KRÁL, JIŘÍZEMĚPIS ČLOVĚKA I.
Člověk a zeměpisné prostředí
Česká grafická unie, Praha, 1941
edícia Věda všem II. (9)
obálka Zd. Guth
geografia
256 s., 46 čb fot., čeština
hmotnosť: 559 g
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý
5,00 € za oba diely spolu PREDANÉ
*kvaja* in *H-bar*
Toto dílo je prvním spisem toho druhu v naší literatuře, které si zevrubně všímá člověka v rámci zeměpisného prostředí, v němž žije. Dílo, napsané přístupným slohem pro každého čtenáře, obsahuje následující kapitoly: Vztahy člověka k Zemi jako součásti Vesmíru. Člověk a podnebí. Člověk a vzdušné proudy. Člověk a voda. Člověk a půda. Člověk a vegetační pásma. Člověk a zvířena. Člověk a způsoby jeho života v různých zemských oblastech. Kniha přináší zcela nová pojetí v tomto odvětví zeměpisu, zvláště u nás takřka neznámá. Otevírá nové obzory, učí se dívati na přírodu a člověka a vykládá jejich vzájemné vztahy. Není suchopárným zeměpisem, odstrašujícím čtenáře jmény, čísly a hromaděním nezáživných faktů. Se zájmem jej přečte nejen zeměpisec a zvláště středoškolský profesor, ale i učitel, který hledá vysvětlení poměru člověka a přírody, historik, jemuž vyjasní poměr zeměpisu a jeho poměru k dějepisu, přírodovědec, národopisec atd., ale také každý, kdo hledá poučení o nových cestách, jimiž se dnes ubírá zeměpis. Vyšlo jako devátý svazek druhé řady knihovny „Věda všem“. Stran 256, se 46 vyobrazeními a mapkami.
Člověk a půda
Člověk a pevniny. Souš je místem, kde člověk žije trvale a kde zpravidla vykonává většinu své práce, zajišťující mu obživu, ošacení a bydlení, tři základní a hlavní to existenční jeho podmínky. Tato souš na zemském povrchu tvoří především pevniny, jejichž zeměpisná poloha, tvar, relief, skladba, vztah k mořím, podnebí atd., mají neobyčejný vliv na pozemní vegetaci, zvířenu a ovšem i na člověka samého. Jsou-li vlastnosti pevniny z uvedených hledisek většinou výhodné, stává se pevnina vhodným místem pro život člověka i jeho působení. Jsou-li většinou nevýhodné, ztrácí takováto pevnina na své hodnotě.
Severní polokoule naší země vykazuje více souše, než jižní (39% a 16%), při čemž podle OBSTa mezi 450 až 700s. š. pevnina má převahu nad mořem v poměru 61 : 39. Mezi 180 až 450 s. š. jest již poměr obrácený, 59% vodstva a 41% souše. Mezi 30° až 6o° s. š. se rozkládá většina souše v mírném pásmu čili v poloze již klimaticky neobyčejně výhodné. Na jižní polokouli souš převažuje nad vodstvem teprve v šířkách, které jsou pro člověka bezvýznamné, mezi 65°-900 j. š. (59 :41), a nadto dále velké plochy souše se tu rozkládají v teplém pásmu, málo výhodném. Při tom pevniny netvoří jako oceány souvislou plochu, nýbrž jsou od sebe rozděleny oceány a moři ve čtyři celky. Pevniny, t. j. souše, tvořící souvislé plochy na povrchu zemském, Eurasie a Afriky, tvoří první skupinu, která dosahuje plochu zhruba 79,9 milionu km2, Severní a Jižní Ameriky druhou o ploše zhruba 37,6 milionu km2, Australie o ploše 7,6 milionu km2 a Antarktis o ploše 14 milionů km2 tvoří pak další samostatné celky.
Ze všech těchto pevnin jest pro člověka většinou svými vlastnostmi nejvýhodnější Eurasie, kterou s hlediska kulturně-historického, nikoli však zeměpisného, lze rozděliti na Evropu a Asii. Většina její souše se totiž rozkládá v mírném pásmu, její členitost je velmi značná a dosahuje v procentech, vyjadřujících poměr plochy poloostrovů a pobřežních ostrovů k celkové ploše pevniny, hodnotu 26%. Jest obklopena většinou teplými moři a oceány, do nichž sestupuje rozsáhlými pevninskými prahy. Je spojena konečně s další pevninou, Afrikou, takže vytváří mohutný blok souše, který v západním svém díle lemuje Středozemní moře, neobyčejného významu pro člověka, svého času osu Starého světa, obklopenou zeměmi, z nichž vyšla nejstarší civilisace.
Ovšem je podstatný rozdíl mezi západní částí Eurasie, Evropou, která tvoří jakýsi mohutný poloostrov vlastnímu trupu asijskému, a východní částí, Asií. Středem takřka celé Asie prostupují mohutná horstva směru především západovýchodního, ve východní Asii pak směru jihozápadně-severovýchodního, které oddělují její sever a jih zpravidla neobyčejně dokonale. Nadto při velké kontinentalitě podnebí značné části pevniny vznikly tu rozsáhlé pouště, takřka neosídlené, tvořící další překážky ve vzájemném styku, hospodářsky skoro bezcenné. Extrémní tamní podnebí jest podporováno i značnou výškou Asie, která je ve svém průměru třikrát větší Evropy. Velké její řeky v severní části protékají dále oblastmi silně znehodnocenými podnebím, přecházejícími ve věčnou „merzlotu“, t. j. ve zmrzlou půdu, která jen v létě na krátkou dobu roztává, a ústí sice do mělkého moře, ale studeného a většinu roku lodím pro led nedostupného. Hodnota pobřeží je místy nepatrná pro nedostatek míst, vhodných pro přístavy. Jediný národ, Japonci, žijící na nejvýhodnějším místě v celé Asii, mohli tu proto dosáhnouti svého významného mocenského postavení. A přece, nač nesmíme zapomenouti, Asie byla kolébkou lidstva, v ní vznikly různé civilisace a z ní vyšli obyvatelé velké části světa.
Značné nedostatky Asie, která má ovšem také ohromné a velmi užitečné zejména nížinné plochy, jsou však plně vyváženy krajně příznivými zeměpisnými poměry Evropy. Většina jejího území je totiž v mírném pásmu. Plochy, zabíhající do studeného pásma, jsou nepatrné, plochy, zabíhající do pásma subtropického, jsou pak velmi cenné. Nemá vůbec oblastí, jako Asie, s podnebím tropickým. Části s podnebím pevninským nevykazují pak takových podnebných extrémů, jako je tomu v Asii. Její průměrná výška jest daleko menší, než Asie, což má i velký vliv na podnebí. Velké vlivy teplého moře Středozemního a zejména Golfského proudu jsou mimořádně důležité. Členitost pobřeží jest velmi vysoká. Moře proniká často hluboko do pevniny a zalévá pokleslá ústí velkých řek, četné poloostrovy a pobřežní ostrovy
........................................................................................................................................................
... posledná veta ...
Ostatně samo zeměpisné prostředí, ve kterém žije, by ani nemohlo nějak
podpořiti tento předem marný jeho boj.
