KELLER, JANABECEDA PROSPERITY
Doplněk, Brno, 1997
Sociálně-ekologická edice (1)
kresby Jana Braná
obálka Ivana Binková, Jana Braná
ISBN 80-85765-98-5
sociológia
164 s., čeština
hmotnosť: 184 g
mäkká väzba
stav: dobrý, na prvých 25 stranách podčiarkovaný text
PREDANÉ
*zimpa* in **O1**
Kdo jsou „kornukopiáni“? Co je „kargo“? A jak souvisí jedno či druhé s „tyttytainmentem“? Jak se platí „silniční daň“? Kdo je „elitář“, kdo „marginál“, kdo „manažér“? Nová kniha jednoho z nejoriginálnějších českých sociologů ve dvou stovkách miniesejů podává jedinečný obraz své éry, éry „posledních dostihů". Kellerův slovník Abeceda prosperity dozajista nemůže ve svých útlých rozměrech nahradit nejobjemnější encyklopedie jako je ta Ottova. Ale pro mnohé, kteří nechtějí ztratit v našem překotném čase orientaci, se dost možná stane jejím posledním dodatkem.
SKROMNOST
- z hlediska společnosti, která nutně potřebuje prosperovat, patří skromnost bezesporu ke zdaleka nejnebezpečnějším lidským neřestem. Čím je spotřebitel skromnější, tím více vlastně okrádá celou řadu výrobců nejroztodivnějšího zboží a ještě delší řadu poskytovatelů všemožných služeb. Společnost prosperity se nebuduje pro askety, a už vůbec ne pro lidi s tržně nezajímavou duchovní orientací. Bible, která se kupuje jednou za život, či dokonce vydrží rodině po celé generace, je odstrašujícím příkladem toho, jak spotřeba nemá vypadat. Lidé, kteří jsou skromní a vyjdou spokojeně i s málem, působí na neviditelnou ruku trhu jako tetanus. Jsou mnohem horší než lupiči, neboť se před nimi nelze pojistit, a nelze je ani zažalovat. Skromní sabotéři prosperity jsou vrcholně cyničtí, neboť okrádají své bližní o zisk, a po trestněprávní stránce přitom vůbec nic neriskují.
Prosperita je založena na rychlé obměně čehokoliv, ze své podstaty musí podněcovat nespokojenost s dosaženou úrovní a rozvíjí se přesně v rytmu střídajících se módních vln. Prosperita nemůže, i kdyby snad chtěla, starosvětsky zvolnit krok, protože věci, které nabízí, nebývají konstruovány na delší životnost. Jsou vždy jen provizorní, a pokud bychom se s nimi chtěli v návalu skromnosti snad spokojit, pod rukama by se nám rozpadly a nebylo by je možno zavčas nahradit něčím ještě provizornějším. Skromný volič, jenž by zůstával hluchý vůči slibům blahobytu, by byl stejnou pohromou pro politické strany jako skromný spotřebitel pro všechny výrobce a dealery. Naštěstí skromnost není mezi lidmi příliš rozšířena. Naši spotřebitelé a naši voliči jsou v tomto ohledu chválabohu vysoce nároční.
SOUKROMÍ
- hraje ve společnosti prosperity roli zcela klíčovou. Je to ovšem soukromí poněkud jiné, než o jakém mluví učebnice politologie. Charakter dnešního soukromí snad nejlépe vystihuje ona televizní reklama, v níž je ke koupi nabízeno jakési domácí skákadlo, malá trampolína s názvem Pumper Jumbs, na které můžeme podle libosti povyskakovat. Reklamu doprovází slogan: Kupte si naše báječné domácí skákadlo namísto běhání v nebezpečných parcích a v nezdravém ovzduší!
Reklama na skákadlo velmi hezky ilustruje, jakými proměnami prošla kategorie soukromí a jak skrovnou roli hraje dnes ve srovnání s velkými aspiracemi osvícenství. Oblast soukromého se po peripetiích středověku postupně opět vynořuje jako jeden z předpokladů realizace práv neurozených měšťanů. Moderní renesance soukromí probíhá v kontextu emancipace především zámožných vrstev od tlaků a indiskrétností absolutistického státu. Měšťanské soukromí představuje definitivní průlom do světa feudálů, kteří po oddělení soukromého nikterak netoužili. Na celé své panství pohlíželi jako na rozšíření své vlastní domácnosti, vydatně profitovali z toho, že soukromé a veřejné v době jejich vlády zůstávalo nerozlišeno.
Měšťané svým požadavkem soukromí naopak obnovovali antickou zkušenost, pro kterou vlastní soukromí nebylo samoúčelem, nýbrž předpokladem a východiskem účasti plnoprávného občana na věcech veřejných. Také moderní osvícené měšťanstvo chce využít svého soukromí jako nedobytné zálohy, z níž může vyrážet do veřejného terénu a formovat ho v demokratické diskusi a konkurenčním soupeření podle svých představ.
Nedotknutelné soukromí nebylo žádnou skrýší. Bylo pouze předpokladem toho, aby se nezávislý občan mohl bez obav věnovat zásahům do věcí veřejných, aby mohl činit svět bezpečnějším pro sebe a zdravějším pro své zájmy. Soukromí zámožných se mělo stát prvými ohnisky, z nichž se bezpečí a osvěta budou postupně šířit do celé společnosti, odkud vytlačí zbytky temného středověkého barbarství. Nabídka domácích
