ZELINGR, IVO - NOTOGRAFIE

ZELINGR, IVO

NOTOGRAFIE
editio supraphon

Supraphon, Praha, 1986
obálka Ondřej Grygar
1. vydanie, 1.000 výtlačkov
02-001-86

knihy v češtine, hudba, hudobná teória, notové zápisy,
200 s., čeština

tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý

8,00 €

*hud*

 

NEORALOVÁ, JAROSLAVA - MLADÍ MUZIKANTI I.

NEORALOVÁ, JAROSLAVA
DOSTAL, JAN
PAVLOVSKÁ OĽGA

MLADÍ MUZIKANTI I.
učebnica pre 1. ročník ľudových škôl umenia

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1973
1. vydanie,
67-164-73

knihy v slovenčine, hudobná teória, učebnice, knihy pre deti,
120 s., slovenčina

tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý

2,50 €

*hud*

 

MELKUS, LIBOR - HUDEBNÍ NÁSTROJE SYMFONICKÉHO ORCHESTRU

MELKUS, LIBOR

HUDEBNÍ NÁSTROJE SYMFONICKÉHO ORCHESTRU

Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1958
edícia Obrazové soubory
fotografie Jan Beran
obálka Antonín Homolka
3. nezmenené vydanie, 2.000 výtlačkov

hudba, hudobná teória, vážna hudba, publikácie obrázkové
30 s., čb fot., čeština

mäkká väzba, veľký formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe

2,00 €

*bib35*hud*

URBAN, ŠTĚPÁN - NA KYTARU BEZ NOT

URBAN, ŠTĚPÁN

NA KYTARU BEZ NOT

Panton, Praha, 1960
obálka Milan Albich
1. vydanie, 15.000 výtlačkov

hudba, hudobniny, hudobná teória, notové zápisy
36 s., čeština

malý formát, mäkká väzba
stav: opotrebovaná

PREDANÉ

*kiger*hud*

TVRDOŇ, JOZEF - DEJINY HUDBY A NÁUKA O HUDOBNÝCH FORMÁCH A NÁSTROJOCH

TVRDOŇ, JOZEF

DEJINY HUDBY A NÁUKA O HUDOBNÝCH FORMÁCH A NÁSTROJOCH

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1962
edícia Vysokoškolské učebné texty pre pedagogické inštitúty
1. vydanie, 4.755 výtlačkov

hudobná teória, hudba,
268 s., slovenčina

tvrdá väzba
stav: preväzba, pečiatky v knihe, podčiarkovaný text

predané

*bib32*hud*

HÝROŠ, PETER - NÁUKA O HUDBE

HÝROŠ, PETER

NÁUKA O HUDBE
Základná náuka o hudbe ako pomocná kniha pre školy II. a III. stupňa, pre hudobné školy a učiteľov

Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, Bratislava, 1957
edícia Pedagogická literatúra
1. vydanie, 5.200 výtlačkov

hudba,hudobná teória,učebnice
208 s., slovenčina

tvrdá väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe

PREDANÉ

*bib20**hud*

 

RIEMANN, HUGO - KATECHISMUS DĚJIN HUDBY II.

RIEMANN, HUGO

KATECHISMUS DĚJIN HUDBY
II. díl
Dějiny forem hudebních

Mojmír Urbánek, Praha, 1904
edícia Illustrované katechismy (3)
preklad Jaromír Borecký

hudba, hudobná teória
160 s., čb obr., čeština
hmotnosť: 194 g

tvrdá väzba
stav: výborný, na predsádke a na frontispice malá pečiatka majiteľa

9,00 €

*kvaja* in *kat-HUD*

CMÍRAL, ADOLF - ZÁKLADNÍ POJMY HUDEBNÍ

CMÍRAL, ADOLF

ZÁKLADNÍ POJMY HUDEBNÍ

Státní hudební vydavatelství, Praha, 1965
7. doplnené vydanie (2. v SHV), 4.000 výtlačkov
02-111-65

hudba, hudobná teória
282 s., čeština
hmotnosť: 322 g

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe

predané

*bib14* ib *H-parap*R4F

LIPTÁK, TEODOR - ZÁKLADY HARMÓNIE A POLYFÓNIE

LIPTÁK, TEODOR

ZÁKLADY HARMÓNIE A POLYFÓNIE
Učebné texty pre študentov študujúcich hudobnú výchovu odbor Učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov

Univerzita P. J. Šafárika, Pedagogická fakulta v Prešove, 1983
1. vydanie, 250 výtlačkov

skriptá vysokoškolské, učebnice, hudobná teória, hudba,
370 s., slovenčina
hmotnosť:894 g

mäkká väzba, veľký formát
stav: dobrý

predané

*bruri* in *H-2-1*

HUDOBNÁ VÝCHOVA

HUDOBNÁ VÝCHOVA
pre 1. a 2. ročník ľudových škôl umenia

OPUS, Bratislava, 1981
obálka a ilustrácie Dagmar Sedláčková
12. vydanie, 15.000 výtlačkov

hudobná teória, hudba, učebnice,
232 s., slovenčina
hmotnosť: 459 g

tvrdá väzba
stav: výborný

2,50 € PREDANÉ

*gopal*

TURZA, BORIS - HUDOBNÁ NÁUKA PRE 4. ROČNÍK ĽŠU

TURZA, BORIS
SLUJKOVÁ, VIERA
FISLA, ROLAND

HUDOBNÁ NÁUKA
pre 4. ročník I. stupňa základného štúdia ľudovej školy umenia

OPUS, Bratislava, 1987
obálka Peter Kľúčik
1. vydanie, 20.000 výtlačkov
62-004-87 HN4

učebnice, hudba, hudobná teória,
160 s., slovenčina
hmotnosť: 202 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

PREDANÉ

*gopal*

ŠOLC, MILAN - TAJEMSTVÍ AKORDOVÝCH ZNAČEK

ŠOLC, MILAN

TAJEMSTVÍ AKORDOVÝCH ZNAČEK

Supraphon, Praha, 1981
obálka Eugen Jiránek
6. vydanie, 15.000 výtlačkov

hudba, hudobná teória
160 s., čeština
hmotnosť: 187 g

mäkká väzba, malý formát

PREDANÉ stav: dobrý, lepky na obálke, pečiatky v knihe *bib23*

PREDANÉ stav: veľmi dobrý PREDANÉ *H-6-4*

Plynulé čtení a zvuková realizace akordových značek jsou už po léta nezbytností pro kytaristy, hráče klávesových nástrojů a vlastně pro všechny instrumentalisty, působící v kapelách orientovaných na moderní taneční a populární hudbu, rock i jazz. Od roku 1964, kdy Tajemství akordových značek vyšlo poprvé, hledalo v Šolcově textu poučení už několik generačních vrstev hudebníků. Aktuálnost příručky se léty nezmenšila; každé další vydání se setkává s živým zájmem. Autorovi se totiž podařilo na pozadí stručného a srozumitelného výkladu elementárních poznatků hudební teorie přinést přehled akordových značek běžně užívaných v našich i zahraničních hudebninách, propojit systematicky učleněné poznatky s živou muzikantskou praxí a předat čtenáři i základní poznatky z oblasti akordiky. Poučený zřetel k potřebám praktického muzicírování je jistě hlavním důvodem trvalé obliby Šolcovy příručky.

KOPINOVÁ, ĽUBICA - HUDOBNÁ VÝCHOVA PRE 1. ROČNÍK ZÁKLADNÝCH ŠKÔL

KOPINOVÁ, ĽUBICA
RUŽIČKOVÁ, TERÉZIA
DAMBORÁKOVÁ, VIERA

HUDOBNÁ VÝCHOVA PRE 1. ROČNÍK ZÁKLADNÝCH ŠKÔL

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 2001
ilustrácie Daša Bacmaňáková-Dicová
1. vydanie
ISBN 80-08-03051-8

knihy pre deti, učebnice, hudba, hudobná teória
80 s., slovenčina
hmotnosť: 248 g

mäkká väzba, veľký formát
stav: dobrý

1,50 € PREDANÉ

*home*

OČADLÍK, MIRKO - SVĚT ORCHESTRU II.

OČADLÍK, MIRKO

SVĚT ORCHESTRU II.
České orchestrální skladby z let 1800-1940

Orbis, Praha, 1946
obálka Ant. Homolka
noty kreslil František Langmajer
1. vydanie, 10.500 výtlačkov

hudba, vážna hudba, hudobná teória,
708 s., čeština
hmotnosť: 751 g

tvrdá väzba bez prebalu
stav: veľmi dobrý

3,20 €

*juriv* in **O2**

PRAŽÁK, PŘEMYSL - NERUDA O HUDBĚ

PRAŽÁK, PŘEMYSL

NERUDA O HUDBĚ

Václav Petr, Praha, 1941
edícia Svazky úvah a studií (54)

hudba, hudobná teória,
31 s., čeština
hmotnosť: 234 g

tvrdá väzba (preväzba spolu s viacerými inými zväzkami)
stav: výborný

NEPREDAJNÉ

*H-6-5*

Bedřich Smetana má v projevech Nerudových hudby se dotýkajících postavení velmi význačné, ba můžeme říci přímo výsadní. Od prvního osobního setkání, provázeného určitou vzájemnou nedůvěrou, prošel Nerudův vztah k Smetanovi bohatým vývojem rostoucím z prosté sympatie k oddanému přátelství a chlapsky ryzí lásce. Nebyl to však jen prvek osobní náklonnosti, jenž předznamenával Nerudův vztah k Smetanovi. Neruda dovedl nad to s obdivuhodným instinktem vystihnouti, jaký zjev vyrůstá ve Smetanovi české hudbě i celé naší kultuře a nebyl ani na okamžik v pochybnostech, kde je jeho místo v bojích o Smetanu. Proto také jeho projevy Smetanou se obírající, jichž se tu pro omezenost místa možno ovšem dotknouti jen letmo, jsou od počátku značeny základním tónem nadšení, víry a očekávání nej vyšších hodnot od Smetanova genia. Neruda za celou dobu svého života nezakolísal v přesvědčení o hodnotě Smetanova díla. Je pravda, že najdeme v jeho Smetanovských projevech některé mezery, ale najíti bezpečnou odpověď na otázku, co bylo jejich příčinou, se těžko podaří. Skutečností nezvratnou je, že Neruda neváhal nikdy ani na okamžik býti uvědomělým propagátorem a obhájcem Smetanovým a že právě v době nej prudších bojů o Smetanu zasahoval on nejdůrazněj V roce 1872, v době nově se rozvíjejících bojů o Smetanu, uveřejňuje Neruda v Národních listech Smetanův souhrnný portrét. Je zajímavý po nejedné stránce. Jeho význam vynikne tím více, když si uvědomíme, že Neruda tu hodnotí Smetanu už zcela v duchu dnešního názoru, ač v době psaní portrétu uplynulo teprve 9 let od počátku Smetanovy činnosti v Čechách a největší díla čekala ještě v jeho duši na své uvolnění pro světlo tohoto světa. Zřejmou tendencí této práce Nerudovy bylo ukázati veřejnosti, kdo to vlastně Smetana je a vylíčením velikosti jeho zjevu novostí a výbojností mistrových děl namnoze desorientovanou veřejnost uvésti na správnou cestu.

Neruda sledoval se zájmem všechny kroky Smetanovy, upozorňoval opětně na premiéry Smetanových děl a jejich význam, domáhal se repris jeho oper a zasahoval delšími i kratšími poznámkami a celými články, kdykoli toho situace vyžadovala.

Braniboři v Čechách, Dalibor, Prodaná nevěsta, Hubička, Dvě vdovy, Libuše, Tajemství — pro každou z těchto oper najde Neruda slova obdivu, upozorňuje na ně své čtenáře a sám pro sebe měří na jejich krásách své přesvědčení o jedinečnosti Smetanova genia. Zvláštní zalíbení nalezl Neruda v Daliboru, v němž zejména duetto Milady a Dalibora z druhého jednání mu doslova učarovalo. Několikráte skvělým rouchem slovním a bohatstvím obrazového přirovnání líčí nemizící dojem, jejž v něm zanechalo toto „obrovsky vznešené finale, jemuž v celé dramatické literatuře není žádné finale rovno“. V Braniborech v Čechách mu připadají ženská tercetta jako hudba z jiného světa a zejména ho oslňují skvělé sbory prvního jednání; na výtku kteréhosi kritika, že Smetana dává v této opeře zpívati sboru pražské luzy, vtipně v zastoupení Smetanově slibuje, že Smetana napíše operu komickou a v té budou sbory — velkostatkářů. 

RIEMANN, HUGO - KATECHISMUS DĚJIN HUDBY I.

RIEMANN, HUGO

KATECHISMUS DĚJIN HUDBY
I. díl
Dějiny hudebních nástrojů a dějiny osnov tónových a notace

Mojmír Urbánek, Praha, 1903
edícia Illustrované katechismy (2)
preklad Jaromír Borecký
2. opravené vydanie

hudba, hudobná teória
130 s., čb obr., čeština
hmotnosť: 183 g

tvrdá väzba
stav: výborný, na predsádke a na frontispice malá pečiatka majiteľa

NEPREDAJNÉ

Vlídné přijetí, jehož dostalo se této dějepisné knížce, ponouká spisovatele, aby ponechal jí starou její formu spracovaní v otázkách a odpovědích Jevilo se mu to vymáháno již ohledem na školy, ve kterých zdomácněla jako rukověť pro vyučování dějinám hudby, aby změnou celkového rozvrženi nebyla zaviněna porucha. Toliko v jednotlivých podrobnostech byly ovšem nutny opravy a doplňky, jež snadno se převedou do vydání anglického (v Londýně, Augener Cie.) i ruského (v Moskvě, Jurgenson). Mocný rozkvět bádání hudebně historického za poslední decennia dokázal neudržitelnost mnohého názoru, tak mnohou epochu zcela nově osvětlil, že jednotlivé paragrafy obsahově dlužno bylo úplně přeliti. Spisovatel sám ve svých "Dějinách hudební theorie v9.—19. století" (Geschichte der Musiktheorie im 9.—19. Jahrhundert, Lipsko, Max Hesse 1898), v typografické studii "Písmo a tisk not" (Notenschrift und Notendruck, 1896, není na skladě knihkupeckém) a v několika menších pracích ("Über die Melodik der Minnesänger", O melodice pěvců lásky 1897; "Über die französische Ouvertuře", O francouzské ouvertuře 1898) přispěl svou hřivnou k objasnění důležitých otázek a nemohl ovšem pominouti kladné výsledky těchto i jiných prací odborných; domníval se však že není potřebí rozpřádati je šířeji, aby nebyl katechismu vzat jeho všeobecně orientující ráz. Nikoli seznamování s palčivými otázkami nynějšího bádání, nýbrž umožnění pohodlného přehledu po vývoji hudebního umění v průběhu staletí tanulo mu neustále jakožto úkol katechismu před očima. I v novém spracování svém knížka nečiní tedy nároku, jevíti se dílem, jež otvírá prameny. Že přece však v mnohých částech obsahuje skutečně malé monografie, svod materiálu jinak jen po různu shledatelného, uznáno bylo již při prvém vydání; bohdá dojde i druhé proto neméně přívětivého přijetí.

83. Ustoupilo naše století opět od sestavování různých barev zvukových, přidrželo se opět výhradného pěstění hudby nástroji téže barvy?

Ne i ano. Netoliko podrželo soubor bohatého na rozmanité barvy orchestru, nýbrž mnohem dále jej stupňovalo, avšak uchováváním starých a sestrojením nových čeledí zjednalo si možnost, dle potřeby a libosti pro celé skladby anebo pro jednotlivá místa větších děl omeziti se na plnou harmonii nástrojů téže barvy.

84. Kdy orchestru přibyl klarinet ?

Byl vynalezen kolem 1690. od Krištofa Dennera v Norimberce, téhož, kterýž i počet zákolen fagotu zmenšil (Stockfagott), či spíše umístěním otvoru, přefouknutí do duodecimy usnadňujícího, vytvořen z francouzského chalumeau (sr. 77). Hluboký rejstřík (původně jediný) podržel jméno starého nástroje (šalmaj), přefouknutý obdržel jméno vysoké trubky sólové (c1arino), jež poznenáhlu byla jím nahražena a nástroji své jméno v zdrobnělém tvaru přenechala (klarinet, vlastně tolik co malý klarin).

85. Zda-li klarinet v rozmanitých polohách hlasových byl stavěn ?

Ano, pozvolna povstávaly výše a níže laděné druhy; vedle klarinetu do C stavěn klarinet do D, Es, F a As (malé klarinetky) a hlubší do H, B a A; v altové poloze byly nástroje do F (roh basetový) a Es, v basové do B a A stavěny. Basové klarinety jsou nejmladší, do A laděný vynořuje se teprve v skladbách Wagnerových. Ad. Saxem sestrojený kontrabasový klarinet nedošel rozšíření. Rohu basetového se dnes opět již neužívá, altový klarinet do Es nalezl upotřebeni toliko v anglické vojenské hudbě. Es klarinet jest hlavní součástkou vojenských kapel, ještě vyšší sotva kdy již se objevují, D klarinet osamocuje v operním orchestru. Všeobecně užívá se dnes pro orchestr pouze klarinetů C, B, A i basových klarinetů B, A; nejoblíbenějším jest B klarinet.

86. Kdy vynalezen roh ?

O kruhovitě točených žesťových nástrojích již Vegetius Renatus Flavius ve 4. století (sr. 78) pod jménem buccina t.j. pozoun se zmiňuje. Jméno a nástroj dlužno však v dějinách velmi dobře rozeznávati, totiž právě tak smí se k těmto buccinám vztahovati vývin rohu, jako vývin trub ku staré tubě. Beze vší pochyby všechny ony antické a středověké žesťové nástroje, porovnány s dnešními, byly vysoké polohy tónové a jen skrovné délky. Egyptské a hebrejské tuby nebo pozouny ztěží byly delší čtyř stop, ale nejspíše tak daleko mensurované, že byly s to, aby svůj nejhlubší vlastní tón udaly, totiž nebyly dle dnešních pojmů přec vlastně svou polohou tónovou ani trubkami, nýbrž kornety nebo polnicemi. Též bucciny měly as na nejvýš délku vyšších odrůd trubkových. Lesnice, jak ji ještě Virdung (1511) vyobrazuje, měla jen jeden závit, byla tudíž, jak se zdá, toliko krátká. Zvyšování mensury, jež trompétě dalo její břeskný zvuk, rohu roztouženou stísněnost, pozounu jeho mohutnost, zavádělo se pomalu zajisté během staletí; jím stalo se používání nejhlubších tónů nejistým nebo nemožným, a byli nuceni, aby znovu získali hloubku, zdvojovati délku trub. Snad i častěji zmiňovaná snaha po doplnění nástrojových čeledí přispěla, že přišlo se na nejvhodnější délky. Nepřetržitý vývoj antických rohů býčích, beraních a středověkých loveckých až na lesnici naší doby naprosto nelze předpokládati; jich epigony byly spíše zapomenuté nyní cinky. Skutečný roh, t. j. několikráte vinutý, trompe de chasse nebo cor de chasse zvaný (něm. Jagdhorn), nalézáme konečně v 17. století; Mersenne (1637) udává pro největší druh délku asi 7 stop, to byly by po dnešních pojmech rohy ve vysokém D. Hrabě Sporck importoval prý je koncem století do Německa. První partitura vykazující trompes de chasse je Lullyova »Pr i n ce sse d’Elide« (1664). Partitury Bachovy a Handlovy činí již na lesní roh nároky, jimž sotva naši dnešní hornisté mohou, jak známo, stačiti. Původní hlavní ladění lesnice (jakož i trubek, kotlů a také hoboji, rovněž záhy kombinovaných s rohy, i fléten) jest D—dur. Avšak vedle toho objevily se četně rohy v Es, F a G, i hlubší v C a B, a posléze (před zavedením chromatických rohů) měli všechna ladění od vysokého C do hlubokého A. Kotouče ladicí, prvně při trubce, jak se zdá, upotřebené, přenesl k. 1760. drážďanský cornista Antonín Josef Hampel na lesnici; připadl i r. 1753 na ucpávané tóny, jimiž částečně doplněny mezery přirozené stupnice tohoto nástroje. Také jiná zlepšení rohů v Německu byla učiněna (hlasovod [Stimmzug], dusítko). Kolem poloviny předešlého století byla tudíž lesnice, či jak později na rozdíl od chromatických nástrojů zvána, přirozený roh konstruován, a 1765 vystoupil již Rodolphe jako první vynikající virtuos na kornu.

87. Které jsou žesťové nástroje orchestrové v předešlém století?

Kromě rohů jen trubky a pozouny. Trubky vyvinuly se úplně v dnešní svůj tvar (s podlouhle taženými závity) a stavěny v mnoha laděních od vysokého A do hlubokého A. Měly ještě dříve, nežli rohy, ladicí kotouče, také výtaž (zá-

SUCHÝ, FRANTIŠEK - LIDOVÉ PÍSNĚ A TANCE Z POLABÍ NA KRÁLOVÉMĚSTECKU

SUCHÝ, FRANTIŠEK

LIDOVÉ PÍSNĚ A TANCE Z POLABÍ NA KRÁLOVÉMĚSTECKU

Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha, 1955
obálka Vanda Suková
1. vydanie, 1.100 výtlačkov

hudba, hudobná teória, hudobniny, ľudová hudba, notové zápisy, história
232 s., čeština
hmotnosť: 546 g

mäkká väzba, veľký formát
stav: dobrý

5,90 € PREDANÉ

*042* moja (2.2.2016 kontrola)