história, sexualita
304 s., čb a far. fot., čeština
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý
PREDANÉ
*priva*his*
Kdo hledá poučení a touží po poznání, kdo se rád pobaví a přitom se nechá neustále překvapovat rozmanitostí, protiklady i ironií lidských osudů, bude nadšen.
Kdo hledá slovní či zrakovou pornografii, bude zklamán. Morusova kniha svým stylem a erudicí doslova vtahuje čtenáře do historie sexuality. Odhaluje intimní život našich předků, ilustrovaný především sexualitou vládnoucí třídy či historkami o známých i méně známých osobnostech. Před našima očima defilují Sapfó, Messalina, Máří Magdaléna, Jindřich VIII., Casanova, Sandová, Napoleon či Metternich se svým veřejným nebo soukromým tajemstvím, v celé své „nahotě“.
Sledujeme, jak se po staletí proměňovalo postavení ženy, jak se vyvíjely názory na manželství, věrnost a nevěru. Také nejstarší lidské řemeslo - prostituce - podléhalo v různých dobách různým hodnocením, stejně jako postavení homosexuálů. Poznáme, kdo či co se skrývá za původem pojmů lesbická láska, sadismus, oidipovský komplex, masochismus.
Morusovy Světové dějiny sexuality vycházejí po více než dvaceti létech znovu. Poprvé se setkaly s velkým ohlasem. I toto vydání, obohacené o nové poznatky posledních tří desetiletí, jež přehledně zpracovala odbornice na slovo vzatá - MUDr. Jaroslava Pondělíčková-Mašlová, je bezesporu čtenářským přínosem. Navíc osvětluje jednu z oblastí na mapě poznání, jež u nás byla v minulých létech označována nápisem „Hic sunt leones“.
„Messalina byla krutá jako mnoho panovníků její doby, ale šlo jí především o sexuální dobrodružství. Kdo ji uspokojil - a to zřejmě nebylo snadné, stal se jejím chráněncem; kdo okamžitě nevyhověl jejím choutkám, prohrál svůj život. Když se stala skutečnou vládkyní Říma, začala být ve volbě milenců zcela nespoutaná. Jednoho herce si dala přivést přímo z jeviště a zatáhla ho rovnou do postele. Aby poznala slasti prodejné lásky, trávila noci v nevěstinci. Dala si od majitele přidělit komůrku, pověsila si na dveře - jak to bylo v římských lupanarech zvykem -štít se jménem Lysisca a ukájela svou vášeň se zákazníky z ulice. O jejích výstřelcích hovořil celý Řím, ale protože je nebral na vědomí její císařský manžel, byla stále smělejší. Když Claudius odjel do Ostie, poručila svému mladému milenci Gaiovi Siliovi, aby se rozešel se svou ženou, a dala se s ním oficiálně oddat. Zřejmě ho chtěla dosadit na trůn. Když se o tom císař dověděl, probudila se v něm konečně jeho mužská hrdost a dal Messalinu zabít. “