ZUB ČASU
Melantrich, Praha, 1943
ilustrácie Halyna Mazepová
2. vydanie
literatúra česká, beletria, rozprávky, podpis autora
152 s., čeština
mäkká väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, prebal ošúchaný
NEPREDAJNÉ
*botka**h-tv-4/3*
Malý Jeník jednoho dne zabloudil v lese. Snad ho vedla nějaká dobrotivá vila, snad náhodou nepropásl onu šťastnou hodinu, v níž se splňují všechna přání: jisto je, že se pojednou octl v čarovné říši pohádek. První, s kým se setkal, byla malá, hezounká holčička, Červená Karkulka. Ale běda, její pohádkový osud se nenaplňoval: desetkrát vyšla s výslužkou pro babičku, ale desetkrát se vrátila ještě dříve, než ji mohl zlý vlk potkat a sníst. Neboť koláče, jež nesla babičce, ji vždy zmizely z taštičky. Uhlodal je mocný Zub času, jenž proti vůli Krále času se vloudil do říše pohádek a zle tu řádil. Nejenže jeho působením se ztratilo vše, co bylo k snědku, nejenže uhlodal i perníkovou chaloupku staré čarodějnice, ale jeho vinou rezavěla i brnění rytířů, kteří se proto nemohli vypraviti do světa, aby osvobodili spanilé princezny, úpějící v zajeti ukrutných draků a zlých čarodějnic. Proto i nejkrásnější z nich, Sněhurka, marně čekala na svého prince. Záchranu všem obyvatelům tohoto pohádkového světa mohl přinésti jen Jeník, nad nímž selhávala všechna moc Zubu času. Chlapec, když spatřil Sněhurčinu něžnou krásu, rád se vypravil ke Králi času se stížností. Sněhurka ho za to jmenovala svým pážetem. Mnoho dobrodružství prožil Jeník na své odvážné výpravě: kráčel z pohádky do pohádky, spatřil hrneček, jenž, dokud nepřišel Zub času, nikdy neustal vařit sladkou kaši, a seznámil se s dobrotivou Modrou pani a Hloupým Honzou, s oslíčkem Otřes se i s hrozným drakem, jenž se jeho zásluhou změnil v hodného draka. Poznal i cizí hosty v říši pohádek, egyptskou princeznu Tu-Ta-Hvězda, jež byla ukrutným čarodějem proměněna v mumii, a jejího bratra, prince Tu-To-Slunce, který byl zaklet do bájného ptáka Ohniváka. Věrným průvodcem na cestách mu byl drobný skřítek Dobrý Rozmar, syn laskavé paní Dobré Náhody. Jeníkovu cestu zkřížil i Děd Vševěd, jemuž Zub času vzal tři zlaté vlasy, i krásná Popelka, jež trpělivě čekala na prince. Ale Zub času nebyl nejhorším zlem. Ještě hůře se vedlo pohádkám, když jeho moc byla zlomena a počal vládnouti Zub moudrosti. Ten prohlásil všechny pohádky za hloupé pověry a chtěl je sprovoditi se světa. A nebýt Jeníka, jistě by se tak bylo stalo. Ale jeho zásluhou dal Král času odstranit jen ty, které děti zbytečně děsily, a ostatní, nevinné krásné pohádky, zůstaly zachovány pro radost všech maličkých. Pořádek v pohádkové říši byl obnoven a Jeník, vykonav velký čin, se spokojeně vrátil domů.
