DESIDERI, IPPOLITO
CESTA DO TIBETU
(Notizie istoriche del Thibet)
Odeon, Praha, 1976
edícia Živá díla minulosti (79)
1. vydanie, 10.000 výtlačkov
cestopis, literatúra stredoveká
472 s., čeština, 16 obr., 3 mapy
hmotnosť: 530 g
tvrdá väzba, papierový prebal
stav: dobrý, prebal opotrebovaný
3,00 € PREDANÉ !
Viete, že IPPOLITO DESIDERI bol taliansky stredoveký jezuitský mních, ktorý pôsobil v Tibete ?
Rozsáhlé cestopisné dílo jezuitského misionáře podává svědectví o Tibetu a jeho pohnutých osudech v 10. letech 18. století. Desideri, který byl bystrým pozorovatelem, dokázal výstižně popsat všechno, co viděl a zažil a pronikl i do jazyka a kultury tehdejšího Tibetu. Svůj zájem zaměřoval zejména k poznání lamaismu, jeho naukové podstaty i kultovní stránky, ale snesl i zajímavépoznatky zeměpisné a historické.
CESTA DO TIBETU
Z italštiny přeložil Josef Hajný
Třebaže stoletím objevů je pro nás neodmyslitelně věk renesance, mnohem niternější, chápavější a rozsáhlejší pronikání do dalekých zemí a jejich ducha vyznačuje až následující dvě století, sedmnácté a osmnácté. Renesanční doba zaznamenala okázalé, halasné objevy nových námořních i suchozemských cest, dobývání nových pevnin — a reagovala na to úžasem a snad i určitou mírou vnitřního znejistění. Pro následující dvě století zůstala dálka tajemnou, zneklidňující, ale vědomí o ní se stalo takřka součástí denního života. Stačí uvážit, že tisíce, desetitisíce odcházely za těmi dálkami takřka ze všech končin Evropy, z nejzapadlejších vísek — jen z Čech to byly stovky, hlavně misionářů, — a vyvstane před námi nový rys v životním pocitu těch dob. Na mapě světa se objevila jména, dnes už z velké části zapomenutá a přeměněná, ale dosud prosycená exotickou atmosférou. Desideri, rodák z italské Pistoje, žil na hranici těch dvou barokních století, sedmnáctého a osmnáctého. Širokou oklikou kolem břehů Jižní Ameriky doplul do Indie, kde léta pobýval, a odtud putoval strastiplnou cestou do Tibetu, země, která dodnes vyvolává představy tajemna. Přestože tam zažil jedno z nejdramatičtějších období v historii této země — kočovnické vpády a války a nástup čínské nadvlády —, naučil se brzy jazyk a pronikl do charakteru, mravů, představ, společenské struktury, historie a kultury i zeměpisného a přírodního rázu Tibetu tak hluboko, že se mu do našeho století nikdo nevyrovnal. A ve svých záznamech o Indii, Tibetu a námořní plavbě podává celé defilé rádžů, misionářů, lamů, měst, ztroskotání, pirátů a lupičů, že jeho vyprávění i při jeho informovanosti a bystrosti má půvab starých dřevorytů.
*085*