PETIŠKA, EDUARDPŘÍBĚHY STARÉHO IZRAELE
Martin, 1991
edícia Světla minulosti (1)
ilustrácie Gustave Doré
obálka Gustave Doré, Vladimír Hubl
3. vydanie
Biblia, história, náboženská literatúra,
144 s., čeština
hmotnosť: 270 g
tvrdá väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe
2,50 € PREDANÉ
EDUARD PETIŠKA, (1924—1987), básník (Okamžiky, Na prázdna místa, Ovidiova rodina, Prométheova paměť, Podzimní deník... ), prozaik (Soudce Knorr, Svatební noci, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek, Srdce, ve kterém bydlím... ), autor knih pro děti a mládež (O jabloňce, Birlibán, Pohádkový dědeček, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Martínkova čítanka... ), dramatik (Loupežnice), esejista (Velká cesta k malým dětem), význačný překladatel (Lessing, Goethe, Heine... ) vytvořil dílo o sedmi desítkách knižních titulů, věnované čtenářům všech věkových stupňů. Petiškovy knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků.
Jeden oddíl autorovy tvorby obsahuje moderní zpracování bájí, pověstí a příběhů různých kulturních oblastí; příběhy ze starého Egypta, Mezopotámie, staré řecké báje a pověsti, arabské příběhy Tisíce a jedné noci, staropražské pohádky i mimořádně úspěšné dvoudílné vyprávění starých dějů země české.
Příběhy starého Izraele, které patří k nejpoutavějším z děl této řady, vycházejí jako první svazek edice Světla minulosti. Jako druhý svazek této edice vychází po více než dvaceti letech Golem, staré židovské pohádky a pověsti ze staré Prahy.
O SAULOVI, KTERÝ HLEDAL OSLICE, A NALEZL KRÁLOVSTVÍ, A O ŽIVOTĚ SLAVNÉHO IZRAELSKÉHO KRÁLE DAVIDA
Poslyšte nejdříve o podivuhodném osudu Saulově, kterému říkali Hebrejci Šáúl.
Ze stáda Saulova otce se kdysi zaběhly oslice. Otec zavolal Saula a přikázal mu:
„Vezmi s sebou služebníka a vydej se s ním oslice hledat. “ Saul hledal se služebníkem široko daleko, v údolích i v horách, nikde však oslice nenašli. Když byli už dlouho na cestách, chtěl se Saul vrátit, aby otec neměl starosti. Ale služebník se dověděl, že do města, kterým právě procházeli, přišel prorok. Řekl proto Saulovi:
„Pojďme ještě k prorokovi. Zeptáme se ho, jestli neví něco o našich oslicích. “
Saul přisvědčil. Vyhledali ulici, kde prorok bydlil, a Saul se zeptal prvního muže, kterého potkal:
„Můžeš nám ukázat dům proroka? “
Muž odpověděl Saulovi:
„Já jsem prorok. Pojď se mnou, oznámím ti, co ti mám oznámit. O své oslice se nemusíš bát, už se nalezly. “
A Saul šel s prorokem, který se jmenoval hebrejským jménem Šemúel, Samuel. Když vešli do domu, řekl Samuel:
"Jahve mi rozkázal, abych vyhledal muže jménem Saul. Jsi vyvolený mezi všemi a budeš z Jahvovy vůle vládnout izraelskému lidu jako jeho první král. “ A Samuel oznámil Jahvovu vůli Izraelcům a pomazal Saula za krále.
Tak se stalo, že Saul hledal oslice, a nalezl království.
Saul byl bojovný král, a jak bylo předpověděno, dobyl vítězství nad Filištínskými i nad jinými sousedními národy. Ale čím více stoupala jeho moc, tím méně poslouchal toho, kdo ho vyvolil za izraelského krále. A Jahve jako nejvyšší velitel andělů i lidí těžce nesl neposlušnost. Odvrátil se od Saula a přikázal proroku Samuelovi:
„Naplň roh olejem, půjdeš, kam ti ukážu, a pomažeš za krále toho, o němž ti povím. “
Samuel šel, kam mu Jahve ukázal.
Už dlouho se díval Jahve se zalíbením na mladého Davida, jenž pásl stáda svého otce. Moudře vypouštěl na pastvu nejdříve jehňata, aby si pochutnala na vrcholcích trav, pak vypouštěl berany, kteří spásali prostřední část stébel, a nakonec ovce, které spásaly nejdolejší díl.
Rozumně pečuje o své stádo, uvažoval Jahve, ať se tedy ujme i mého stáda, izraelského lidu.
Samuel navštívil Davidova otce a požádal ho, aby zavolal své syny. Kdykoliv předstoupil před proroka některý syn, domníval se prorok, že je to ten, který má být pomazán za krále. Všichni byli urostlí a statní. Kdykoliv pozvedl roh s olejem a chtěl olej vylít, olej z rohu nevytékal. Proto se zeptal Samuel Davidova otce:
"Jsou to všichni tvoji synové? “
„Ne, “ odpověděl otec, „mám ještě jednoho, ten je nejmladší. Pase ovce. “
Poslali pro nejmladšího a přivedli ho před Samuela.
„Nehleď na to, jakou má kdo postavu, “ řekl Jahve Samuelovi, „je-li obrovský nebo drobný, a nehleď na jeho tvář. Nesoudím podle toho, jaký kdo má zevnějšek. Lidé vidí povrch, já se dívám do srdce. “
