ŠIK, OTASOCIALISMUS DNES?
(Socialism today)
Academia, Praha, 1990
preklad Milan Sojka
obálka Oleg Man
1. vydanie, 5.300 výtlačkov
ISBN 80-200-0265-0
zborník, politika,
208 s., čeština
hmotnosť: 367 g
tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky
1,30 €
PROBLÉMY S DEFINICÍ SOCIALISMU V SOUČASNÉM SVĚTĚ
Lezsek Balcerowicz
I. V diskutované koncepci se nacházíme na mnohem nejistější půdě, než když analyzujeme nevyjasněné otázky kauzálních vztahů. Pokud jde o druhý případ, realita skýtá možnost být filtrem oddělujícím ověřená tvrzení od nepodložených. To je velmi dobře známý postup popperiánské falzifikace. Žádná taková možnost neexistuje v případě prvém. Definice nemůže být falzifikována. Pouze tvrzení vytvořená s ohledem na objekty, které jsou označovány definicí, mohou v některých případech (tj. jestliže jsou tvrzení vhodné formulována) být podrobena empirickému testu; ale ta náleží do druhé kategorie. Jak je pak možné odlišit ‘vědeckou’ definici socialismu od ‘nevědecké’?
Aniž bych měl za to, že dám na tuto otázku dokonalou odpověď, chtěl bych připomenout, že jakákoliv vědecká definice by se měla pokusit vyhovět třem dosti skromným a spojeným podmínkám:
1. neměla by být zatížena hodnocením
2. neměla by být zcela libovolná a proměnlivá v čase
3. měla by mít určitou rigoróznost
Není obtížné uvést příklady explicitních nebo implicitních definicí socialismu, které porušují přinejmenším jednu z těchto podmínek. S ohledem na první požadavek poznamenejme, že v komunistických zemích existuje v oficiálním jazyce široce rozšířená tendence vykládat všechny druhy negativních jevů jako ‘úchylky od socialismu’. V probíhajících diskusích v SSSR odmítají někteří autoři uznat, že tam, přinejmenším do roku 1985, existoval vůbec nějaký socialismus. Polský autor položil rétorickou otázku: „Kde je více socialismu: ve Švédsku nebo v Rumunsku?“ Domnívám se, že za všemi těmito prohlášeními je jeden všeobecný hodnotově zatížený pojem socialismu jako státu universálního štěstí. Takže jestliže nějaké události nebo vývoj jsou jasně negativní, nepatří k ,socialismu', jsou na něm zcela nezávislé, nebo se přihodily spíše na vzdor ,socialismu' než kvůli němu. Někteří představitelé tohoto přístupu jsou tak připraveni uznat Hitlerovo Německo jako extrémní formu ,kapitalismu', ale nejsou ochotni uznat stalinismus jako extrémní formu ,socialismu'. Neboť socialismus je pro ně nedotknutelné slovo.
Druhá podmínka znamená, že člověk by neměl zůstávat spokojen s pasivním probíráním různých definicí ,socialismu' nebo s vytvářením vlastní definice bez konstatování určitých kritérií, která by mohla omezit nekritické rozšíření nebo manipulaci s významem termínu. Jinak řečeno, ,socialismus' by neměl být nekonečně pružným pojmem, jestliže má tento pojem mít vůbec nějaký smysl. Je vyžadována jistá stabilita pojmového systému, jestliže máme zachycovat změny reality korektně.
Podle mého názoru existují dva hlavní důvody proč tendence k téměř neomezenému rozšiřování pojmu socialismus získala půdu v zemích RVHP. Za prvé, ,socialismus' byl označením oficiální ideologie vládnoucích stran. Tváří v tvář vážné krizi ve svých zemích na straně jedné, a současně neochoty — na straně druhé — otevřeně přiznat neúspěch této ideologie, začaly některé z těchto stran v současné době navrhovat radikální změny, tvrdíce, že tyto změny představují modifikaci jejich — ve své podstatě nezměněného — pojmu
