VOLDÁN, JÁNMUŽ Z ODDĚLENÍ "Y"
Magnet, Praha, 1977
obálka Kristýna Pokorná
politika, história, publicistika,
144 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 140 g
mäkká väzba
stav: dobrý
0,10 € DAROVANÉ
*mikpa*
V oddělení "Y"
Secret Intelligence Service (SIS) patří k nejstarším zpravodajským službám na světě. Její základy snad sahají až do dob Cromwellovy Anglie.
Oliver Cromwell využil výjimečných vlastností svého zvěda Johna Turloa k získávání životně důležitých informací u francouzského královského dvora. Každý další anglický panovník využíval pro své cíle služeb lidí typu Turloa.
Potřeba dobře organizované zpravodajské služby se zvyšovala s růstem hospodářské moci Británie a rozšiřováním zámořských držav. Impérium mohutnělo na násilí, intrikách, útlaku.
Moderní podobu dostává SIS na přelomu 19. a 20. století. Do dnešní doby sice prošla řadou změn a reorganizací, základní cíle a posláni se však téměř nezměnily.
Zcela záměrně byl kolem ní vytvořen mýtus výjimečné dokonalosti a všemocnosti. Některé události po druhé světové válce však byly příčinou, že tento mýtus utrpěl značné trhliny.
Nejzasvěcenější svědectví o skutečných cílech SIS podal dnes již legendární sovětský zpravodajec — Kim Philby, který po dlouhou dobu patřil k čelným představitelům této organizace. Tím, že otevřeně poukázal na její skutečné cíle, pomohl otevřít mnoha nezasvěceným lidem oči. Značně utrpěla prestiž, kterou SIS požívala po řadu let, došlo k narušení vzájemné důvěry mezi americkou CIA a britskou SIS a i k otřesení důvěry v SIS u atlantické aliance. Přes všechny problémy však zůstává SIS jedním z nejúčinnějších nástrojů agresivních imperialistických kruhů Velké Británie.
Pro prostého Angličana je SIS zahalena rouškou neproniknutelného tajemství.
Určitě je to však organizace zkušená, nebezpečná právě tím, že pracuje jemně a perspektivně.
Taková je zpravodajská organizace, kam nastupuje George Blake znovu službu. Před svým odjezdem do Koreje byl neznámým a ne příliš významným úředníkem britského Foreign Office. Po návratu je však jeho situace jiná. V Anglii se mu dostává přijetí jako osobě, která se zasloužila zcela mimořádně o britskou zahraniční službu v krajně složitých a těžkých válečných podmínkách. Dokonce ani pobyt v zajetí na něj nevrhl žádné podezření. Uvažovalo se i o uděleni jednoho z vysokých britských vyznamenání. Nedostal ho jen proto, že nebyl kádrovým příslušníkem ministerstva zahraničních věcí a tak jeho zásluhy byly oceněny poutu nastupuje delší zdravotní dovolenou, kterou tráví u své matky v městečku Reigate. Při příjezdu k matčinu domku Je velmi mile překvapen srdečným přijetím sousedy a přáteli, kteří se k jeho uvítání dostavili.
Čekají ho dny odpočinku. Čas, který má k dispozici, také řádně využívá. Své volné chvíle tráví čtením francouzských a německých knih a společenskou zábavou.
Setkává se se svými bývalými přáteli, navazuje nové známosti. Především se stýká s pracovníky ministerstva zahraničních věcí a se svými kolegy z výzvědné služby. V uvedených kruzích se stává vyhledávaným společníkem. Jeho přátelé z Koreje kapitán Holt, konsul Owen a kněz Cooper nešetří o něm chválou. George je zván do nejlepších rodin a nejedna hostitelka jej při představování uvádí slovy: „Toto je pan Blake, který se tak proslavil v korejské válce. “
Pro příjemný a sympatický vzhled, dobré osobní vlastnosti je mezí kolegy a ve společnosti svých přátel velmi oblíben, je obdivován zejména mladými sekretářkami z úřadu, které v něm spatřují ideál muže.
George se obklopuje malou skupinkou mladých lidí se stejnými zájmy. S touto společností navštěvuje koncerty, divadla a stává se členem klubu přátel divadla a umění. Je to exkluzivní klub ve West Endu sdružující mimo skutečná přátele umění ještě řadu zámožných a výstředních osob.
