TŮMA, KARELŽIVOT DRA. JULIA GRÉGRA
slevného obrance svobody české
Edvard Beaufort, Praha, 1896
životopisy
404 s., čeština
hmotnosť: 419 g
tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý, dobová preväzba
NEPREDAJNÉ
*H-6-6*
Kniha přibližuje životní osudy a dílo slavného obránce svobody české, Dr. Julia Grégra. Od mládí, přes studia, politickou a veřejnou činnost až do jeho smrti.
"Podivný, zvláštní jest tento lid slovenský! Jest jako výjimkou z pravidla mezi národy. Obyčejně bývá horský lid silný, odhodlaný, bojovný a statečný. Hory byly od pradávna kolébkou reků. Lehký, zdravý, svěží vzduch rozpíná mohutněji prsa a sílí svaly: bezpečnost v skalnatých úkrytech rodí odvahu a stálý zápas s přírodou utužuje v muži neohroženou srdnatost."
„Však zde v těch hvozdech tatranských je pohříchu zcela jinak. Na úpatí severním v rovinách haličských v poříčí Visly, tam lid je statečný, lid polský, chrabrý, udatný: a na svahu jižním ve vzdálenějších nepřehledných rovinách vypíná se surový a tvrdý Maďar, jemuž nelze upřiti, že má smělou bojovnost. A jen ten lid slovenský uprostřed obou měkký, mírný, holubičí, nemá síly ani na obranu! Ve volném vzduchu horském na tvrdých skalách žulových neodchovala se v něm ona útočná rekovnost, která by měla odvahy, prorážeti mocnou ocelí hruď odvěkých vrahů. Lid ten tu ani nezná zbraně a nemá po nich touhy. Nedostupné hory nejsou mu hradbami volnosti: skrývá se v nich jen co porob. Zapomenut, nepovšimnut, bez pomoci a bez ochrany žije zde v krásném, však málo štědrém kraji, dobrý, dětinský lid. Ovesná placka a zemčata po celý rok jsou téměř výhradní stravou toho lidu: a z těchto ovesných otrub a nemaštěných brambor má ten ubohý lid dostati ocelové svaly, má mít sílu k odporu, má být bojovný a statečný! Společnost státní vzpomíná naň jen tenkráte, když žádá od něho oběti. Tatranský Slovák jest jednou z nejopuštěnějších a nejzanedbanějších ratolesti velké rodiny evropské. Společnost jej nezná než v potulných jeho synech, jež hlad z horských chatrčí vyhání do světa, aby v daleké odlehlé cizině buď žili o skoupé žebrotě, aneb zmírali v útrapách neoželení, neoplakáni" —
S takovým soucitem pravého slovanského demokrata pozoruje Dr Jul. Grégr život obecného lidu slovenského, s takovýmtéž soucitem nazíral po letech opět na život obecného dělného lidu ruského — Zaživše v salaši této hrůzokrásné drama prudké horské bouřky, časně z rána 12. července sestoupili s hor a jeli dle daného slibu zpět do Nového Targu, kamž přišel jim naproti Dr. Slavík, aby je zavezl do Maniów. Na silnici bylo neobyčejně živo: lid, povozy a dobytek všeho druhu pohybovaly se v dlouhých řadách ku Novému Targu na výroční trh. Naši cestující zřeli tu jako v kinematoskopu řadu rychle se střídajících živých obrazů z polského života. Typické postavy venkovanů, židů a šlechticů polských. Hálek zachytil zde své rozkošné poetické „Děvče z Tater" - Katušku, kterou také Jul. Grégr líčí se svrchovaným obdivem jako vzor ženské krásy: „Katuška jakoby se byla zrodila z dechu vonného kvítí na zeleném pažitu v tichém, osamělém úpadu horském. Byla as sedmnáctiletá, štíhlá a přece kyprá, měla nádech tak jemný jako kvítko v první den svého rozvití, jako „róže z pupy jdúcí". Hezoučká tvář její byla krásným vzorem slovanského typu. Provedli s tím děvčátkem nevinnou kratochvíli, aby poškádlili jejího milence, statného to mladíka, až také rozpoutali na okamžik jeho žárlivost. Ustali ovšem v žertu v čas. aby byli svědky blahého smířeni „těchto přešťastných utěšených dítek velebného horského zátiší."
