MARZI, CHRISTOPHMALFURIA STRÁŽKYNĚ MLŽNÝCH KAMENŮ
(Malfuria - Die Hüterin der Nebelsteine)
Fragment, Praha, 2009
preklad Dagmar Steidlová
1. vydanie
obálka Ralf Nievelstein
ISBN 978-80-253-0732-8
sci-fi, fantasy
248 s., čeština
hmotnosť: 398 g
tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý
4,90 €
*BIB10* in **S5Z**
Druhý díl napínavé fantasy trilogie! Catalina Soleado dokáže měnit svět jediným tahem pera. Její nadání je však nebezpečné. Poté, co v Barceloně převzaly vládu stíny, se dívka stává pronásledovanou kořistí tajemných kreatur z písmen, šelestících mozaikových hadů a létajících galeon. Zatímco se její kamarád Jordi pouští do boje, musí Catalina uprchnout do Malfurie, vířivého oblaku z havraních pírek, a vydat se na cestu přes moře. Tam na ni čeká prastaré tajemství...
Armada
„Už jako malá holčička jsem chtěla být čarodějnicí.“ Makris de los Santos se zamyšleně usmívala, když Catalinu provázela vířící Malfurií. „Nemohla jsem se nabažit všech těch příběhů, které se vyprávěly u ohňů v Alfamě nebo uprostřed ruchu šeptajících trhů. Nikdy by mne ale ani ve snu nenapadlo, že se někdy dostanu do Malfurie.“
Catalina naslouchala jejím slovům a zároveň s otevřenou pusou obhlížela místo, kde se nacházela. A to, co viděla, jí dalo dokonce na okamžik zapomenout na její smutek nad ztrátou Jordiho.
Malé komůrky i rozlehlé místnosti, z nichž Malfuria sestávala, nekonečně křivolaká schodiště a tajná zákoutí - to vše se neustále proměňovalo, měnilo zcela libovolně své tvary a velikosti. Stěny místností, jednou vysoké, jindy nízké, byly tvořeny ze dřeva a kamene. Na mnoha místech ale vyrůstaly ze zdiva tenké větve a ty mizely i s listy a plody, když se náhle zeď rozhodla vypadat jinak. Pak začaly velké i malé, kulaté i hranaté kameny vířit a vzájemně se přeskupovat a uvolňovaly místo křivým dřevěným laťkám a ohnutým rostlinným lodyhám. Nebyly to však jen kameny a dřevo a rostliny, co žilo ve stěnách. Byly tu i stěny z knih, které stačilo vytáhnout a hned se mohlo začít číst. Dalo se ale narazit i na místa, v nichž dřevo a rostliny vytvářely výrůstky podobné skříním, v nichž se povalovalo všemožné haraburdí.
„Co je vlastně přesně Malfuria?“ ptala se Catalina a plná údivu se rozhlížela kolem.
„Je to srdce čarodějnictví. Veškeré vědění čarodějnic se nachází v těchto prostorách.“ Makris de los Santos si pohrávala se stříbrným náramkem na zápěstí. „Malfuria je živá bytost. Vířivý oblak, který dýchá a dokáže myslet a měnit se, kdykoliv se mu zachce.“
Udivený výraz ve tváři dívky šlo jen těžko přehlédnout. „Nacházíme se ve skutečném, pravém srdci. Tady neexistuje ani začátek, ani konec. Můžeš tu strávit celý život, a přece budeš pořád objevovat něco nového.“ Třpytící se sluneční světlo se lámalo v jejích měsíčních očích. „Kdyby jednou Malfuria přestala žít, znamenalo by to konec pro všechny čarodějnice.“
Catalina následovala Makris úzkou chodbou. Podlaha tu byla pokryta pestrým kobercem, který se poté, co po něm přešly, rázem překryl novými vzory.
Země se lehce chvěla a všude bylo slyšet jemný šelest. Prastaré kusy nábytku, které se přesunovaly z místnosti do místnosti, kdykoliv se jim zachtělo; nástěnné hodiny, které se nacházely ve všech místnostech, a dokonce i na schodištích; zažloutlé pergameny v barevných vázách - to všechno byla Malfuria.
Byly tu lampy, jejichž plápolající plameny neustále měnily barvu, a stěny, které se otáčely kolem své osy, jakmile na to dostaly chuť a náladu.
Malfuria hrála všemi barvami. Bylo to podivuhodné, zázračné místo.
Prošly už spoustu místností, jednu tajemnější než druhou. Navštívily noblesní salony, které se měnily v koupelny, a skladiště, která se proměňovala na pestré kuchyně poté, co překročily práh do
