RYBÁR, CTIBORŽIDOVSKÁ PRAHA
Průvodce památkami
Glosy k dějinám a kultuře
Akropolis, 1991
ilustrácie Jaroslav Staněk
obálka Karel Chaba, Milan Maršo
1. vydanie
ISBN 80-85334-04-6
dejiny, Praha, sprievodca,
344 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 506 g
tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky
predané
(7xout)
Pražské židovské muzeum bylo založeno v r. 1906 jako třetí z větších spolkových židovských muzeí ve střední Evropě (Vídeň 1895, Frankfurt 1897). Bezprostřední příčinou jeho vzniku byla od roku 1895 probíhající asanační přestavba pražského Židovského Města. Snaha o založení muzea vyvrcholila v květnu 1906, kdy se jednalo o záchranu památek z bohatých inventářů Cikánovy a Velkodvorské synagógy, určených v té době ke zboření.
Nejvýznamnější úlohu při ustavení muzejního spolku sehrál dr. Salomon Hugo Lieben (1881-1942), který právě ukončil studia na pražské univerzitě a publikoval již své první práce z kulturních dějin pražských Židů. Obětavým pomocníkem se stal Liebenovi jeho přítel Markus Bruckner, který zajišťoval většinu organizač-
ních prací spojených s agendou muzea. Významným spolupracovníkem byl také JUDr. Augustin Stein, magistrátní rada, známý představitel tehdejšího českožidovského hnutí a pozdější předseda pražské Židovské náboženské obce. Prvním předsedou muzejního spolku se stal JUDr. Adolf Hahn, člen představenstva Velkodvorské synagógy.
Stanovy „Spolku k založení a vydržování Židovského muzea v Praze“ byly schváleny zemským místodržitelstvím 29. srpna 1906 a vydány tiskem v české a německé verzi. Spolkové záležitosti má řídit dvanáctičlenné kuratorium, které spravuje spolkové jmění, sestavuje roční rozpočet, jedná o úkolech spolku a jednou do roka podává na valné hromadě členů zprávu o své činnosti. Finančních prostředků spolek nabývá členskými příspěvky, dary a případnými výtěžky z přednáškové a publikační činnosti. Mimo své zakládající, nadační a čestné členy měl v roce 1906 muzejní spolek 31 řádných členů, 79 členů v roce 1907 a na 110 členů v roce 1908. Tento počet stoupl na 254 členů v roce 1910 a zvýšení počtu členů lze předpokládat i v následujících letech.
Důležitou součástí stanov byl program muzea: Spolek má sbírat, uchovávat a vystavovat předměty synagogálního a domácího kultu, zejména uměleckého charakteru, dále archiválie, rukopisy a tisky, týkající se židovských dějin a literatury, a nakonec pořizovat vyobrazení židovských památek, osobností a předmětů. Tři uvedené základní druhy sbírkových fondů byly i po 35 letech existence muzea ve vyrovnaném poměru: Z celkového počtu 1 101 předmětů obsahovala sbírka 453 kultových předmětů, 339 archiválií, rukopisů a tisků a 309 obrazů, rytin a fotografií. Nejzajímavější na sběrném programu muzea je však územní vymezení jeho sběrné oblasti na Prahu, Čechy a historické země Království českého. Toto regionální zaměření bylo v rámci židovského muzejnictví takto výslovně formulováno při vzniku pražského muzea vůbec poprvé. Sám S. H. Lieben v něm spatřoval specifičnost a vlastní význam pražského Židovského muzea, neboť jím získala jeho sbírka svoji celistvost a historický význam.
Protože v době založení muzea probíhala přestavba v centru Židovského Města, muselo se prozatím spokojit s provizorním uložením svých sbírek v okrajové části Starého Města, v Benediktské ulici č. 5. Uložení sbírek ve dvou místnostech v prvním patře tohoto domu se uskutečnilo v letech 1907-08 a v polovině roku 1909 byla tato první expozice muzea zpřístupněna veřejnosti.
Nové umístění pro svoji expozici získalo muzeum v místnostech v prvním patře novostavby pražského Pohřebního bratrstva v Josefovské ulici
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
... posledná veta ...
Součástí hřbitova je urnový háj, kde je kromě jiných pohřben básník Jiří Orten (1919 - 1941)
