NĚMEC, BOHUMILDUŠE ROSTLIN
Československý čtenář, Praha, 1937
obálka Jan Kreutz
rastliny, biológia
240 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 430 g
tvrdá väzba
stav: výborný, bez prebalu
NEPREDAJNÉ
*H-6-6*
III - VŮLE ŽÍTI
Každý pohled na svět — potvrzuje a dosvědčuje, že vůle k životu, daleko jsouc vzdálena, aby byla libovolnou domněnkou nebo prázdným slovem, je jediným pravdivým výrazem jeho nejvnitřnější podstaty. Schopenhauer.
Nesmírná je dobývačnost života. Na povrchu naší země je velmi málo míst, kde by nemohla žíti nějaká živá bytost, ať rostlina, ať živočich. Od věčného sněhu a ledu kolem zemských točen až k věčně horkým krajinám rovníkovým, s vysokých hor až do temných hlubin mořských, od kamenitých a písčitých pouští plných bolestně žhoucího slunce až do nitra jeskyň, kam od doby jejich vzniku nepronikl paprsek světelný, všude jsou živé bytosti, někde v hýřivém množství, jinde v nepatrném počtu, ale jsou tam. Člověk sám je příkladem této nezadržitelné rozpínavosti a dobývačnosti. Není překážek, které by mu mohly zabrániti, aby pronikal na zemi do nových a nových míst, není hranic, které by mu dovedla položiti příroda, aby se zastavil na svém vítězném postupu.
Schopenhauer, jenž učinil ve své filosofii vůli panovnicí světa, vidí právě v této úžasné rozpínavosti života důkaz vlády všemocné vůle v přírodě. Praví, že se všecko tlačí a žene k bytí a sice pokud možno k ústrojnému bytí, t. j. k životu a k jeho stupňování pokud možno nejvyššímu. Vůle k životu je podle něho nezměnitelnou a nezbytnou vlastností živočichů. Tento všeobecný hon za životem projevuje se v milionech živých forem všude a v každém okamžiku dělením, zúrodňováním a klíčením a kde není živých zárodků, vzniká život samoplozením (generatio aequivoca) a užívá každé příležitosti, aby na sebe strhl pokud možno nejvíce hmoty. Vůle k životu projevuje se však neméně v boji proti opuštění dobytých posic, proti návratu v mrtvou hmotu. Jakou úzkost projevuje člověk v nebezpečí života, jak vítězně jásá, byl-li zachráněn. S jakou hrůzou přijímá člověk rozsudek smrti a s jakou lítostí sledujeme jeho provedení. Jakoby svět měl býti vyvrácen z veřejí, když člověk má zemříti o několik let dříve. Proto je podle Schopenhauera vůle k životu nejreálnější zjev na světě, ba jádro skutečnosti samotné.
Vůle k životu u rostlin.
Schopenhauer viděl vůli k životu především u živočichů. Ale je to jenom následkem poměrné nehybnosti rostlin, že nevycítil ještě vášnivější jejich vůli k životu. Na točnách a nejvyšších vrcholech horských pokrývají nesčetné drobnohledné řasy sníh a led zbarvujíce jej žlutě, zelenavě nebo růžově. Ohromnou moc pralesa dovede přemoci jen oheň a člověk. Ale sotva vypálen vzrůstá znova, aby miliony zelených ramen zdvihal k slunci, které mu dává energii potřebnou k životu. Drobnohledná bakterie (Bacterium coli) roste a rozdělí se jednou za 15 minut. Kdyby jí bylo možno tímto tempem se množiti po 24 hodiny, dala by za 24 hodiny hmotu, která nakupena by tvořila pyramidu o základně 1 čtverečného km a vysokou též jeden km. Kdyby tyto tyčinkovité bakterie byly seřaděny za sebou v přímku a každých 16 minut se rozdělily na dvě, jež by dorostly do původní velikosti mateřské bakterie, prodlužovala by se po 24 hodi-
