BITNAR, VILÉMINFERIORITA ČESKÉ LITERATURY KATOLICKÉ
Václav Petr, Praha, 1941
edícia Svazky úvah a studií (53)
história, jazykoveda
32 s., čeština
hmotnosť: 234 g
tvrdá väzba (preväzba spolu s viacerými inými zväzkami)
stav: výborný
NEPREDAJNÉ
*H-6-5*
Kněz budějovické diecése František Vaněk, pelhřimovský prelát, po zajímavém básnickém debutu věnoval se soustavné práci homiletické, soustřediv kolem své revue „Kazatelna“ výkvět českých i cizích spisovatelů. Stal se iniciátorem katolické publicistiky, stál u kolébky řady českých novin, uvedl sochaře Františka Bílka do „Nového Života“ a ještě na sklonku plodného života vynikl v beletrii, zejména svým románovým dílem „Na krásné samotě“, vyznamenaným cenou České Akademie.
Strahovský opat a prelát Metod Jan Zavoral po činnosti literárně kritické v „Hlídce literární“ věnoval se homiletice, vynikl nejen jako skvělý kazatel, ale také jako spisovatel i překladatel autorů světové literatury posvátného řečnictví. Stal se předním spolupracovníkem Vaňkovy „Kazatelny“, vydal překlad kazatelského díla Lacordairova, a stal se nezapomenutelným svým klasickým kázáním o Františku Serafínském, proneseným při zahájení prvního sjezdu literární Katolické Moderny v Praze.
Pražský katecheta Karel Vrátný vyrostl v typ houževnatého literárního bojovníka pro katolickou akci kulturní. Znalost řečí umožnila mu překládali slavná díla románských i germánských literatur. V duchu literárního programu Dostála Lutinova přeložil první po Vrchlickém celou Dantovu Božskou komedii, stal se uznávaným znalcem literatur nordických, zejména staroislandských ság. Ale psal i původní lyriku, byl literárním esejistou rozsáhlé erudice, břitkým polemikem, znalcem moderní kultury s nesmlouvavě katolickým přesvědčením.
Moravský novinář Jan Spáčil Žeranovský vedle původních básní věnoval se překladalelství německé a francouzské poesie, v Ottově „Sborníku světové poesie“ vydal překlad „Trofejí“ José Maria de Herédia, v říšských nakladatelstvích pak několik překladů poesie Jaroslava Vrchlického do němčiny.
Moravský kněz Josef Vraštil, profesor a ředitel jesuitského gymnasia, po studiu díla polského apologety Maryána Zdziechowskiho věnoval se biblistice, stal se znalcem starobylých rukopisných biblí, proslul jako literární historik, vydavší památky po obrozenských i barokových autorech.
Kněz olomoucké diecése Bedřich Konařík Bečvan po vzrušujícím románě „Dalila“ psal verše, povídky, dramatické hry, věnoval se výtvamické esejistice, vydal monografie o básnících, proslul jako horlivý propagátor léčby alkoholiků.
Kněz pražské diecése Josef Pospíšil, ředitel ústavu Valentineum v Libni, vydal několik svazků lyriky a satirických básní, psal psychologické povídky a romány, sbírku jeho náboženských písní zhudebnil Josef Bohuslav Foerster.
Kněz brněnské diecése Jakub Deml, lyrik, meditátor, obávaný polemik a břitký kritik současné kultury slovesné i umělecké, počal v „Novém Životě“ pěstovati uvědomělý kult mystického výtvarnictví Františka Bílka, později věnoval se i malířskému dílu Felixe Jeneweina, ale nejhlouběji zasáhl do duchovního dění oddaným kultem díla Otakara Březiny. Překládal i díla velkých mystiků a svými „Šlépějemi“ vytvořil odlišný typ revuálních sborníků. Snahy o poznání povahy barokového období podporoval básnickými překlady „Slavíka Svatého Bonaventury“, oblíbeného díla protireformačních básníků, a vydáním Vašicových edicí.
Moravský laik Josef Florian, zprvu středoškolský profesor, usadil se ve Staré Říši, kde soustřeďoval horlivé jinochy k pěstování duchovního života a k literární práci. Vyšel z „Nového Života“
