KRÁL, JIŘÍZEMĚPIS ČLOVĚKA II.
Člověk jako zeměpisný činitel
Česká grafická unie, Praha, 1941
edícia Věda všem II. (10)
obálka Zd. Guth
geografia
320 s., 80 čb fot., 4 rozkladacie mapy, čeština
hmotnosť: 674 g
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý
5,00 € za oba diely spolu PREDANÉ
*kvaja*
Druhý díl je věnován člověku, který jako zeměpisný činitel, rozšířený po zemském povrchu velmi nerovnoměrně, mění původní přírodní oblasti, zeměpisné prostředí, ve kterých žije, v oblasti kulturní a to podle svých schopností, svých kulturních stupňů a své vůle, ale také podle možností, daných přírodou. Jeho činnost se projevuje velmi významně ve změnách původní vegetace a zvířeny, menší pak měrou ve změnách povrchových, v rozdělení vody a souše, ba dokonce i v podnebí, a to jako následek jeho hospodaření, nerostné těžby, dopravy, výměny a sídel. Těmito jevy se tu zabývají kapitoly, věnované zeměpisu sídelnímu, zeměpisu práce, zeměpisu dopravy a výměny. Poslední kapitolou politickozeměpisnou jsou pak nastíněny vzájemné vztahy lidských nová nazírání na zeměpis člověka a současně představuje jednotlivé problémy v celém rozsahu. Četná vyobrazení a mapky doplňují text, napsaný přístupnou formou každému čtenáři. Stran 320, 80 vyobrazeni a mapek, 4 vyklápěcí mapy. Vyšlo jako desátý svazek druhé populární řady knihovny: „Věda všem".
Život velkoměsta je vyjádřen především jeho strukturou, půdorysem. V něm je to pak hlavně, a to u velkoměst evropského rázu, typické rozdělení města podle převažujících funkcí jednotlivých jeho částí na střední část, v níž se soustřeďuje zejména obchod, nesoucí nejvíce znaků velkoměstského života, t. zv. city, zvanou tak podle londýnské City, dále na různé čtvrti či pásma odlišného rázu podle svých funkcí a obyvatelů, kteří je obývají, a zařízení, která jsou v nich postavena, a posléze na periferii, přecházející ve venkov. Toto rozdělení je výrazem centralisačního směru, který tato velkoměsta dnes stále ještě ovládá.
Velkoměstská city, která tvoří střed, resp. středy (nebývá totiž jedinou čtvrtí) velkoměsta evropského rázu se vyznačuje především velkým zhuštěním sídelních jednotek a zejména budov, sloužících pouze obchodním, správním a jiným účelům, na úkor nezastavené plochy, zde nesmírně drahé. Toto zhuštění není pak pravidelné, nýbrž se soustřeďuje podél hlavních tepen a teprve postupně proniká i do vedlejších ulic. Hranice city proti okolním čtvrtím proto rovněž nejsou výrazné, ostré. Nacházíme ji nejen u velkoměst v Evropě anebo v obou Amerikách. Vzniká ve velkoměstech všude tam, kde se usazuje běloch a kde kolonisuje nabyté území ve velkém počtu (na př. jsou v Bombay, Calcuttě). Jest však také výtvorem obyvatelů jiných ras (na př. Japonců v Tokiu aj.).
Počet obyvatelů takovéto city ustavičně klesá s mírou, jakou se mění obývací domy v budovy určené jen obchodní a jiné hospodářské funkci a v různé provozovny. Tak na př. londýnská City, která patří k nejstarším city celého světa, v r. 1851, kdy asi vznikala, vykazovala celkem 127.800 stálých, trvalých obyvatelů, v r. 1881 již jen 50.600, v r. 1921 13.700 a v r. 1931 11.000. Střed města se tu prostě vylidňuje. Zato však tu stoupá až úžasným počtem číslo t. zv. denních návštěvníků pravidelných (t. j. denně tu pracujících) a nepravidelných, občasných (t. j. občasných návštěvníků obchodů, divadel a pod.). Podobně je tomu v New Yorku, kde vznikla v Manhattanu hlavně tři takováto střediska, jedno mezi Broadway-East River, druhé v Midtown, třetí v Brooklynu, takřka bez obytných domů. V prvních dvou občasných denních a pravidelných denních návštěvníků bylo v r. 1934 zjištěno, a to v době mezi 8. až 17. hodinou, na 2,200.000, zatím co trvalých, t. zv. residenčních obyvatelů žilo tu jen 113.000. Ovšem pouze v pracovní dny ožívají tato city, v nedělích a o svátcích takřka liduprázdná (J. KREJČÍ).
Jiným výrazným znakem těchto city jest mnohopatrovost, vynucená nedostatkem a drahotou pozemků, a tím jejich denní, nesmírná přelidněnost. Tyto mnohopatrové domy, a zvláště mrakodrapy, mění pak často jejich ulice v nezdravé kaňony, přeplňující se lidmi v době příchodu a odchodu na pracovní místa a místa návštěvy do té míry, že chodníky a jiná dopravní i nejdokonalejší zařízení prostě již nestačí odvésti tyto masy lidí.
Dalším jejich znakem je mimořádně velká doprava, která vyžaduje velkých a rychlých dopravních prostředků a při nedostatku volného místa na povrchu podzemních a nadzemních drah, a ovšem velmi intensivního řízení a vedení. Dále nezastavená plocha zaujímá v těchto city místa co nejméně, takže s hlediska hygienického jsou to málo zdravé čtvrti, tím spíše, že ulice bývají k výšce domů obyčejně velmi úzké, větrání jejich je stiženo a přístupu slunce do nejspodnějších částí domů zabráněno. (Broadway v New Yorku jest nejvýše 45 m široká.)
K této city se připojují kol dokola jednotlivé čtvrti anebo pásma, která ve velkoměstě se zpravidla, podobně jako uvedená city, svou funkcí specialisují a tím i svou strukturou odlišují. Tak vzniká čtvrť vládní či úřednická, universitní, dělnická, obyčejně přelidněná, často s kasárnickými domy, proti které velkým kontrastem vyniká bohatá čtvrť zpravidla „západní“, t. zv. westend (srov. v Londýně - London přepychový Westend a chudý dělnický Eastend v okolí doků a továren), které ovšem všechny tu větší, tam menší měrou jsou vybaveny také nezbytnými budovami pro místní správu, potřeby kulturní, vyživování obyvatelů atd. Tyto čtvrti se postupně stále hustěji zalidňují a hustota obyvatelů, připadajících tu na obytné domy, velmi stoupá, pokud ovšem etnické zvyky ji neomezují (na př. Angličané dávají přednost bydlení co nejvíce individualisovanému v rodinných domech před bydlením v činžovních, mnohopatrových domech). Poměrně rychle roste pak i vzdálená periferie, která pohlcuje původní venkov a mění jeho způsoby života, hospodaření i sídla, a to díky snadné a rychlé dopravě zvláště pomocí okružních a podzemních drah, které ji přibližují ke středu města, v němž se soustřeďuje denní práce, a dále levnějšímu, zdravějšímu bydlení. Tam také se zpravidla usazuje i průmysl, který tam nachází dosti volného a hlavně levnějšího místa. Tak na př. střední část Londýna, administrativně zvaná County of London, za
..................................................................................................................................................................
... posledná veta ...
Tyto státy však a stejně i státy další a menší se
většinou jen účastní velkého světového dění po boku výše uvedených velmocí,
které tak fakticky určují základní vzájemné vztahy také jejich, řešené pak
cestou mírovou anebo válečnou.
