SUCHÝ, JIŘÍVYVĚSTE FANGLE
Mladá fronta, Praha, 1968
ilustrácie Jiří Šlitr
prebal Jaroslav Fišer
1. vydanie, 25.000 výtlačkov
23-058-68
próza krátka, humor
204 s., čeština
hmotnosť: 194 g
tvrdá väzba
stav: zachovalá, bez prebalu, dosky ufúľané
1,00 €
*home* in *H-6-4*
Přepisy rozhlasových Gramotingl-tanglů, v úvodu upozornění J. Suchého: Gramotingl-tangly jsou improvizované rozhlasové pořady a je přísně zakázáno považovat je za literární dílo, byť se Vám dostávají do rukou v knižním vydání. Za jejich vznik jsou zodpovědni manželé Bauerovi, kterým touto cestou děkuju.
ZÁHADY
Ve Skotsku je celá řada lochů s vodou. Nejznámější z nich je Loch Ness, jezero, ve kterým se čas od času objevuje známá obluda lochnesska, která byla prohlášena za novinářskou kachnu, ale dneska už se zase přišlo na to, že nejspíš skutečně existuje a že asi není sama, že v Loch Nessu je víc těhle záležitostí. Jsou prý to nejspíš plaché předpotopní nestvůrky, které přečkaly v tomhle jezeře příslušné milióny let, nemajíce tam žádnejch nepřátel.
Já mám tu lochnesskou obludu strašně rád, protože je to jedna z bájeslovnejch bytostí, která doběhla lidstvo a existuje si. Takže to lidstvo, který by ji hrozně rádo narvalo do lidovejch zkazek a plkaček, ji bude muset vzít nejspíš na vědomí. A totéž se nakonec může stát i s lesními žínkami, vílami, s obry a bludičkami. Řekl bych, že je to jenom otázka času.
Lochnesska ale není jedinou záhadou na naší zemi. Taky sněžnej muž prý existuje. Žije v Himálajích a má šlápoty, do kterých bych zapadl po pás — tím tedy nechci říct, že by ty šlápoty byly nějak kór moc velký. Sněžnýho muže jsem ještě nikdy neviděl — jednak jsem nebyl v Himálajích, a jednak chodívám často zamyšlen, takže co chvíli někoho přehlídnu, což bývá zdrojem jakýsi nevraživosti ze strany přehlídnutejch. Touto cestou se jim omlouvám.
Další úkaz, kterej si nedovedeme vysvětlit, jsou létající talíře. Plno lidí je vidělo a nikdo neví, co to je. Říká se, že jsou to jakési dopravní prostředky bytostí z jinejch světů. Ale proč tedy hrome už jednou nepřistanou a něco neřeknou?!!! Pořád obletujou, pozorujou — zřejmě došli k tomu, že život na naší planetě je sice pěkná věc, ale jenom z vejšky.
Viděl jsem už řadu meziplanetárních kreslenejch vtipů, kde třeba Marťan vystupuje z talíře a snaží se navázat kontakt s benzínovou pumpou. Skutečně, jestli někdy přistanou na Zemi bytosti z jiný planety, bude to vlastně velikej problém pro ně, vybrat si ze spousty živočichů toho pravýho, kterýho je nutno oslovit! Co jestli ty bytosti budou jenom o něco menší než mravenci? Potom prostě navážou družbu s prvním mravencem, kterej jim přijde do cesty, a s námi se vůbec nebudou bavit! Kdo ví, jestli už mravenci třeba dávno nepěstujou meziplanetární styky? A kdo ví, jestli ty bytosti, za předpokladu, že jsou velký jako my, nedají přednost třeba koním? Jestli v jejich očích obstojíme?
Létající talíře jsou současno, ale i minulost byla plná záhad. Třeba bludičky, o kterejch
