Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

Zobrazujú sa príspevky s označením mentálne choroby. Zobraziť všetky príspevky
Zobrazujú sa príspevky s označením mentálne choroby. Zobraziť všetky príspevky

štvrtok 16. mája 2019

STYX, PETR - ZACHÁZENÍ S BLÁZNEM

STYX, PETR

ZACHÁZENÍ S BLÁZNEM
Antipsychiatrie

Společnost pro reklamu a tisk, Brno, 1991

psychiatria, mentálne choroby,
128 s., čeština
hmotnosť: 160 g

mäkká väzba
stav: zachovalá, knižničné pečiatky

2,50 € PREDANÉ

*bib14*






PARANOIA

Tak jako u «stahujícího se» nemocného, je i zde třeba poukázat na zřejmý vývoj nedůvěry v «paranoidní postoje». Nedůvěřivost sama o sobě je každému tvoru vlastní a z hlediska bezpečí pro život, nepostradatelná. Život v lidské společnosti klade značné nároky na korekci přirozené nedůvěřivosti a schopnosti spolupráce. Bezpečná fyzická, psychická, či sociální «vzdálenost» jedince od ostatních lidí je značně variabilní a je otázkou, nakolik ji lze vůbec respektovat.

Nedůvěřivost se však může stát v sociálním chování jedince dominantním rysem. Vyvolává pak negativní odezvu a tím se zpětně posiluje. Nedůvěřivost se snadno změní v podezírání a člověk se zásadním a netolerovaným způsobem začne odlišovat od obecně přijímaných postojů v dané kultuře. Jeho stav je označován jako »paranoidní postoj» (para = mimo, nos = myšlení, rozum).

Obecně existují některé situace, které u citlivých, senzitivních jedinců nahrávají vzniku paranoidního ladění. Může to být například přechod do neznámého prostředí (domova důchodců), ale také imigrace nebo emigrace, (zvláště je-li spojena s neznalostí jazyka). Může se objevit u člověka s nepříznivým sociálním znakem - stigmatem, o kterém se postižený domnívá, že je středem nepřátelského zájmu sociálního okolí. Nepřátelské postoje vůči svému »stigmatu» má totiž i on sám. Snadno podlehne nevraživému ladění i skupina lidí — třeba obyvatelé domu vůči cikánské rodině. Jindy postihne blud ohrožení i celou rodinu, je-li nositelem této myšlenky vlivný člen, například otec. Vznikne folie a deux - indukovaná psychóza. Paranoidnímu ladění podlehnou snadno lidé vyčlenění ze sociálního kontaktu pro svoji fyzickou vadu. Například staří lidé omezení v pohybu, často pak lidé neslyšící, nebo pro svůj sociální status, starší alkoholici.

S paranoidními postoji se tedy můžeme setkat všude tam, kde jsou lidé odděleni od běžného sociálního života. Nedostatek výměny informací činí i běžné situace ohrožujícími. Člověk začne lehce věřit tomu, že mnohé věd a události se dějí kvůli němu. Na významu pak mohou nabývat i takové situace, které jsou pro normálně informované lidi bezvýznamné (nefungující výtah, fronta lidí). Takové podněty se potom pro izolovaného jedince stávají významnými symboly a určují jeho jednám. Další nemožnost přiměřené komunikace je důvodem, že člověku stále více scházejí odpovědi na otázky, které se v něm s nepřiměřenou naléhavostí vynořují. Běžný okolní svět se stává záhadným.

V souvislosti s paranoidními stavy je zdůrazňován hlavně obranný mechanismus — «projekce». Při ní vlastní nepřátelská pozice vůči světu zapříčiňuje, že obklopující společenský svět je nemocným vnímán jako nenávidějící a nepřátelský v duchu zákona projekce — «podle sebe soudím tebe». Vlastní negativní pocity nemocného, směrované k druhým lidem, se stávají jeho nedílnou součástí. Svět jako takový a lidé jako takoví se stávají ohrožujícími. Z podobné pozice je už jen malý krok k vytváření sebeklamů a přeludů, které chování nemocného v jeho očích opodstatňují. Často je paranoidní vnímání světa výsledkem ranných negativních vztahů, na jejichž základě se rozvíjejí záporné vztahy k lidem, do nichž nemocný promítá svoje negativní zkušenosti, nereálná přání a pocity viny. Typickou je například závislá pozice hýčkaného dítěte, ve které se nemocný cítí stále «malým» vůči dospělým, kteří (viděni «zespodu») se zdají vyšší, mocnější a moudřejší. Potom je od nich vyžadována "absolutní spravedlnost» a dokonalá péče. Pokud dospělí neobstojí, rodí se v závislém «dítěti» pocit křivdy a vzpoury.

Příklad: Na psychiatrické oddělení byl přeložen padesátiletý muž, původně léčený na interním oddělení, kde byl stále agresivnější. Posléze psal četné stížnosti i na ministerstvo zdravotnictví. Spolupráce se zdravotníky vázla, bylo nutno přistoupit k jeho umístění na psychiatrii. Teprve v klidném a tolerantním kontaktu s terapeutem začal nemocný hovořit o své nesplněné touze. Aby jej matka, která ho «neměla ráda», stále hýčkala a opatrovala. Později v chápajícím a přátelském vztahu přijal skutečnost, že trvalou mateřskou a akceptující péči mu žádné nemocniční oddělení nemůže již vynahradit a prakticky ani poskytnout.

Nesmíme však zapomínat na situace, kdy na počátku tohoto onemocnění stojí skutečná křivda, anebo nepříznivá sociální konstelace, která vznikla v důsledku nepříjemné události. Pracovní kolektivy, často v rámci nepřítomnosti jiné shody, označí «oběť» jako «zlé dítě», o kterém se potom po straně hovoří. Mezi obětí a ostatními vzniká sociální bariéra, vedoucí k vzájemně podezíravým postojům. Nemocný potom vede život »pronásledovaného pronásledovatele» a taková situace směřuje k duševnímu onemocnění. Nezvratná přesvědčení o »ohrožující realitě» mohou mít často reálný podklad, i když jsou řazena k psychotickému postižení. Paranoidní jedinci, na rozdíl od autisticky postižených (kteří se stávají «jinými lidmi»), mimo své bludy většinou zůstávají tím, kým byli. Zachovávají si svoji osobnost. Je však zřejmé, že i autismus může logicky vést k paranoidním postojům. Je velmi silnou bariérou před vnějším světem. Současně však znemožňuje revizi mylných přesvědčení o »nepřátelském okolí», ve kterém nemocný nachází určitou, byť negativní jistotu. Je to přijatelnější, než aby připustil, že postoje druhých jsou často neutrální a lhostejné. Nemusí tomu tak být vždy a on ve svém uzavření není schopen rozlišit, kdy která situace nastává.

Paranoidními postoji tak může «být řešen» i pocit samoty a sníženého sebehodnocení. V psychóze člověk nezůstává osamělý. Jeho vnitřní svět, kromě skutečných postav, často vykreslených v duchu postojů nemocného (rodiče v ironickém šklebu s vyplazenými jazyky), může být zabydlený vyobrazenými osobami, které slouží k vytvoření nereálné imaginární společnosti — »pseudokomuni-ty» (Cameron). I v psychóze je člověk velmi sociální bytostí. Dobře organizovaná pseudokomunita je spikleneckým společenstvím nemocného. Někdy jen náznak nepřátelského sdělení skutečnými osobami může v takové pseudokomunitě nabýt konkrétního tvaru. (Usměrňující zdravotník jako «zlý skřet».)

Nejčastějším signálem paranoidního onemocnění je projevovaná změna pocitů k nejbližšímu sociálnímu okolí. Rodiče nebo partner jsou zaskočeni, když dosud
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

... posledná veta ...

To už je však námět na další samostatnou knihu.



štvrtok 11. januára 2018

LESNÝ, IVAN - ZPRÁVY O NEMOCECH MOCNÝCH

LESNÝ, IVAN

ZPRÁVY O NEMOCECH MOCNÝCH
Významné historické postavy očima neurologa

Horizont, Praha, 1989
prebal Miloslav Fulín
ilustrácie Milan Mysliveček
2. doplnené (1. súborné) vydanie, 64.000 výtlačkov
40-025-89

mentálne choroby, história,
496 s., čeština
hmotnosť: 478 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý

1,60 € PREDANÉ

*H-6-4*

Knížka, kterou berete do rukou, představuje dvojí shrnutí: jednak žeň dlouholetého autorova bádání o neurologickém nebo psychiatrickém postižení některých významných historických osobností, vesměs „mocných tohoto světa“ — císařů, králů, vojevůdců, a jednak souhrnné vydání jeho historicko-medicínských miniatur publikovaných ve dvou samostatných svazcích v Horizontu (Zpráva o nemocech mocných, 1984; Druhá zpráva o nemocech mocných, 1987). Jde však o vydání upravené s ohledem na tematickou jednolitost (bez lorda Byrona) a na chronologii a místopis působení vyšetřovaných záhrobních pacientů a rozšířené o dvě nové studie: vizity u lůžka Ladislava Pohrobka a cara Pavla I. Vcelku jde o pokusy určit na základě dochovaných písemných pramenů diagnózu nervových či duševních onemocnění lidí obdařených velikou mocí, přičemž autor seznamuje čtenáře i s jejich životními osudy se zřetelem k událostem, v nichž tyto osobnosti hrály významnou roli, a mohly tak ovlivnit historický vývoj. I když knížka nechce v žádném případě nahrazovat exaktní historiografii, ukazuje některé málo známé stránky historie způsobem vlastním literatuře faktu.

Prof. MUDr. Ivan Lesný, DrSc. - Přední čs. neurolog, zakladatel dětské neurologie jako samostatného medicínského oboru, se narodil 8. 11. 1914 v rodině světově proslulého indologa a orientalisty akademika Vincence Lesného. Zvolil si životní dráhu lékaře. Od roku 1938, kdy promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, se věnuje boji s různými nemocemi nervového systému (obrnou, epilepsií aj.). V letech 1970—1981 byl přednostou dětské neurologické kliniky v Praze-Motole. Jeho rozsáhlá vědecká, pedagogická i medicínsko-praktická činnost je ceněna doma i v zahraničí. Napsal více než 400 odborných statí, monografií, článků a pojednání, hlavně z oboru dětské neurologie a klinické neurofyziologie. Již léta se zajímá o neurologická a psychiatrická onemocnění významných historických osobností; výsledky tohoto bádání shrnul v knížkách Zpráva o nemocech mocných (1984) a Druhá zpráva o nemocech mocných (1987). Nyní připravuje k vydání historicko-medicínské miniatury o slavných uměleckých osobnostech (to je důvod, proč studie Lord Byron nebyla již do souhrnného vydání Zpráv o nemocech mocných zařazena).








GAIUS IULIUS CAESAR se narodil roku 100 před naším letopočtem. Z rodinné tradice patril ke strane populárů, ačkoli byl ze starého patricijského rodu. Boj mezi těmito dvěma skupinami (blížil už se do značné míry bojům politických stran) právě vrcholil. Významnou roli pritom začínalo hrát vojsko. Na strane populárů se jako voják a velitel proslavil Gaius Marius, na straně optimátů Sulla. V době, do níž Caesar přichází, nabyli po krvavých bojích vrchu optimáti. Sulla okamžitě zahájil represe, které budí i po dvou tisících let děs: pořídil seznamy všech protivníků optimátů (seznamům se říkalo proskripce) a tito lidé byli okamžitě postaveni mimo zákon. Ani jejich děti a vnuci nesměli zastávat úřady. Kdo je udal, zabil či přivedl, byl odměňován z jejich majetku, který propadl konfiskaci. Krátce po porážce populárů dal prý popravit 2 600 římských jezdců (tak se nazývali příslušníci finanční aristokracie) a 90 senátorů, jejichž hlavy pak „zdobily“ fórum. Na Martově poli bylo pobito téměř šest tisíc zajatců, kteří, či aspoň většina z nich, se mu předtím vzdali za příslib ušetření. Při této veřejné masové vraždě právě zasedal senát a Sulla v něm řečnil. Až do chrámu bohyně Bellony, kde tenkrát senát jednal, bylo slyšet pronikavý nářek tisíců vražděných. Když se shromáždění senátoři vyděsili, uklidňoval je Sulla, aby jen dávali pozor na jeho řeč a nestarali se, co se děje venku — tam prý jsou jen na jeho rozkaz káráni a trestáni někteří z provinilců . . .

Takzvané proskripce postihly i rodinu Iuliů, naštěstí nikoli s těmi nejtragičtějšími následky, i když sám mladý Caesar měl namále. Sulla měl údajně v úmyslu nechat ho zabít — Caesar se musel dlouho skrývat mimo Řím — a teprve na přímluvu vlivných příbuzných (podle Suetonia také panen vestálek) ho stárnoucí Sulla nechal na pokoji. Měl však při této příležitosti prohlásit: „Dopřeji vám vítězství a budiž po vašem přání, ale vězte, že ten, po jehož záchraně tak usilovně toužíte, svým časem šlechticke straně, jejíž zájmy společně se mnou hájíte, připraví zkázu. Vždyť v Caesarovi je skryto mnoho Mariů!“

Zde je třeba vysvětlit, proč rodinu Iuliů postihly proskripce: byly to příbuzenské vztahy. Úhlavní nepřítel Sully, Gaius Marius, tribun lidu a mnohonásobný konzul za populáry, vítěz nad Jugurthou, byl Caesarovým strýcem. A k tomu se ještě mladý Caesar oženil s Cornelií, dcerou dalšího vynikajícího představitele populárů — Cinny.

Odtud tedy lze také vysvětlit, proč Caesar inklinoval spíš k populárům. Navíc byla šlechtická rodina Iuliů zchudlá.

Kromě toho se ovšem zdá, že už tady zapracoval Caesarův diplomatický talent. Pochopil, že stará římská šlechta (a s ní i kolaboranti z řad populárů, většinou zbohatlíci, kteří s ní vytvořili vrstvu tzv. nobilů), vydávající se za věrné republikány, už dávno strnula v sobeckou kastu, jíž nejde o republiku, ale o vlastní výsady.

Nejneliběji nesl Sulla, že se Caesar oženil s Cinnovou dcerou, a chtěl ho proto mermomocí donutit, aby se s Cornelií rozvedl. (Podle Suetonia by to byl již druhý Caesarův rozvod, protože prý ještě předtím, než si vzal Cornelii, zapudil svou první manželku Cossutii.) Caesar neuposlechl, prchl z Říma a zvolil život psance, přestože, jak uvádí Suetonius i Plútarchos, nebyl již tenkrát docela zdráv (podle Suetonia „jeho zdraví zatěžovala zimničná choroba“). Měnil takřka denně úkryty, přičemž jednou padl do rukou Sullových vojáků, kteří pročesávali kraj, a musel uplatit jejich velitele, aby ho propustil.

A zde už začíná pozvolná, ale stále se zrychlující Caesarova kariéra. Jako devatenáctiletý se připojuje k východním legiím a bojuje proti Mithridatovi a pirátům. Pluje do Bithýnie ke králi Níkomédovi — zde má původ houževnatě tradované podezření, že s ním měl homosexuální styky.

Zajímavé intermezzo zažil při jedné plavbě. U ostrova



štvrtok 7. augusta 2014

SYŘIŠŤOVÁ, EVA - IMAGINÁRNY SVET

SYŘIŠŤOVÁ, EVA

IMAGINÁRNY SVET
(Imaginární svět)

Smena, Bratislava, 1985
edícia Križovatky
preklad Erika Brániková
obálka Ján Krížik
1. vydanie, 10.000 výtlačkov

psychológia, psychiatria, mentálne choroby,
184 s., slovenčina
hmotnosť: 214 g

mäkká väzba
stav: výborný, nepoužívaná

1,60 € PREDANÉ

*H-2-3*

Dr. Eva Syřišťová, CSc., je docentkou Katedry psychológie Karlovej univerzity v Prahe. V centre jej teoretického a praktického záujmu vždy boli jej klinicko-psychologické a vedecké práce psychózy, najmä schizofrénie. Je prvou autorkou v Československu, ktorá psychoterapeuticky sprístupnila schizofrenickú psychózu a priblížila tak odbornej, ako aj laickej verejnosti pozoruhodné psychologické zázemie tejto choroby.

Jej kniha Imaginárny svet vzbudila značný ohlas v širokých čitateľských radoch, medzi odborníkmi aj laikmi u nás i v zahraničí. V prvej časti — viac teoretickej - sa autorka venuje histórii schizofrénie, kritickému pohľadu na ochorenie, biologickým a konštitučným aspektom a farmakologickým i psychologicko-sociálnym modelom. Analyzuje prístupy mnohých lekárov i vedcov a odhaľuje dôležité medzníky v názoroch na chorobu a spôsoby jej liečenia. V druhej časti na príkladoch zo života a z lekárskej praxe autorka osvetľuje vznik choroby, jej priebeh i možnosti psychoterapie. Kniha chce vykoreniť mylný názor laikov, že schizofrenikov svet je nezrozumiteľný „normálnemu" človeku. Autorka jedinečným spôsobom sprostredkúva dosiaľ neznámy vnútorný svet chorého čitateľovi, vedie ho k pozitívnemu a realistickému postoju k psychickým poruchám a získava ho pre myšlienku aktívnej pomoci.

Podľa štatistík Svetovej organizácie duševného zdravia pripadá na 100 osôb duševne zdravých jeden schizofrenik, čo značí, že na našej zemeguli žije asi 25 miliónov schizofrenikov. Nie je to zanedbateľné číslo. Autorka toto číslo nepodceňuje - a varuje. Svojím nezvyčajným „lyrizmom podrobeným disciplíne" dosahuje u čitateľa mimoriadnu účasť a porozumenie. Ťažisko knihy spočíva v sile medziľudských vzťahov, v jej hlboko humanistickom odkaze.





sobota 24. novembra 2012

SYŘIŠŤOVÁ, EVA - SKUPINOVÁ PSYCHOTERAPIE PSYCHOTIKŮ A OSOB S TĚŽŠÍM SOMATICKÝM POSTIŽENÍM

SYŘIŠŤOVÁ, EVA Doc., PhDr., CSc.
a kolektív

SKUPINOVÁ PSYCHOTERAPIE PSYCHOTIKŮ A OSOB S TĚŽŠÍM SOMATICKÝM POSTIŽENÍM

Avicenum , Praha, 1989
1. vydanie

psychiatria, mentálne choroby, zdravie, zdravotnícka literatúra
236 s., 15 obr., čeština
hmotnosť: 417 g

tvrdá väzba, papierový prebal
stav: výborný, nepoužívaná

1,40 € PREDANÉ!

*096*





piatok 21. septembra 2012

ALEXANDROVSKIJ, JURIJ - OČAMI PSYCHIATRA

ALEXANDROVSKIJ, JURIJ
(АЛЕКСАНДРОВСКИЙ ЮРИЙ)

OČAMI PSYCHIATRA
(ГЛАЗАМИ ПСИХИАТРА)

Smena, Bratislava, 1987
edícia Križovatky
1. vydanie, 6.000 výtlačkov

psychiatria, zdravie, mentálne choroby
264 s., slovenčina
hmotnosť: 233 g

mäkká väzba
stav: výborný, nepoužívaná

1,50 € PREDANÉ!

*112*


V populárno-náučnej knihe Očami psychiatra si známy sovietsky psychiater Jurij Alexandrovskij kladie za cieľ sprístupniť širokej čitateľskej verejnosti poznatky z oblasti psychiatrie a s ňou súvisiacich disciplin. Na základe listov, ktoré autor dostal od čitateľov po prvom vydaní knihy s totožným názvom, zistil, že mnohí z nich majú hlbší záujem o psychiatrickú problematiku, a preto knihu obohatil o najnovšie poznatky z oblasti klinickej psychiatrie a neurofyziologie.

Vo svojej knihe populárnym spôsobom podáva prehľad o vývoji psychiatrie, objasňuje súčasné poznatky o adaptačných psychologických mechanizmoch, psychosociálnych príčinách vzniku duševných chorôb a podrobne opisuje jednotlivé druhy neuróz. Zmieňuje sa aj o najťažších duševných chorobách, ku ktorým patrí manicko-depresívna psychóza a schizofrénia. Samostatnú kapitolu autor venuje vplyvu psychických porúch a chorôb na tvorivú činnosť jednotlivca. V závere opisuje spôsoby organizácie psychiatrickej pomoci psychicky chorým vrátane psychoterapie a psychofarmakoterapie.

Autor uvádza množstvo príkladov, ktorými spestruje tematiku diela a odhaľuje málo známe tajomstvá psychickej činnosti človeka.




streda 25. júla 2012

OSMANNÉ SÁGI, JUDIT - MI A NEUROPSZICHOLÓGIA?

OSMANNÉ SÁGI, JUDIT
ERDÉLYI, ALISZA

MI A NEUROPSZICHOLÓGIA?

Magvető, Budapest, 1982
ISBN 963-271-700-7
edícia Gyorsuló idő

psychológia, mentálne choroby, neurológia, zdravie
160 s., maďarčina
hmotnosť: 111 g

mäkká väzba
stav: výborný, nepoužívaná

0,30 € DAROVANÉ (*bagbe*)

*099* (kontrola 1.3.2016)


„A Harvard Egyetem múzeumában őrzik Phineas Gage koponyáját, mellette pedig egy több mint egy méter hosszú, három centiméter átmérőjű vasrudat. Az egykori vasútépítő mestert egy baleset tette az ideggyógyászat számára híressé. 1848-ban egy robbanás következtében a vasrúd szabályosan keresztülment a fején. A mester elvesztette az eszméletét, de egy óra múlva magához tért, saját lábán ment orvoshoz, kísérőivel nyugodtan társalgott a fejében keletkezett lyukról. Ezt követően 12 évig élt, így agyi károsodása következményeit volt. idejük megfigyelni az orvosoknak. Halála után boncolás igazolta, hogy a vasrúd mind a két homloklebenyét súlyosan roncsolta. Legmeglepőbb az volt, hogy a betegnél nem tapasztaltak szembeötlő pszichikus zavart. Gage a balesetet követően munkaképes maradt. A korábban megbízható munkás azonban felelőtlenné, lustává és munkakerülővé vált. Képtelen volt tervszerűen cselekedni. Másokkal nem törődött, hiányzott az önfegyelme. Tudatában volt betegségének, de ez nem érdekelte, még tréfálkozott is róla. A homloklebeny roncsolódása elsősorban nem értelmi képességei csökkenésével, hanem személyisége megváltozásával járt."






pondelok 16. júla 2012

KOLEKTÍV - AUTOREHABILITAČNÍ SESTAVA

KOLEKTÍV

AUTOREHABILITAČNÍ SESTAVA
cvičení, relaxace, akupresury a dalších prvků vhodné životosprávy
(se zvláštním přihlédnutím k postižení RS - roztroušená skleroza)

Ústřední výbor Svazu invalidů v ČSR, Novinář, Praha, 1988
5.000 výtlačkov

zdravie, zdravotnícka literatúra, telesné cvičenia, rehabilitácia, skleróza, mentálne choroby
254 s., čeština
hmotnosť: 348 g

mäkká väzba
stav: výborný, nepoužívaná

2,00 € PREDANÁ!

*108*






štvrtok 5. júla 2012

SELYE, JÁNOS - ÁLOMTÓL A FELFEDEZÉSIG

SELYE, JÁNOS
(SELYE, HANS)

ÁLOMTÓL A FELFEDEZÉSIG
EGY TUDÓS VALLOMÁSAI
(From Dream to Discovery on Being a Scientist)


Akadémiai Kiadó, Budapest, 1980
ISBN 963-05-2207-1
3. vydanie

psychológia, zdravie, mentálne choroby
528 s., maďarčina
hmotnosť: 580 g

tvrdá väzba, papierový prebal
stav: výborný, nepoužívaná

0,70 €  DAROVANÉ

*101*
Viete, že JÁNOS SELYE má v Komárne bustu a Univerzitu pomenovanú po jeho osobe?

Neves tanítómesterek módjára Selye János saját tudományos pályája példáján mutatja be a fiatal kutatóknak azt, amit egyetemi tankönyvekből nem ismerhetnek meg: a tudományos kutatás „emberi oldalát", az egyéni tulajdonságokat, morális adottságokat, lélektani momentumokát és környezeti feltételeket, amelyek a siker vagy kudarc meghatározói lehetnek. Felveti a kérdéseket: Miért lesz valaki kutató? Ki legyen kutató? Milyen témát válasszon a kutató? Hogyan dolgozzunk? Hogyan viselkedjünk? Hogyan gondolkozzunk? A válaszokat önelemző visszaemlékezéseiben adja meg. de a személyes élményből mindig általános tanulságot von le. Selye professzor könyve útikalauz a tudomány fáradságos útján az álomtól a félfedezésig.


Selye Jánost nem kell bemutatn a magyar olvasóközönségnek. ÉLETÜNK ÉS A STRESS című világsikert aratott munkája határainkon belül is „bestsellere" a tudományos könyvpiacnak. Magyar fordítása rövid idő alatt hét kiadást ért meg. Egy másik műve, a magyarul már két kiadásban megjelent IN VIVO is hasonló könyvsikernek ígérkezik.

Az Alomtól a felfedezésig című munkája — amely megjelenése évében az esztendő legjelentősebb 50 műve között szerepelt az Amerikai Könyvtárszövetség statisztikájában — most új kiadásban kerül a magyar olvasók kezébe. Tartalmát találóan jelzi a könyv alcíme: Egy tudós vallomásai.

Selye János célja, hogy bemutassa az egyetlen tudóst, akit ismerni vél, vagyis önmagát. Könyve ennek ellenére túlnő egy életrajz keretein.

A szerző kritikus szemmel néz a laboratóriumi élet színfalai mögé. Habár önelemzést végez, miközben a tudományos kutatás filozófiájáról, pszichológiájáról és logikájáról ír, bemutat néhány jellemtípust tudóstársai közül is. E típusokon és önmagán keresztül beavatja az olvasót a kutatás és az alkotó gondolkodás műhelytitkaiba, a tudományok összességének szépségébe és a kutatómunka, azon belül is különösen saját területe, az orvosi kutatómunka, mélységesen emberi szemléletébe.

SELYE JÁNOS

KÖNYVÉNEK AMERIKAI SAJTÓVISSZHANGJÁBÓL:

...Az író remekel, amikor a kutatás természetéről ír. Nemcsak egy laboratóriumokban eltöltött élet gazdag tapasztalatait tárja fel az olvasó előtt, szenvedélyes megismerésvágya, széles körű olvasottsága, dús fantáziával párosuló pompás megfigyelőképessége és bőhumorú anekdotázó kedve — egyéb értékei mellett — élvezetes aforizmagyűjteménnyé is teszik a könyvet.

LOS ANGELES TIMES

.. .Minden tudományos kutatónak és minden fiatal embernek, aki tudományos munkát akar végezni, feltétlenül el kell olvasnia ezt a könyvet!

BOOK REVIEWS

.. .Az első fejezettől az utolsóig érdekes ez a könyv mindazoknak, akik tudományos pályán dolgoznak, még inkább azoknak, akik tudományos pályára készülnek. De érdemes elolvasni ezt a munkát azoknak is, akik a tudományos életet csak kívülről szemlélik.

NEW YORK TIMES






SELYE, JÁNOS - ÉLETÜNK ÉS A STRESS

SELYE, JÁNOS
(SELYE, HANS)

ÉLETÜNK ÉS A STRESS
(The Stress of Life)

Akadémiai Kiadó, Budapest, 1978
ISBN 963-02-1443-5
7. vydanie

stres, psychológia, zdravie, mentálne choroby
330 s., maďarčina
hmotnosť: 448 g

tvrdá väzba, papierový prebal
stav: výborný, nepoužívaná

DAROVANÉ

*101*
Viete, že JÁNOS SELYE má v Komárne bustu a Univerzitu pomenovanú po jeho osobe?

Kanadában élő hazánkfiának, a montreali egyetem világhírű professzorának felfedezése, a stress, az utóbbi idők biológiai kutatásának egyik legjelentősebb vívmánya. Mi a stress ? Az a hormonális eredetű, élettani képesség, mely a létért folyó küzdelemben a szervezet folyamatos alkalmazkodását, a külső és belső ártalmak elleni védekezését biztosítja. A stress a vészreakció, az ellenállás és (túlságosan erős ártalom esetén) a kimerülés három fokozatában nyilvánul meg; biológiai alapját a mellékvese hormontermelése szolgáltatja. A lelki élet működésének, a betegségek kialakulásának és gyógyításának újszerű szemléletét, s ennek kapcsán az egészséges életmód hasznos bölcseletét építette fel Selye professzor a stress-elméletre. Ez a könyve megnyerően egyszerű stílusban számol be kutatásának történetéről és eredményeiről.


A régi magyar orvoscsaládból származó, Prágában doktorált s 1932 óta Kanadában élő nagy tudós világhírű könyvét számos nyelvre fordították le. Magyarul most a 7. kiadásban jelenik meg.

Világhírt biztosító felfedezése, a stress-elmélet, óriási lökést adott az orvostudománynak, de a stress a mindennapi életben is éppoly fontos szerepet játszik, mint a betegségek kialakulásában és leküzdésében.

Selye egyszerűen és érthetően írja le ennek a bonyolult élettani mechanizmusnak a felfedezését, ismerteti az érdekes állatkísérleteket, amelyek lépésről lépésre egy sajátos hormonműködés nyomára vezették, bemutatja az alkalmazkodás betegségeit, a gyógyítás lehetőségeit, majd felvázolja biológiai elméletét. Könyvének utolsó részében a stress és a hétköznapi élet kapcsolatából kiindulva „életművészi" tanácsokat ad, hogyan alkalmazkodhatnánk harmonikusadban, a szervezet öngyógyító tevékenységének felhasználásával a mai élet ritmusához.





SEEFELDT, DIETER - NEBOJTE SA STRESU

SEEFELDT, DIETER

NEBOJTE SA STRESU
(Stress - was tun?)

Smena, Bratislava, 1982
edícia Križovatky
1. vydanie, 6.700 výtlačkov

psychológia, stres, mentálne choroby, zdravie
200 s., slovenčina, 49 obr.
hmotnosť: 227 g

mäkká väzba
stav: výborný, nepoužívaná

1,30 € PREDANÉ!

*101*

Naučme sa nerozčuľovať!
Vzdajme sa prehnane vysokých cieľov!
Telo, ktoré sa nehýbe, prestáva fungovať.
Trénujme nové vhodné správanie.

Pojmy stres, stresová situácia, stresové ochorenie sú dnes často frekventované slová. Náš život nemožno úplne oslobodiť od stresových vplyvov. Ak však stres nie je priveľmi intenzívny, vedie k adaptácii organizmu, čiže nie je iba negatívnym javom. Dávkovaný stres vlastne trénuje organizmus a zvyšuje jeho výkonnosť. Autor Dieter Seefeldt nazýva stres „korením života, ktorý by bol ináč fádny ako polievka bez soli". Samozrejme, ak je stres neriešiteľný, spotrebuje toľko energie, že sa ustálený stav rozvráti a celý systém sa zrúti.

Kladnými aj negatívnymi stránkami tejto problematiky sa zaoberá lekár a psychológ Dieter Seefeldt v knihe Nebojte sa stresu. Hlavnú pozornosť venuje prevencii ochorenia vyvolaného stresom. Každý sa musí sám usilovať dostať svoj organizmus do takého stavu, ktorý mu zabezpečí zdravie, teda telesnú, duševnú a spoločenskú pohodu. Zdravie sa dá trénovať, upevňovať, a treba ho každodenne znovuzískavať. Autor sa zaoberá otázkami hypnózy, jogy, autogénneho tréningu, progresívnej a koncentratívnej relaxácie, terapie hudbou, biofeedbacku, sebaanalýzy a sebavýchovy. Z množstva rád a návodov, ktoré autor v knihe uvádza, si možno po konzultácii s lekárom vybrať optimálny komplex cvičení a psychohygienických techník.

Nezabudnime: pozitívny stres aktivizuje; profylaxia je lepšia ako terapia. Nestačí, aby sa o zdravie staralo iba zdravotníctvo, lekári. Každý z nás drží kľúč k svojmu zdraviu vo vlastných rukách.