ELEKTRICKÉ A ELEKTRONICKÉ PŘÍSTROJE V CHEMICKÉ LABORATOŘI
SNTL, Praha, 1961
edícia Moderní metody v chemické laboratoři (4)
prebal Stanislav Odvárko
1. vydanie, 2.200 výtlačkov
veda, chémia
320 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, pečiatky v knihe
3,90 €
*bib23*vat-che*
RNDr. Pavel Valenta, kandidát chemických věd, je vedeckým pracovníkem Polarografického ústavu ČSAV, kde pracuje v oboru oscilografické polarografie. Vysokoškolská studia dokončil v roce 1951 na katedře fyzikálni chemie Přírodovědecké fakulty University Karlovy disertační prací z oboru polarografie u akademika J. Heyrovského, nositele Nobelovy ceny. Ačkoliv autor je svým zaměřením fyzikální chemik, osvojil si soukromým studiem potřebné znalosti z elektrotechniky, takže se od roku 1952 zabývá též konstrukcí nových přístrojů pro polarografii. Na jeden z nich mu byl udělen čs. patent. V roce 1958 působil jako informátor o polarografických přístrojích vystavených v čs. národním pavilonu a v mezinárodním pavilonu vědy na Světové výstavě v Bruselu.
Autor má tedy předpoklady pro to, aby jeho výklad o elektrických a elektronických přístrojích byl srozumitelný pro chemiky.
Kniha je prístupným a uceleným výkladem fyzikálních principů a vlastností elektrických a elektronických přístrojů používaných v chemické laboratoři.
V prvních dvou kapitolách objasňuje základní elektrotechnické veličiny a vlastnosti stejnosměrných i střídavých elektrických obvodů, které je třeba znát pro další výklad. V následujících dvou kapitolách podrobně popisuje elektrické a elektronické součásti přístrojů a jejich vlastnosti. Ukazuje přitom rozdíl mezi ideálním prvkem a skutečnou součástí, který je důležitý při jejich použití v elektrických přístrojích. Pátá kapitola je věnována čidlům, která jsou zařazena na vstupu měřicích a regulačních přístrojů a umožňuji měřit fyzikální a fyzikálně chemické veličiny elektrickými metodami. V šesté kapitole je uveden přehled elektrochemických a síťových zdrojů stejnosměrného i střídavého napětí.
Vlastní přístroje jsou rozděleny do tří skupin, a to na jednoduché měřicí a registrační přístroje elektrických i neelektrických veličin, popisovaných v kapitole sedmé a osmé, na přístroje elektronkové, jimž jsou věnovány devátá a desátá kapitola, a na přístroje používané k dálkovému měření a regulaci, o nichž je pojednáno v kapitole jedenácté.
Výklad je podán přístupně, s použitím minimálních matematických znalostí, takže jej snadno pochopí čtenář, který má základní znalosti z fyziky a chemie.
Kniha je doplněna stručným dodatkem o nejdůležitějších bezpečnostních opatřeních, četnými obrázky, diagramy a tabulkami a přehledem domácí i zahraniční literatury.
