HRADECKÝ, ADOLFSKÁLOVÁ, DITA
VOLÁ PRAHA
Reportáž z míst, kde končila válka
Rudé právo, Praha, 1950
edícia Kihovna Rudého Práva (12)
obálka Věra Holubová
história, II. svetová vojna, próza krátka, poviedky,
96 s., čeština
hmotnosť: 64 g
mäkká väzba
stav: dobrý
2,50 €
*kvaja* in *H-2-2*
Knižočka obsahuje historický článok s názvom "Pražské povstání" od Adolfa Hradeckého a krátku poviedku s názvom "...a oni přišli" od Dity Skálovej .
PONDĚLÍ 7. KVĚTNA
Sedmý květen přinesl nejtěžší chvíle bojů. Němcům se podařilo na mnoha místech prorvat barikády a postoupit dále. Tanky pronikly až na Staroměstské náměstí a ohrožují sídlo České národní rady v Bartolomějské ulici. Německá letadla po celý den bombardují a ostřelují Prahu, dělostřelectvo střílí s letenské stráně a z Rokosky na barikádu na Trojském mostě.
V Braníku a na Pankráci nutí nacisté terorem obyvatelstvo, aby rozebíralo barikády. Do pondělí do půl deváté se bojovalo na Lobkovicově náměstí, kde se konečně vzdalo na pět set Němců. Odpoledne se Němci probili barikádami na Vinohradech a v Libni. Na Smíchově bojují revoluční jednotky a ukořisťují pancéřový vlak.
V těchto těžkých dnech byla bojující Praha svědkem nezměrného hrdinství pracujícího lidu i pokusů o zradu se strany buržoasie.
Za těžké situace došlo totiž k vážným komplikacím s rozhlasem. Protože budova rozhlasu byla od sídla České národní rady rozdělena frontou, bylo možno dodávat zprávy rozhlasu jen telefonicky. A tak se stalo, že si hlasatelé v pražském rozhlase hlásili co chtěli.
Na jihovýchod od Prahy se v té době shromáždila větší skupina vojsk zrádce generála Vlasova, jehož příslušníci se chtěli vetřít mezi revoluční bojovníky a zde si ohřívat svou polívčičku. Pražský rozhlas pojednou počal vysílat zprávu o „ultimatu“ vlasovců Němcům. Soudruh Smrkovský jménem České národní rady protestuje proti podobnému vysílání a žádá vysílat zprávu ČNR. Hlasatelé však odmítli vysílat zprávy České národní rady a dále vysílali zprávy zrádců a vlasovců, služebníků Hitlera, vrahů sovětských lidí i československých partyzánů.
Bylo proto nutno vypnout budovu rozhlasu ve Stalinově třídě a zřídit náhradní vysílací stanici v budově Husova sboru na Vinohradech. Vlasovci měli dopomoci reakci a domácím kapitalistickým živlům chopit se v Praze moci a splnit tak Frankův a Bienertův plán na vytvoření nové "autonomní vlády“.
Česká národní rada odmítla veškerá jednání s vlasovci a prohlásila akci vlasovců za jejich vlastní věc. Když vlasovci viděli, že jim v Praze pšenice nepokvete, v dojemné shodě s esesáky a gestapáky odtáhli do amerického zajetí.
Stalo se také, že se v Obecním domě sešla skupina národních socialistů, vytvořila si nějakou „radu“, diskutovala při pivě, ale když se přiblížily německé tanky, pánové se rozutekli a bylo po slávě.
A ještě jeden temný stín utkvěl na skvělém bojovém vystoupení pražského lidu. Byla to činnost v létě 1949 odsouzeného zrádce bývalého generála Kutlvašra, který po únoru spekuloval na provedení převratu a obsazení naší vlasti cizími okupačními vojsky. Kutlvašr, který po celou dobu války nenašel „příležitost“ zapojit se do skutečného odbojového hnutí, vysoký důstojník, jehož to bylo především povinností, vetřel se do vojenského vedení povstání 5. května a všemi silami se snažil utlumit nejen protifašistický ráz povstání, ale především jeho sociální charakter. On to byl, kdo se vnutil jako vojenský velitel Prahy, kdo vyjednával s wehrmachtem a gestapem o jeho volný odchod z Prahy, kdo vyjednával s vlasovci. Gestapáckým vrahům, kteří měli na svědomí tisíce životů našich lidí, dal volný průchod. Tyto okolnosti mu samozřejmě sloužily k získání sympatií reakce. Kutlvašr vyhrožoval, že v případě potlačení povstání dá zatknout Českou národní radu a odevzdá ji Němcům, a uvažoval o kapitulaci povstání. Především o něm a o jemu podobných hovoří dokument, nalezený ve spisech generála barona Pucklera, který měl své stanoviště velitelství v budově právnické fakulty a který svým podřízeným sdělil, že české měšťanské kruhy chtějí boj vzdát, že však komunisté boj vedou a bojují nejtvrději.
Jedním z blízkých lidí Kutlvašra byl mjr. Nechanský, který byl před povstáním shozen jako parašutista na našem území. Nechanský, špion a zrádce ve službách amerických
