CYBIKOV, GONBOŽAB CEBEKOVIČ
CESTA K POSVÁTNÝM MÍSTŮM TIBETU
Podle deníků vedených v letech 1899 až 1902
(Buddist palomnik u svjatyň Tibeta)
Vyšehrad, Praha, 1987
preklad Josef Kolmaš
ilustrácie Zdeněk Stejskal
prebal Zdeněk Stejskal
1. vydanie, 15.000 výtlačkov
cestopis
376 s., čeština
hmotnosť: 577 g
tvrdá väzba, papierový prebal
stav: výborný
4,00 € DAROVANÁ
*H-2-4*
Nepřístupnost Tibetu odděleného od ostatního světa strmými horskými hřebeny živila odedávna v lidských myslích nejpodivuhodnější představy o tajemstvích, jež tato oblast, zvaná „střechou světa“, v sobě skrývá. Těžké životní podmínky utvářely ovšem i mentalitu Tibeťanů. Ti ve snaze zachovat svou existenci se dlouho bránili pronikáni cizích tradic a mocenských vlivů. Je s podivem, že takřka do 7. století odolávali i působení pokročilých kultur sousední Číny a Indie. Do Evropy pronikly první zprávy o Tibetu už v dobách Marka Pola. Dnes se má za to, že prvním Evropanem, který tuto zemi navštívil a o své cestě napsal poutavý cestopis, byl františkán Odorico z Pordenone, zvaný též bratr Oldřich, Čech z Furlánska (1286 — 1331). Avšak pro vědecké expedice zůstal Tibet takřka až do konce 19. století nedostupnou „neznámou zemí“. Vytouženého cíle, hlavního města Lhasy, zato dosáhli mnozí odvážlivci putující ke svatým místům tibetského buddhismu. Jedním z nich byl i mladý burjatský etnograf G. C. Cybikov. Svou cestu podnikl, z pověření Ruské zeměpisné společnosti v letech 1899 —1902, krátce před britskou ozbrojenou intervencí, která znamenala konec „neznámého“ a „tajemného“ Tibetu. Byl tak posledním cestovatelem, který ještě poznal a ve svých denících zachytil jeho tradiční život a kulturu. Podrobně líčí obtíže a dobrodružství své dlouhé cesty i veškeré náboženské a světské pamětihodnosti, s nimiž se během ní setkal. Zvláštní pozornost věnuje Lhase, jejím chrámům, klášterům, dalajlamovskému paláci Potále, světským památkám i obydlím jejích obyvatel. Takřka encyklopedická šíře Cybikovova cestopisu zůstává i po letech prvořadým zdrojem poučení o tibetské přírodě, historii, kultuře, jazyku, náboženství, liturgii, o mnišské hierarchii i o zvycích a obyčejích prostého lidu. Našemu čtenáři zprostředkovává navíc první autentické svědectví z doby, kdy se v Tibetu končila vláda staletých společenských struktur. Spolu s u nás již známými díly I. Desideriho a H. Harrera tak dotváří obraz o zemi, jejíž přírodní krásy a hluboká duchovní kultura i dnes poutá pozornost celého světa.