NEBLAHÝ JUDA
(Jude the Obscure)
Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1963
edícia Klub čtenářů
preklad Marta Staňková
ilustrácie a prebal Karel Hruška
doslov Květa Marysková
2. vydanie (1. ilustrované), 62.000 výtlačkov
beletria, román, literatúra anglická
384 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný
0,80 €
*barpe*belx*
Tento hluboce pravdivý obraz Anglie na konci minulého století, mistrně vyprávěný a patřící dnes k předním dílům světové literatury, znamenal osudový mezník v životě autorově. Hardy, znechucený nespravedlivými útoky veřejnosti, se po vydání tohoto románu navždycky rozloučil s prosaickou literární činností a obrátil se k poesii. A proč se měšťácká společnost tak popudila? Snad proto, že autor tak mistrně vyjádřil na tragickém osudu hrdinů románu veškerou svou hrůzu ze společnosti, jež ve jménu konvencí lhostejně maří lidské životy. Sirotek Juda Fawley už od dětství touží po vzdělání a snaží se ze všech sil překonat překážky a dostat se do svého vysněného ráje - blízkého Oxfordu (v románě nazývaného Christminster) a vystudovat universitu. Po létech úporného zápasu však shledává, že brány vědy jsou pro lidi jeho druhu uzavřeny. A tak on, jenž má všechny předpoklady k tomu, aby zakotvil v universitní koleji, musí trvale pracovat jen kolem její budovy. Juda touží po lásce spřízněné bytosti, kterou od malička tak postrádal - a prožije neradostné zkušenosti se svou sobeckou první ženou. A když pozná sestřenici Sue a hluboce se do ní navždy zamiluje, ani zde nedojde Šťastného uspokojení. Jejich krásný lidský vztah ubíjí všední skutečnosti, předsudky, měšťácká morálka.
Přední anglický spisovatel THOMAS HARDY (1840-1928) pocházel z Dorchesteru v jihozápadní Anglii, z kraje po pradávnu označovaném Wessex, odkud čerpal náměty pro svá díla a kam většinu svých románů dějově umístil. Patří k velkým mistrům realistického románu na sklonku 19. století, jsa dovršitelem tzv. románu viktoriánského, jenž chce být kritickým obrazem anglické společnosti v době vlády královny Viktorie a citově získávat čtenáře k odstraňování křiklavých případů sociální nespravedlnosti. Hardy vystudoval architekturu, která byla v rodině již tradičním oborem, trochu maloval a podobně jako hrdina jeho slavného románu Juda se věnoval také restauraci středověkých stavitelských památek. Přitom psal básně - sám se totiž považoval především za básníka -, jež v této době nikdo nechtěl tisknout, a pak se architektury zřekl zcela definitivně a dal se na dráhu literární. Z jeho románových děl k nejoblíbenějším patří Tess z ďUrbervillů (1891) a Neblahý Juda (1895) a z mladých let Návrat do rodiště (The Return of the Native, 1878); v románu Pod listnatým stromem (Under the Greenwood Tree, 1872) a Daleko od třeštícího davu (Far from the Madding Crowd, 1874) zachycuje rodný kraj před průmyslovou revolucí, v díle Starosta casterbridgeský (The mayor of Casterbridge, 1886) pak změny, jež vnesla do veškeré společnosti. Pro svůj častý pesimismus byl Thomas Hardy napadán; útoky vyvrcholily po vydání Neblahého Judy, kdy se k ostudné kampani proti spisovateli spojila kritika, censura i církev. Hardy zahořkl a od tvorby románové se obrátil k činnosti básnické. Jejím plodem jsou Básně z Wessexu, jež patří k nej lepšímu, co bylo v této době v Anglii napsáno, a mohutný dramatický epos Vládcové (The Dynasts, 1904-1908), v němž zachytil epochu Napoleonovu a jenž způsobil velké překvapení mezi čtenáři a stal se oblíbenou četbou nejširších vrstev.
