LIDÉ V PRALESE
(Zwischen Wasser und Urwald)
Orbis, Praha, 1965
edícia Cesty
preklad Marie Škrachová, Pavla Stuchlíková
doslov Eduard Wondrák
obálka Miloslav Fulín
geografia, cestopis
292 s., čb fot., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý
PREDANÉ
*svama2*geo*
Roku 1905 se třicetiletý doktor filosofie a docent teologie štrasburské university Albert Schweitzer rozhoduje studovat medicínu a po promoci roku 1911 nabízí pařížské misijní společnosti, že bude zdarma pracovat jako lékař v Gabunu. Přátelé jeho rozhodnutí kritizují, nemohou pochopit, že muž, který má za sebou už řadu odborných prací filosofických a teologických, známý kazatel a obdivovaný hudebník a vykladač Bachova díla, jde zakopat svůj talent do rovníkové Afriky. Schweitzer své rozhodnutí obhajuje a roku 1913 skutečně odjíždí z Evropy.
Na březích řeky Ogooué, uprostřed pralesa, vznikají pak první zápisky a z nich později kniha, v níž autor líčí svou práci mezi domorodci a budování nemocnice. Kniha hovoří o úžasné obětavosti, trpělivosti a soucitu lékaře, který pracuje za nejtěžších podmínek, rve se s překážkami, léčí za zoufalého nedostatku léků, obvazového materiálu, ba i za hladu. Co potřebuje, shání od obětavých dárců v Evropě. Většinu finančních prostředků však získává svými knihami, přednáškami a koncerty, k nimž odjíždí do Evropy a později i do Ameriky. Roku 1923 a 1928 navštěvuje Prahu.
Dnes, kdy oslavila více než padesát let svého trvání, se Schweitzerova nemocnice vyrovná nejmodernějším evropským ústavům. Její tvůrce, který po celý život zůstal věren svému humanitnímu ideálu, umírá dne 5. září 1965 a je pohřben v Lambaréné nedaleko svého díla, jež nese jeho jméno a je vedeno dále v jeho duchu.
