
DOMOV A KRAJ
básně
Emil Stiburek, Praha, 1946
edícia Knihovna Baarovy společnosti (9)
ilustrácie Jaromír Hlavsa
literatúra česká, poézia, podpis autora
46 s., čeština
hmotnosť: 163 g
tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý
NEPREDAJNÉ
*kvaja* in *H-6-5*
Na sklonku léta
po kraji paběrky už dávno sbírá,
v údolích mlhovinu spřádá,
v duši smutek rozloučeni padá.
Už léto na odchodu z kraje,
na strniskách si chladný větřík hraje,
pastevců ohníčky blízký podzim věští!
Což odchází i našich srdcí štěstí?
To jen léto sbohem dává,
ještě usměvavé rukou mává,
svých darů náruč poslední
ještě rozhodilo — než se rozední.
Pak podzim štětcem sáhne v paletu,
barevnou harmonií zpestří naši samotu,
která do srdcí se schová jako ptáče —
až meluzina za okny se rozepláče.
Podzimní ráno
po kraji paběrky už dávno sbírá,
v údolích mlhovinu spřádá,
v duši smutek rozloučeni padá.
Už léto na odchodu z kraje,
na strniskách si chladný větřík hraje,
pastevců ohníčky blízký podzim věští!
Což odchází i našich srdcí štěstí?
To jen léto sbohem dává,
ještě usměvavé rukou mává,
svých darů náruč poslední
ještě rozhodilo — než se rozední.
Pak podzim štětcem sáhne v paletu,
barevnou harmonií zpestří naši samotu,
která do srdcí se schová jako ptáče
— až meluzina za okny se rozepláče.