DOLGUŠIN, JURIJGENERÁTOR ZÁZRAKŮ
(GČ - гч)
Svět sovětů, Praha, 1963
edícia Dobrá dobrodružná díla (28)
preklad Jaroslav Machek
obálka Vladimír Bidlo
1. vydanie, 25.000 výtlačkov
26-029-63
beletria, román, scifi, literatúra ruská,
516 s., čeština
hmotnosť: 488 g
tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu
0,10 €
*cesvo*printer*
Vědeckofantastický román o mladém sovětském vědci, který v předvečer druhé světové války dokončí převratný vynález v oboru radiotechniky, jenž se má stát mocnou zbraní v obraně sovětského státu před bezprostředně už hrozící nacistickou agresí..
„To je mnohem složitější úkol než sušička,“ odpověděl Tungusov. „Není vyřešen ani teoreticky, ani experimentálně. Stejně jsem však přesvědčen, že může být realizován, a domnívám se, že vím, na jakém základě. Ve výzkumném ústavu potravinářském pracovala skupina vědců na konzervaci masa. Zprvu zkoumali vliv vysokofrekvenčního pole na izolované kultury hnilobných baktérií. Výzkumy ukázaly, že v něm za jistých podmínek bakterie okamžitě hynou. Badatelé začali ozařovat maso a brzy se přesvědčili, že fermentační procesy, které vedou k rozkladu tkáně, se ozářením podstatně zpomalují, a někdy i docela zastavují. Hned první zkoušky daly překvapující výsledek: Na ozářeném syrovém masu, které uložili na třiadvacet dní v uzavřené zkumavce do termostatu, se neprojevily příznaky hniloby. Byl to jediný případ svého druhu. Opakovat pokus se stejným nebo aspoň s trochu podobným výsledkem se už nepodařilo přes obrovský počet zkoušek. Tak tenhle jediný, náhodný úspěch mne přesvědčuje, že konzervovat maso tímto způsobem bude možné. Musí se jenom najít správný postup práce. A právě to se našim potravinářům nepodařilo, pokud jsem zatím informován.“
„Dobře. Předpokládejme, že jsme našli správný postup a splnili úkol. Jak se to projeví v praxi?“
„Významně. Za prvé se podstatně zjednoduší doprava a skladování všeho rychle se kazícího zboží. Chladicí aparatury, izotermické vagóny, chladírenské lodě a lednice ztratí význam. Změní se technika výroby konzerv. Zboží určené ke konzervování se už nebude vařit v autoklávech, stačí ho jen ozářit. A kvalita těchto konzerv, nevystavených působení vysokých teplot, bude značně vyšší, uchovají se vitamíny. V kteroukoli roční dobu a v kterékoli části Sovětského svazu budeme mít čerstvé ovoce, zeleninu, mléko, maso. Čerstvé!“ „Poslouchejte, soudruhu Tungusove. Nedávno jsme se na jednom vládním zasedání zabývali problémem zásobování naší armády. Neumíte si představit, jaká je to složitá, těžkopádná a drahá věc. Došlo se k závěru, že budeme muset vybudovat celý systém nových chladírenských a konzervárenských závodů. A to se říká i v usneseni, my ty závody postavíme, protože naše armáda nesmí za žádných okolností trpět nějakými poruchami v zásobování. Chápete už, proč jsem se s tím obrátil na vás? Otálet nelze, už jsme začali s pracemi. Podumejte nad tím. Jestli se vaše předpoklady potvrdí, začneme znovu. Promyslete to a zítra mi dejte vědět, k čemu jste došel. A počítejte s tím, že pokud se týká lidí, materiálu, objektů a ostatních nezbytných předpokladů, nepocítíte nejmenší nedostatek.“
Nikolaj vyšel z lidového komisariátu hodně zachmuřený. Odmítnout nemůže, nemá žádný důvod. Nemá ani vlastně právo odmítnout, je to jeho povinnost vůči státu. Ceká ho tedy nová práce. Kolik času spotřebuje? Připomněl si, že generátor je k zkušebnímu provozu připraven, zbývá k němu namontovat nový stabilizátor frekvence. To je maličkost, tak na tři nebo čtyři dny. Pak budou probíhat pokusy. Mohou trvat měsíc nebo i rok. Vše bude záviset na organizaci práce a na jejím rozsahu... Potom, když bude úkol splněn, začne se s projektem instalace, výrobou součástek a s montáží. To zabere v každém případě dlouhou dobu. Ale co s profesorem, který je přesvědčen, že Nikolaj je už volný a připraven pustit se, když ne dnes, tak zítra do rekonstrukce „Gé Zet“? A navíc to neočekává jen Ridan. Taky pro Annu by byl takový odklad v otcově práci zlou ranou.
Nikolaj se rozhodl promluvit s profesorem otevřeně. Večer se vypravil do jeho vily.
Profesor ho radostně přijal. Byl přesvědčen, že se tu dnes Nikolaj objeví.
„Tak za prvé gratuluju. Tu svou sušičku jste udělal mistrovsky. Umělecké dílko!“
Když dojmy ze včerejšího večera vyčerpal, pohlédl s nadějí na Nikolaje.
„Tím jste doufám volný,“ řekl. „Pustíme se do toho?“
„Mluvil jsem dnes s lidovým komisařem,“
........................................................................................................................................................
... posledná veta ...
A právě o tom mluví události našeho románu.
