PATRICK, LYNNTVÁŘ K TVÁŘI
(Cheek to Cheek)
Harlequin, Praha, 1993
edícia Harlequin Superromance
preklad Tatjana Jandourková
ISBN 80-85631-96-2
beletria, román, pre ženy,
256 s., čeština
hmotnosť: 129 g
mäkká väzba
stav: zachovalá
*cesvo*
Anita Brooksová a Price Garfield byli slavnými filmovými hvězdami a milenci - manželi se však nikdy nestali. Najednou k sobě Anitina dcera a Priceův syn našli cestu. Podaří se jim vyhnout nebezpečí, které potkalo jejich rodiče?
Gabby vešla do kuchyně, kde Elsie krájela čerstvý ananas. Služebná vzhlédla od své práce a pátravě se zadívala přes své silné brýle.
„Měla byste chuť na omeletu?“ zeptala se Elsie. „Je to jedna z mých specialit.“
„Ráda bych, ale mám si dát jen lehkou snídani.“ „Rohlík a kávu?“
„Ano, a snad ještě trochu čerstvého ovoce.“
Gabby vzala talíř, aby se obsloužila, ale Elsie jí ho rázně vytrhla.
„Je to stále ještě moje kuchyň.“ Upravila na talíř čerstvý ananas, dílky pomeranče, jahody a rohlík. „Prosím. Káva je na příborníku.“
„Díky, Elsie.“
Gabby si uvědomila, že bude muset brát větší ohled na Elsiiny city, pokud se týče jejích povinností. Vešla do jídelny, naplnila si šálek a právě usedala ke stolu, když uslyšela na chodbě nějaký povyk.
„Zvládnu to sám,“ říkal Chester a hrnul se k žebříku, který Gabby měla v dohledu. Na postranní poličku položil misku. „Nefuň mi za krk a nech si ty zatracený rady, o který jsem se neprosil.“
Neil ho těsně následoval a hovořil do skřípění starého dřeva žebříku, jak na něj Chester pomalu a s námahou vystupoval. „To, že víš, jak se leze po žebříku, ještě neznamená, že máš potuchy, jak se dělá omítka.“ „Nesahej na ten žebřík,“ zabručel Chester v odpověď. „Mohl by sis pomačkat svý prvotřídní kvádro.“
Neil si urovnal širokou vázanku v rozhaleném límci košile a posměšně se podíval na jeho džínsy a kostkovanou košili.
„Dej si radši ode mne poradit, až si budeš kupovat šaty.“
„Kromě tvých rad, jak se opravuje omítka,“ odsekl Chester. „Vrchní radní. Vševěd. Fuj!“
Gabby se snažila potlačit smích a málem se udusila půlkou rohlíku. Navzdory tomu, co jí bylo řečeno, nevycházeli zřejmě všichni v domě spolu dobře.
„Aspoň vím, jak správně nahodit omítku... I když jen teoreticky.“ Neil ukazoval prstem na díru. „Když neodstraníš každou uvolněnou částečku, nebude to k ničemu.“
„Když odstraním každou zatracenou volnou částečku, tak tu nezbude žádná zeď!“ Chesterova slova doprovodila silná rána. „Ksakru, podívej, co jsi způsobil! Upustil jsem špachtli.“
„Nic jsem neudělal. To ty tvoje ruce. Neměl bys dělat manuální práci.“
„Ruce mám možná trochu ztuhlé, ale ještě nejsem zralý pro rakev. Zavři už zobák a podej mi radši tu mizernou špachtli!“
„Je plná sádry.“ Neilův tón naznačoval, že Chester přišel o rozum. „I rukojeť je celá umazaná.“
„Ovšemže je-“
Gabby už chtěla vstát od stolu a podat Chesterovi nářadí, když na chodbě uslyšela kroky a Lucillin pronikavý hlas.
„Chestere, co pro kristapána děláš na tom žebříku?“
Bývalý kaskadér jen podrážděně zavrčel. „Snažím se udělat jednu z mnoha oprav, která tu je potřeba!“
„Víš, že nemáš lézt ani na židli. Už ať jsi dole!“
„Dobře!“ Chester začal sestupovat. „Člověk se snaží být užitečný a dostane za to akorát rady a nadávky, jen proto, že nemůže dělat to, co dřív!“ Žebřík skřípal, jako by zdůrazňoval jeho hněv. „Stejně mám dnes na práci něco lepšího.“ Vrazil ramenem do žebříku, když se kolem něj protahoval. „Ať to dodělá Neil.“
„Promiň, Lucille,“ řekl druhý muž a couval od kymácejícího se žebříku, „ale mám na sobě vycházkové šaty. Mohl bych se umazat. Chtěl jsem jít do města do Ocean
................................................................................................................................................................
... posledná veta ...
Navzdory všem pochybnostem jí cosi říkalo, že až ona a Kit budou staří a šedovlasí, budou také stále tančit v něžném objetí.
