SEVASTOPOLSKÉ POVÍDKY
(Sevastopoľskije rasskazy)
Mladá fronta, Praha, 1950
preklad Věra Kryštofková
obálka a ilustrácie Otakar Fuchs
5.500 výtlačkov
literatúra ruská, beletria, poviedky
176 s., čeština
mäkká väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe
PREDANÉ
*bib22**belx*
„Sevastopolské povídky“ L. N. Tolstého vznikly na počátku spisovatelovy tvůrčí dráhy, ale již s rozhodnou silou ukázaly jeho uzrávající talent. Tolstoj své mistrovství mohl opřít o dokonalou znalost líčeného prostředí, neboť se sám jako mladý důstojník za krymské války zúčastnil hrdinné obrany Sevastopolu v letech 1854 až 1855, trvající jedenáct měsíců. Svůj záměr a umělecký cíl vyjádřil na konci jedné z těchto tří povídek slovy: „Ale dobrým hrdinou mé povídky, kterého miluji ze všech sil své duše, kterého jsem se snažil vylíčiti v celé jeho kráse, a který vždy byl, je a bude krásný — je pravda. “ Veden tímto smyslem pro pravdu, jenž nic nezakrývá a nic nepřikrašluje, vytvořil zhuštěný obraz celé bitvy o Sevastopol. Postavil před čtenáře typy vojáků a námořníků, těchto neznámých válečných hrdinů, a zachytil i psychologii účastníků boje. Hlavním kladem „Sevastopolských povídek“ je skutečnost, že se autor vyhnul falešnému pathosu, nelíčí válku jako nádhernou podívanou s vířením bubnů, vlajícími prapory a pochodujícími generály, nýbrž naopak ji podává v celé její kruté podobě, utopenou v krvi, útrapách a smrti. Vedle prostých vojáků a důstojníků, hrdinných obránců města, kreslí autor i portréty představitelů důstojnické hierarchie, ctižádostivých kariéristů, kteří myslí na vlastní prospěch a jsou lhostejní k osudu vlasti. Tím spíše pak vyniká upřímné vlastenectví prostých hrdinů, vlastenectví přesvědčivé, jež plnilo ovzduší bojů o Sevastopol. Myšlenku obrany vlasti Tolstoj později rozvinul v mohutné epopeji o boji ruského národa „Vojna a mír“. „Sevastopolské povídky“, jež můžeme označit za prolog k tomuto dílu, i dnes účinně promlouvají k čtenáři svým realismem a vlastenectvím.
