ve hřbetě ohnutých listů, jen kodex č. I je tvořen dvěma takovými sešity. Další kodexy jsou v dnešním číslování seřazeny především podle předběžného odhadu významu a stáří spisů, které obsahují. Nejvyšší čísla mají kodexy nejvíce poškozené. O jednotlivých kodexech teď podáme některé základní informace spolu se stručnou charakteristikou literárních celků, které obsahují.
První kodex (NHC I) byl odborně vydán v Curychu a obsahuje pět spisů: Modlitbu apoštola Pavla, Tajnou knihu Jakubovu, Evangelium pravdy, Epištolu Reginovi a Trojdílný traktát.
Modlitba apoštola Pavla (NHC I/1) je typická gnostická modlitba, vyjadřující jednotu modlícího se a jeho božstva. Připomíná hermetickou gnosi. Je vepsána v předsádce vazby písařem posledního traktátu tohoto kodexu (I/5).
Tajná kniha Jakubova (NHC 1/2) je vlastně tajný dopis, Jakubova epištola, jejímž odesilatelem má být Jakub, příbuzný Ježíšův, známý z Nového zákona. Líčí se v ní, jak Jakub a Petr byli po nanebevstoupení Ježíšově vytrženi do nebe. Nechápou však všechno to, co jim tam bylo zjeveno. Je to u gnostiků neobvyklý motiv, ovlivněný kanonickými evangelii. Tajná kniha Jakubova obsahuje zajímavé paralely k literárním formám, příznačným pro biblickou tradici; například podobenství a blahoslavenství. Jméno adresáta této epištoly je nečitelné. Končí na thos. Nebyl to gnostik Kérinthos, o němž bude řeč v příští kapitole? Doba vzniku se klade na počátek druhého, podle některých až do třetího století.
Evangelium pravdy (NHC I/3) je obsaženo ještě i ve dvanáctém kodexu (NHC XII/2). Je to patrně Evangelium pravdy, o němž se zmiňuje Eirénaios, i když se svým zaměřením podobá spíš Ódám Šalomounovým (viz kap. III naší knihy). Jeho učení o Kristu je velmi blízké tomu, co vyznává křesťanská církev, gnostické je však učení o Stvořiteli, který je nazván řeckým slovem Plané, to jest Omyl. Příbuznost se syrskými Ódami Šalomounovými vedla některé badatele k závěru, že tento spis byl přeložen nikoli z řečtiny, ale ze syrštiny. Jiní (např. H. - M. Schenke) z toho vyvozují, že jde o jiné Evangelium pravdy, než o kterém mluví Eirénaios. Evangelium je řecké slovo, které se v Ježíšově době užívalo ve významu „dobrá zpráva“ a v prvokřesťanské mluvě označovalo zvěst o vzkříšení Ježíše Krista, tedy zvěst o tom, že k Ježíši Nazaretskému se přiznal sám Bůh a že Ježíš tak vstoupil do nového rozměru života. Evangelista Marek označil svůj spis o Ježíši jako „začátek evangelia“, tj. jako předpoklad k pochopení velikonočního evangelia o vzkříšení. Od poloviny druhého století se slovo evangelium stalo označením literárního žánru, do něhož patří biblická (kanonická) evangelia, evangelium Petrovo, evangelium Hebreů, evangelium Ebjonitů a jiná evangelia, zachovaná jen ve zlomcích, jako je papyrus z Oxyrhynchu č. 840. Jiné spisy nazvané evangelium přijímají většinou již jen označení tohoto literárního druhu, který získal mimořádnou autoritu, ale jde ve skuteč-
