SATSAVARUPA DÁSA GÓSVÁMÍPRABHUPÁDA
The Bhaktivedanta Book Trust, 2015
preklad Oldřich Janota
ISBN 978-80-87336-15-1
náboženstvá východné, filozofia
414 s., far. fot., čeština
hmotnosť: 320 g
mäkká väzba
stav: výborný
2,30 €
*zimpa* in **S2Z**
„Tato kniha Satsvarúpy dáse Gósvámího je výmluvným příspěvkem k uchování vzpomínky na člověka, který sehrál ústřední úlohu v americké náboženské historii během šedesátých a sedmdesátých let alternativní kultury. Je studnicí informací pro učence i všechny ostatní, kdo se zajímají o hnutí, které Prabhupáda přenesl z Indie do Ameriky... Čtenář bude překvapen osobními vlastnostmi Šríly Prabhupády - jeho cílevědomostí, opravdovou pokorou a hlubokou duchovností...
Život Šríly Prabhupády, jak je zde představen, je ztělesněním ideálu, který předložil k následování i všem ostatním. Ve věku všudypřítomného pokrytectví a cynismu je to právě takový druh vzácného příkladu, který potřebujeme.“
Dr. J. Stillson Judah
emeritní profesor historie náboženství Graduate Theological Union
„Šrílo Prabhupádo,“ řekl Ráméšvar, „myslím, že tohle je nemožné. Možná bychom mohli urychlit..
Šríla Prabhupáda se náhle zastavil. Zabodl svoji hůl pevně do písku, obrátil se k Ráméšvarovi, a aniž by se hněval, se vší vážností řekl: „Nemožné je slovo, které existuje pouze ve slovníku hlupáků.“
Ráméšvar si náhle uvědomil, že se ve svém duchovním životě ocitl na rozcestí. Kdyby dál trval na slově „nemožné“, znamenalo by to, že nemá žádnou víru v Krišnova zástupce, žádnou víru v moc Boha. Bylo nutné, aby odhodil své materialistické výpočty a racionální uvažování.
Zatímco Ráméšvar a Rádhávallabha zůstali stát, aniž by se zmohli na jediné slovo, Šríla Prabhupáda vykročil v doprovodu ostatních kupředu. Po chvilce je oba opozdilci doběhli, ale všichni na ně hleděli, jako by jim chtěli říct: „Tak co je s vámi? Přestaňte už pochybovat. Musíte to dokázat!“ Ráméšvar se zeptal Šríly Prabhupády, zda by se mohl poradit s ostatními oddanými v tiskárně a teprve pak se k celé věci vyjádřit. „Zajisté,“ odpověděl Prabhupáda, „udělej vše, co je potřeba.“ A zatímco Šríla Prabhupáda s ostatními oddanými pokračoval v procházce po pláži, Ráméšvar a Rádhávallabha se vrátili zpět.
Po celý ranní program v chrámu se Ráméšvar a Rádhávallabha pokoušeli soustředit na svou džapu a na Prabhupádovu přednášku, ale hlavou se jim stále honily myšlenky na to, jak zajistit vydání sedmnácti dílů během dvou měsíců. Ale ještě než se vypravili na schůzku s pracovníky tiskárny, nabyli přesvědčení, že to mohou dokázat. Jako by k nim začala sestupovat jakási tajemná síla. Nevěděli sice přesné, jakým způsobem to dokáží, ale celý úkol se jim přestal jevit jako neproveditelný. Vypracovali plán a přesvědčili všechny ostatní, kteří se na jeho uskutečnění měli podílet.
„Dá se to zvládnout,“ řekl Ráméšvar později v rozhovoru se Šrílou Prabhupádou.
„Hmmm,“ odpověděl Prabhupáda bez dalšího komentáře.
Urychlené vydání však bylo podle Ráméšvary vázáno na určité podmínky. Aby redakce bengálského textu probíhala plynule, bude nezbytné, aby redaktoři měli možnost pravidelně konzultovat Šrílu Prabhupádu. Prabhupáda bez váhání souhlasil a dodal, že je ochoten zůstat v Los Angeles tak dlouho, jak to bude pro dodržení termínu nutné. Dalším problémem byly ilustrace. Výtvarníci sice budou pracovat co nejrychleji, ale kvalita ilustrací tím pravděpodobně utrpí. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše,“ odpověděl Prabhupáda. Když se Ráméšvar zmínil o tom, že výtvarníci budou mít spoustu technických otázek, Prabhupáda svolil, že si udělá čas na to, aby je zodpověděl. Souhlasil rovněž s tím, aby jako doplněk ilustrací byly použity fotografie indických posvátných míst spojených s lilou, zábalmi Pána Caitanji.
Po setkání se Šrílou Prabhupádou Ráméšvar a Rádhávallabha cítili, že mají naději. Vyšli z Prabhupádova pokoje a rozběhli se dolů to schodech. Maratón byl odstartován!
