VERNE, JULESDOBRODRUŽNÁ ZÁVĚŤ
nezkrácené vydání
Návrat, Brno, 1995
edícia Jules Verne - spisy (11)
preklad Hugo Kosterka (upr. Petr Dorňák)
ilustrácie G. Roux
obálka Petr Pelikán
ISBN 80-7174-613-4
literatúra francúzska, beletria, román, dobrodružné
408 s., čeština
hmotnosť: 745 g
tvrdá väzba, veľký formát
stav: zachovalý, pečiatky v knihe, mierne uvoľnená väzba
5,90 €
*bib19*belx-fra*in*H-bar-RL
Dobrodružná závěť, nebo také Neobyčejná dobrodružství mistra Antifera. Na počátku vypravování se seznamujeme s bohatým Egypťanem Kalmykem pašou z Káhiry, který má jediné dva příbuzné, chudého a nenávistného bratrance Murada a jeho syna Sauka. Murad našeptává egyptskému místokráli, že Kalmyk paša proti němu chystá spiknutí a doufá, že tak získá bratrancův nesmírný majetek. Kalmyk paša se cítí ohrožen a roku 1831 se rozhodne, že své bohatství uložené ve zlatě, diamantech a drahých kamenech pečlivě uschová. Na radu kapitána jedné lodi zakopá svůj poklad na zcela neznámém ostrůvku, který teprve nedávno vznikl zvednutím mořského dna při sopečné činnosti.
Vypravují se události na cestě z Bonu do Alžíru a pak na parníku z Alžíru do Dakaru
M istr Antifer se domníval, že nasedne do vlaku na železnici spojující Bone s Alžírem: ale přišel o dvacet let dříve. Proto byl nemálo překvapen druhý den ráno odpovědí hoteliéra, jehož se na tu záležitost tázal.
„Jakže... z Bonu do Alžíru tedy žádná železniční dráha nevede? “ vykřikl a vyskočil.
„Nevede, pane, ale za několik let povede... chcete-li snad počkat... “ zažertoval si hoteliér.
Pro Ben Omara by ovšem nebylo nic příjemnějšího, neboť podle všeho bude nutno ubírat se k cíli po moři, aby se vyhnuli zbytečnému zdržování. Antifer byl také ihned rozhodnut.
„Je snad přichystána k odjezdu nějaká loď? “ otázal se vztekle.
„Ano... zrovna ráno odjíždí. “
„Vzhůru na ni! “
A tak v šest hodin ráno vyjížděl mistr Antifer z Bonu na parníčku se svými společníky — z nichž dva, totiž Gildase Tregomena a Juhela si sám vyvolil, zatímco ostatní tři, Zambuko, Ben Omar a Nazim byli jeho společnosti vnuceni.
Je zbytečné se příliš rozvláčně rozepisovat o událostech plavby několika set kilometrů.
Gildas Tregomen by dal ovšem mnohem raději přednost cestě ve vlaku než na lodi, což by mu bylo umožnilo prohlédnout si oknem krajiny, které za několik let později měla probrázdit zajímavá železniční dráha.
Zato se utěšoval tím, že se za všechno odškodní v Alžíru. Jestliže se mistr Antifer domníval, že najde hned po svém příjezdu loď nachystanou odplout na západní africké pobřeží, velmi se mýlil a bude mít právě tam příležitost, vyzkoušet svou trpělivost! A za tu dobu kolik rozkošných vycházek bude moci patron podniknout do okolí, a možná že do Blidahu, k potoku opic!... Že patron nezíská nic nálezem pokladu, bylo jisté! Proto ať si alespoň nashromáždí bohatou zásobu vzpomínek ze své cesty do hlavního alžírského města.
Bylo osm hodin večer, když parník, který jel velmi rychle, zakotvil v alžírském přístavu.
V této končině byla koncem března ještě dost temná noc, ačkoliv se třpytila hvězdami. Rozlitá hmota města se utápěla v temnotě; severním směrem bylo obklopeno skupinou Kasbahy, této tak toužebně očekávané Kasbahy! Gildas Tregomen, když vycházel z nádraží, si okamžitě všiml, že musí vystupovat po schodech přiléhajících k nástupišti, nesenému monumentálními arkádami, a že musí kráčet podél něho, zanechávaje po levé straně park třpytící se samými světly, kde by se byl rád zastavil, ke skupině budov s hotelem de ľ Europe, v němž byl mistr Antifer se svým zástupem velmi pohostinně přijat.
K dispozici jim bylo vykázáno několik pokojů, a sice Tregomenův sousedil s Juhelovým; cestující tam odložili svá zavazadla a sestoupili do jídelny. Tam se zdrželi při jídle do devíti hodin a poněvadž měli dost času na parník, co jim zbývalo rozumného, než jít spát, posilnit končetiny osvěžujícím spánkem, aby byli zítra svěží a čilí pro celou řadu vycházek po městě.
Juhel nicméně ještě chtěl, než se oddal odpočinku, po takové dlouhé jízdě zcela ospravedlněnému, jmenovitě v pravý parný a zaprášený alžírský den — napsat list své snoubence. Hned k němu usedl, jakmile přišel do svého pokoje. Zítra jej odešle, a za tři dny bude jeho zpráva tam. Ovšem, list Enogatě nesdělí nic nového, nežli, že Juhel hoří nedočkavostí a že ji miluje z celého srdce — což ovšem pro ni nebylo nic nového.
.................................................................................................................
... posledná veta ...
Proto bude možné, podat za několik století, docela jiné rozluštění tohoto podivného dobrodružství mistra Antifera a jeho společníků...!
Proto bude možné, podat za několik století, docela jiné rozluštění tohoto podivného dobrodružství mistra Antifera a jeho společníků...!
