CLASON, GEORGE S.NEJBOHATŠÍ MUŽ V BABYLÓNĚ
(The Richest Man in Babylon)
Pragma, Praha, 1996
preklad Marta Kotyza
ISBN 80-85387-30-1
motivácia
144 s., čeština
hmotnosť: 139 g
PREDANÉ ASD
*olepa* in *parap*
Formou příběhů z Tisíce a jedné noci vykládá americký ekonom finanční zákony, které umožňují řešení osobních finančních problémů a nabízejí cestu k prosperitě a spokojenosti.
„První krok na cestě za majetkem je takové štěstí, které si každý může dovolit. Je to určitý mezník, protože se tak změní z člověka vzdělávajícího se prací na člověka, který získává majetek z uloženého zlata. Někteří začali v mládí a dosáhli úspěchů. Jiní podnikali a většinou již nebyli tak úspěšní. Nejhůře dopadli ti, kteří jako otec tohoto obchodníka, svou příležitost nevyužili. Kdyby náš přítel byl tehdy v mládí udělal ten první krok, byl by dnes daleko bohatší. Stejně tak i přítel tkadlec.“
„Dovolte, také bych rád promluvil.“ Povstal nějaký cizinec. „Jsem Syřan. Nemluvím moc dobře vaším jazykem. Ale rád bych řekl, co je náš přítel. Možná, že to není slušné, ale přece jen to povím. Nevím ovšem jak. Kdybych to řekl syrsky, nerozuměli byste. Pánové, prosím, jak se říká o muži, který odloží něco, co je k jeho dobru?“
„Že je liknavý,“ napověděl mu kdosi.
„Ano, to je ono,“ křičel nadšeně Syřan a mával rukama. „Promešká takovou příležitost. Říká, že má zrovna hodně práce. Ale taková příležitost se hned tak nenajde. Když někdo něco doopravdy chce, tak jedná rychle, ne jako náš přítel obchodník.“
Ten, o kterém byla řeč, povstal, uklonil se a řekl:
„Obdivuji tě, cizinče, dokážeš věci nazvat pravým jménem.“
„Nyní si vyslechneme další příběh o zahozených možnostech. Kdo má nějakou zkušenost?“ zeptal se Arkád.
„Já jsem jednou špatně dopadl,“ odpověděl muž středního věku v purpurovém rouše. „Jsem nákupčí dobytka. Většinou kupuji velbloudy a koně, ale občas i ovce a kozy. Jednou, když jsem to vůbec nečekal, se mi naskytla skvělá příležitost, ale já jsem si ji nechal ujít. Posuďte sami.
Vracel jsem se do města z dlouhé desetidenní cesty. Byl jsem unavený a podrážděný, protože se mi nic nepodařilo. K dovršení všeho byly brány už zavřené, takže jsme museli přespat pod širým nebem. Neměli jsme ani dost jídla a vody. Zatímco otroci stavěli stany, oslovil mě starší muž, který dopadl jako my.
,Vážený pane, podle vzhledu soudím, že jste obchodník. Rád bych vám prodal jedno z mých nejlepších ovčích stád. Žena ulehla s velkou horečkou a tak se musím bezpodmínečně vrátit. Kupte moje ovce a já s otroky hned v noci odjedu.´
Byla tma, na stádo jsem neviděl, ale podle hmatu jsem usuzoval, že ovce jsou velké a tučné. Promarnil jsem deset dní sháněním velbloudů, takže jsem se s ním rád dohodl. Rychle nasadil velice přijatelnou cenu. Souhlasil jsem s vědomím, že je ráno ve městě prodám se slušným ziskem. Když jsme se domluvili, zavolal jsem otroky a poručil jim, aby přinesli svítidla, že spočítáme stádo, ve kterém mělo být podle chovatele devět set ovcí. Nemusím vám popisovat, jak bylo obtížné počítat stovky zdivočelých, žíznivých a mečících zvířat. To se prostě nedalo. Drsně jsem hospodáři řekl, že je spočítáme ráno a pak mu zaplatím.
,Prosím tě, velevážený, začal mne přemlouvat, .zaplať mi jenom dvě třetiny ceny dnes v noci, abych mohl odjet. Nechám tu svého nejlepšího otroka a on ti
