RADIL. TOMÁŠ doc., MUDr., CSc.SPÁNEK A BDĚNÍ
Academia, Praha, 1978
1. vydanie, 2.500 výtlačkov
psychológia, spánok, zdravie, zdravotnícka literatúra, neurológia
232 s., čeština, 77 obrázkov
hmotnosť: 530 g
tvrdá väzba, papierový prebal, veľký formát
stav: drobné poškedenie prebalu, inak výborný stav, nepoužívaná kniha
2,80 € PREDANÉ!
*087*
Spánek a bdění patří snad k nejzajímavějším otázkám neurofyziologie a psychologie. Nové metodické přístupy činí tuto problematiku ještě aktuálnější. Jakýkoliv nový poznatek má důležitý význam pro obohacení popřípadě revizi dosavadních výsledků dlouholetého výzkumu nejen v této oblasti, ale i v mnoha styčných oborech.
Autor v předkládané knize podává přehled o soudobých znalostech týkajících se nervových mechanismů spánku a bdění. Konfrontuje experimentální výsledky vlastní a svých spolupracovníků s údaji ve světové vědecké literatuře. V práci jsou popsány spánkové cykly u různých experimentálních zvířat a je provedena elektrofyziologická analýza mechanismů, které jsou jejich podkladem. Spánek je u savců charakterizován poměrně pravidelným střídáním dvou fází. Elektroencefalografická aktivita v průběhu první z nich se vyznačuje generalizovanými pomalými vlnami. Druhá fáze připomíná z hlediska elektroencefalogramu bdělý stav. Byly zjištěny vzájemné funkční vztahy mezi oběma fázemi spánku, které spočívají v tom, že postupné snížení úrovně aktivace retikulární soustavy v průběhu první fáze je podmínkou objevení se fáze druhé. Existuje zvláštní vnitřní mechanismus, který probudí na konci druhé fáze mozek. Výskyt různých forem experimentálně navozených epileptiformních záchvatů a možnost jejich farmakologického ovlivnění závisí na aktuální fázi spánku. V práci se popisují četné příklady disociace mezi chováním a elektroencefalografickou aktivitou mozku. Vnitřní mechanismy činnosti některých oblastí mozku, důležitých z hlediska řízení spánku a bdění, jsou zkoumány na základě registrace a statistického zpracování vzruchové aktivity nervových buněk. Bylo zjištěno, že zvláštní význam pro regulování aktuální úrovně bdění má retikulo-septo-hipokampová soustava. V práci jsou použity též techniky zpracování bioelektrických údajů samočinnými počítači.
