HINGLEOVÁ, METSY
DÍTĚ LÁSKY
(Lovechild)
Harlequin, Praha, 1998
edícia Desire
preklad Vít Švejda
ISBN 80-7170-941-7
beletria, román, pre ženy,
160 s., čeština
hmotnosť: 84 g
mäkká väzba
stav: dobrý
0,80 €
*cesvo* in *parap*
Když se Liza po krátké milostné aféře s umělcem Jacquesem dozví, že je těhotná, opouští ho beze slova vysvětlení. Po nečekaném setkání po třech letech je Jacques Lizou stále okouzlen, aniž by tušil, že je otcem. Ale ona si moc dobře pamatuje na jeho slova, že jí nemůže dát to, po čem ona touží - a to jsou láska a rodinné štěstí.
Při pohledu na spícího Jacka Lizu naplnila pýcha. Sebrala ze země medvídka a položila ho opatrně vedle blonďaté hlavičky. Odhrnula mu pramínek vlasů z čela a něžně ho políbila. Na každý pád se rozhodla správně, říkala si, když rovnala Jackovu pokrývku. Jestliže byla ochotna riskovat zklamání u sebe, nemohla si nic podobného dovolit u syna.
V dálce uslyšela telefon. Zvedla oči v sloup a vyšla z pokoje. Prosím, řekla do sluchátka, když ho při pátém zazvonění zvedla.
„Lizo, tady Aimee.“
„Aimee! Jak se máš?“
„Jsem v pohodě. Trochu tlustá, ale v pohodě. Vypadám jako bych spolkla medicinbal.“
Liza se ze srdce rozesmála.
„No jo, těhotný holky si nemůžou vybírat.“ „Totéž tvrdí doktor, co mě k němu Peter posílá.“ „A jakpak se má naše bestie?“ Liza použila výraz, kterým častovali Petera od nejranějších dnů jejich vztahu.
„Bestiálně, pochopitelně. Mimo jiné taky proto, že doktor řekl, že smím cestovat. Jsem teprve v pátém měsíci, takže můžeme uskutečnit malý výlet. Chci, aby Sarah měla bílé Vánoce.“
„A kampak se vlastně chystáte?“
„Do Chicaga.“
„Do Chicaga?“ opakovala Liza překvapeně.
„Jo, doktor říká, že je to v pořádku. Vlastně tam budeme cobydup. Chceme stihnout váš ples.“
„Aimee, mon amie. To jsem rád, že tě zase slyším. Jak se vede?“
„Nech si svoje zdvořilostní úvody, Gastone. Co jsi to udělal s mojí nejlepší kamarádkou?“
Jacques si otřel ruce do ručníku a prohlížel si hotovou bustu. Poté, co viděl Lizu s tím druhým mužem, vrátil se do apartmá a zahrabal se do své práce. Ne že by to pomohlo, přiznával. Bolest v jeho nitru byla stejně bezbřehá a temná jako oceán. „Mluvíš asi o Lize, viď?“
„Jistěže mluvím o Lize. Našla jsem ji uprostřed hlubokého zoufalství. Co se, prosím tě, stalo, myslela jsem, že při společné práci vám oběma konečně dojde, co cítíte jeden ke druhému a jak moc jeden pro druhého znamenáte.“
A byli u toho. Jacques pochopil, že to, co cítí k Lize, je víc, než si může dovolit. Víc, než je pro něj bezpečné. Mohl na to přijít už dávno, kdyby se oprostil od hloupé touhy po pomstě a od žádostivosti těla. A protože mu na ní záleželo, nemohl už po ní nic žádat. I kdyby nebylo toho druhého muže, viděl, jak se tvářila vedle jeho syna. Liza chtěla děti a to bylo něco, co si on nemůže dovolit.
„Nechápu, proč jste oba tak šíleně hrdí. Víš co je tvůj největší problém, Gastone? Bojíš se být dospělý. Musím ti sdělit, že ta tvoje hra na gigola uvadá. Jednoho dne se probudíš a zjistíš, že jsi osamělý. Je čas vážně přemýšlet o tom, že by ses usadil.“
„Usadil se a co, Aimee?“ dožadoval se Jacques. Cítil, jak se rozpaluje, ale ovládl se. To ne kvůli jejím slovům.
...................................................................................................................................................
... posledná veta ...
Temnota nemůže zvítězit, když do hry vstoupí
láska.