ALLEN, WOODYBEZ PEŘÍ
(Without Feathers)
Argo, Praha, 2000
preklad Dana Hábová, Michael Žantovský
doslov Dana Hábová
prebal Libor Batrla
2. vydanie
ISBN 80-7203-313-1
próza krátka, humor
104 s., čeština
hmotnosť: 221 g
tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu
2,50 €
*kbnn* in **S7Z**
Salámec poletuší
Ještěr mající čtyři sta očí - dvě stě na dálku a dvě stě na čtení. Legenda praví, že pohlédne-li někdo salámci do očí, okamžitě ztratí právo řídit motorové vozidlo v New Jersey.
Stejně legendární je hřbitov salámců. Ani sami salámci to místo neznají, a když náhodou nějaký salámec padne mrtev k zemi, musí tam zůstat ležet, dokud pro něj nepřijdou.
V severské mytologii se hřbitov salámců snaží nalézt Loki, ale místo toho natrefí na koupající se rýnské děvuchy a z nějakého důvodu skončí s tasemnicí.
Císař Ho Sin měl sen, v němž spatřil palác větší než svůj vlastní a s poloviční činží. Když do oné budovy vstoupil, shledal, že tělo má opět mladé, ačkoli hlava setrvala kdesi ve věku od šedesáti pěti do sedmdesáti. Otevřel dveře a uviděl jiné dveře a za nimi další - po chvíli si uvědomil, že prošel stovkou dveří a teď stojí na dvorku.
Právě když se Ho Sin ocitl na pokraji zoufalství, usedl mu na rameno slavík a zapěl nejkrásnější píseň, jakou kdy císař slyšel, načež jej klovl do nosu.
Když Ho Sin pohlédl do zrcadla, místo vlastního odrazu uviděl jistého Mendela Goldblatta z Wassermanovy instalatérské firmy, který jej obvinil, že mu vzal kabát.
A tak Ho Sin poznal tajemství života, které znělo: „Nikdy nejódlovat.“
Když se císař probudil, byl celý zpocený a nemohl si vzpomenout, jestli se mu ten sen zdál, anebo jestli se právě nachází ve snu, který se zdá jeho soudnímu ručiteli.
Chňapoň
Chňapoň je mořská obluda s tělem kraba a hlavou mzdové účetní.
Chňaponi jsou údajně obdařeni vynikajícím zpěvným hlasem a jejich zpěv dohání námořníky k šílenství, obzvlášť při písničkách Colea Portera. Zabít chňaponě přináší smůlu. V jedné básni sira Herberta Figga chňaponě zastřelí námořník a loď se náhle v bouři začne potápět. Posádka uchvátí kapitána a v naději, že loď zachrání, vyhodí přes palubu jeho falešné zuby.
Jikrouš obrovský
Jikrouš je mytologické zvíře s hlavou lva i tělem lva, i když ne toho samého lva. Podle pověsti spí jikrouš tisíc let a náhle povstane v plamenech, obzvlášť jestli při schrupnutí kouřil.
Odysseus prý jednoho jikrouše probudil po šesti stech letech, ale ten byl netečný a mrzutý. Žadonil, ať ho nechají ještě dvě stě let v posteli.
Jikrouše spatřiti bývá pokládáno za zlé znamení, zhusta věštící hladomor či pozvánku na koktejl.
Jeden mudrc v Indii se vsadil s kouzelníkem, že se nenechá ošálit, načež kouzelník klepl mudrce do hlavy a proměnil jej v holuba. Holub odletěl z okna na Madagaskar a zavazadla si nechal poslat.
Mudrcova žena, která u toho byla, se kouzelníka otázala, jestli také umí proměnit věci ve zlato, a pokud ano, zda by mohl jejího bratra proměnit v tři dolary v hotovosti, aby ten den vůbec za něco stál.
Kouzelník opáčil, že kdo se chce ten trik naučit, musí putovat do čtyř koutů světa, ale že to chce jet tam mimo sezónu, protože tři kouty bývají obsazené.
Žena o tom chvíli přemítala a pak vyrazila do Mekky, přičemž zapomněla vypnout sporák. Vrátila se za sedmnáct let, poté co promluvila s dalajlámou, a hned začala pobírat podporu v nezaměstnanosti.
(Tento příběh je jedním z hinduistických mýtů, které vysvětlují, proč máme pšenici. Autor.)
