LÁSKA ZA ČASŮ CHOLERY
(El amor en los tiempos del cólera)
Odeon, Praha, 1988
edícia Klub čtenářů Odeon
preklad Blanka Stárková
doslov Hedvika Vydrová
obálka Michal Cihlář
1. vydanie, 92.000 výtlačkov
01-113-88
beletria, román, literatúra kolumbijská
384 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý
2,00 €
*unk*belx-COL*
Jedenapadesát let, devět měsíců a čtyři dny čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl svéhlavičce Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku. Když její osmdesátiletý manžel Juvenal Urbino, slovutný lékař a přítel pokroku, zahyne jednoho dne pádem ze žebříku, po němž se vypravil do koruny stromu za uprchlým papouškem, přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky "osamělých lovců" i lásky manželské, na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky, sny i delirantní představy. Láska za časů cholery je zřejmě nejosobnějším Márquezovým románem, dbá nejvíce životní pravdy a mísí nahořklou, typicky márquezovskou ironii s laskavým humorem.
autor světově proslulého románu Sto roků samoty (Cien aňos de soledad, 1967, česky v Odeonu 1971, 1980 a 1987), se narodil 6. 3. 1928 v Aracatace na karibském pobřeží Kolumbie. Od časného mládí spojuje zájem o literaturu a film s činností novináře, která ho jako dopisovatele kolumbijských a jiných latinskoamerických periodik dovedla do řady zemí Starého i Nového světa. Již v raných dílech, například v románu Spadané listí (La hojarasca, 1955) a novele Plukovníkovi nemá kdo psát (El coronel no tiene quien le escriba, česky v odeonském výboru Márquezových povídek V tomhle městečku se nekrade, 1979) se projevil jako jedinečný epický talent. Poučen Faulknerem i dávnými spisovateli, kteří se nelekali přemíry fantazie, vytvořil zpola skutečný, zpola smyšlený svět, "v němž se bytosti a věci opakují jako barevné skvrny na vybledajících obrazech ze snu" (J. M. Oviedo). Po "diktátorském" románu Podzim patriarchy (El otoňo del patriarca, 1974, česky 1978) se odmlčel, ale začátkem let osmdesátých překvapil neobyčejné dramatickým příběhem Kronika ohlášené smrti (Crónica de una muerte anunciada, 1981, česky 1984). Po knížce zachycující zážitky levicového chilského režiséra Miguela Littina v Pinochetově "normalizovaném" státě (La aventura de Miguel Littin clandestine en Chile, 1986) vydal přítomný román Láska za časů cholery (El amor en los tiempos del cólera, 1986), který je dílem jeho životní zralosti.
