LONDON, JACKPOVÍDKY RYBÁŘSKÉ HLÍDKY
B. Kočí, Praha, 1923
edícia Laciné vydání spisů Jacka Londona (32)
preklad Ivan Schulz
beletria, próza krátka, poviedky,
144 s., čeština
hmotnosť: 150 g
tvrdá väzba, malý formát
stav: veľmi dobrý
1,90 €
*H-6-6*
poviedky : Běloch a žlutý * Řecký král * Výprava na lupiče ústřic * Obléháni "Lancashireské královyn" * Charleyův lov * Demetrios Contos * Žlutý šátek * Samuel
Charleyho lov.
Snad nejsměšnější příběh na rybářské hlídce a současně náš nejnebezpečnější byl, když jsme na jedno zatažení ulovili celou dvacítku rozvzteklených rybářů. Charley nazýval to »kouskem«, slyše Neila Partingtona užívati tohoto výrazu, myslím však, že neporozuměl dobře tomu slovu, jako by znamenalo »tah«, chycení, polapení. Rybáři však, ať již to byl kousek nebo tah, nazývali to jistě svým Waterloo, neboť byla to největší rána, jež jim kdy byla zasazena rybářskou hlídkou, když se s ní utkali v otevřeném a nestoudném odporu proti zákonu.
Po dobu, jež se nazývá »volnou sezonou«, mohou rybáři nachytati tolik lososů, pokud jen jim jejich štěstí dovoluje a pokud jejich čluny k tomu stačí. Je tu však přece jedno důležité obmezení. Od sobotního západu slunce do pondělního východu slunce není jim dovoleno vrhnouti sítě. Je to moudré opatření úřadu k ochraně ryb, neboť je třeba poskytnouti troucím se lososům příležitost vystoupiti do řeky a klásti tam jikry. A tento zákon mimo ojedinělý pouze případ byl poslušně zachováván řeckými rybáři, chytajícími lososy pro trh i pro továrny na konservy.
Jednoho nedělního jitra Charley dostal telefonický vzkaz od nějakého svého přítele v Collinsville, že celý zástup rybářů je na vodě se svými sítěmi. Charley a já skočili jsme ihned do svého lososího člunu a vydali se okamžitě na jeviště této nepravosti. S lehkým příznivým větrem ve svých zádech propluli jsme Carquinezskou úžinou, skrížili jsme suisunskou zátoku, minuli Majákový ostrov a přistihli jsme celé loďstvo při práci.
Dříve však je třeba, abych popsal způsob, jímž pracovali. Užívali tak zvané plovoucí sítě s jednoduchým kosočtverečným předivem, jehož otvory měří nejméně půlosma palce mezi jednotlivými uzly. Dlouhé pět až sedm, osm set stop, jsou tyto sítě pouze několik stop široké. Nejsou pevně nasazeny, nýbrž plovou s proudem: horní okraj udržován je na hladině poplavky, dolní pak je potopen pomocí olověných závaží.
Toto zařízení má za následek, že udržuje síť kolmo v proudu a skutečně brání všem rybám plouti vzhůru po řece mimo ryby menší. Losos pluje při hladině, jak je jeho zvykem, uvázne hlavou v těchto otvorech sítě a nemůže dále pro větší objem svého těla, zpět pak nemůže vzhledem ke svým žaberním ploutvím, jimiž uvázne v předivu. Je třeba dvou rybářů, aby mohli vrhnouti takovou síť — jeden vesluje na člunu, zatím co druhý, stoje v zádi, opatrně rozvinuje a spouští síť. Když je to vykonáno a síť natažena přímo přes proud, muži připevní svůj člun k jednomu konci sítě a plují zároveň s ni.
Když jsme připluli k loďstvu rybářů přestupujících právě takto zákon, byl každý člun na dvě až tři sta sáhů od svého souseda a čluny i sítě pokrývaly hladinu, pokud jsme jen mohli shlédnouti.
»Lituji jen jedné věci, hochu,« Charley řekl, »a to,
......................................................................................................................................................
... posledná veta ...
Ano, skutečně jest.
