RENAN, ERNESTAPOŠTOLÉ
(Les Apôtres)
Dějiny počátků křesťanství od smrti Ježíšovy až k velkým missiím sv. Pavla
Vzdělávací bibliotéka, Praha, 1896
preklad Bořivoj Vajgrt
35. zväzok
náboženská literatúra, dejiny, starovek,
374 s., čeština
hmotnosť: 298 g
tvrdá väzba. malý formát
stav: veľmi dobrý, zrejme dobová preväzba
NEPREDAJNÉ
*H-6-6*
Kapitola VI.
Církev jest považována za společnost chudých. — Založení jáhenství. — Služebnice církevní a vdovy.
Srovnávací dějiny náboženství zjevily nám obecnou pravdu: všechna náboženství, jež měla začátek a jež nevznikala zároveň s počátky mluvy, měla spíše sociální příčiny než theologické. Bylo tomu tak i s budhismem. Neobyčejný úspěch tohoto náboženství nezpůsobila nihilistická filosofie, jež mu sloužila za základ, byla to jeho sociální část. Bylo to prohlašování, že mají býti kasty zrušeny, že dle jeho slov „zákon milosti má býti zaveden pro všechny“, čím později Cakya-Muni a jeho žáci okouzlili nejdříve Indii, potom největší část Asie. Jako křesťanství, tak i budhismus byl hnutím chudých. Veliké kouzlo, jež na ráz připoutávalo, vězelo v tom, že vyděděným třídám bylo usnadněno, aby se rehabilitovaly vyznáváním kultu, jenž je pozvednul a jenž jim nabídnul nekonečná ulehčení pomoci a zbožnosti.
Chudých v prvním století bylo v Judsku nápadně mnoho. Země jest přírodou zbavena zdrojů, jež zjednávají blahobyt. V těchto neprůmyslných krajinách skoro každé jmění ma původ buď v institucích náboženských, bohatě nadaných, buď v přízni vlády. Bohatství chrámu bylo již dlouho výhradním důchodem malého počtu vznešených. Asmonejci zřídili kolem své dynastie zástup bohatých rodin; Herodové velice rozmnožili přepych a blahobyt v jisté třídě společnosti. Ale pravý žid theokrat, obraceje se od římské civilisace, stával se tím ještě chudší. Utvořila se celá třída mužů svatých, zbožných, fanatických, velmi chudých, zákona přesně dbalých. V této třídě nacházely si přívržencův sekty a fanatické strany, tou dobou tak četné. Všeobecným snem bylo panování židovského proletáře, jenž zůstal věřícím, a poníženi boháče, jenž byl považován za přebehlíka, za zrádce přešlého k světskému životu, ku vnější civilisaci. Nikdy nebylo takové nenávisti, jako u těchto božích chudých proti skvělým stavbám, jež počínaly pokrývat zem, a proti dílům Římanů. Aby nezemřeli hladem, museli pracovati na těchto stavbách, jež se jim zdály býti pomníky pýchy a zakázaného přepychu a domýšleli se, že jsou obětí zlých, zkažených bohatců, nevěrných zákonu.
Chápeme jak dychtivě byla uvítána společnost vzájemné pomoci v takovémto stavu. Malá církev křesťanská musela se zdáti rájem. Tato rodina prostých a sjednocených bratří vábila členy ze všech stran. V náhradu za to co přinesli získali zajištěnou ...
