POJEDNÁNÍ O DUŠI
Výbor z díla II.
(Oevreues philosophiques de Mr. de la Mettrie)
Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1959
edícia Filosofická knihovna
preklad Jan B. Kozák
obálka Josef Prchal
1. vydanie, 3.250 výtlačkov
filozofia
132 s., čeština
mäkká väzba
stav: pokrčená, pečiatky v knihe
PREDANÉ
*agisa*fil*
Francouzský lékař a atheista Julien Offray de la Mettrie (1709 až 1751) je prvním předchůdcem materialistické filosofie, jež otřásla v XVIII. století společenským myšlením a dala ideovou zbraň protifeudálnímu společenskému převratu — francouzské buržoasní revoluci. Prudká a veselá povaha útočného polemika mu vynesla nesmiřitelné nepřátelství lékařských a theologických kruhů: musil uprchnout do Holandska a odtud do Pruska, kde našel útočiště u krále Bedřicha II.
"Pojednání o duši", nazvané původně »Přirodopis duše« (Histoire naturelle de 1'Ame), je vůbec prvním publikovaným materialistickým dilem osvícenské epochy (1745). Autor jím útočí proti kartesiánskému dualismu těla a duše, hájenému autoritářskou theologií. Vyvrací jej z posice materialistického pojetí přírody a bohatostí rozmanitých schopností hmot; opírá se přitom zejména o své lékařské vědomosti a závěry získané zkušeností. Jsou to ovšem poznatky předevoluční přírodní vědy z první poloviny XVIII. stol., poplatné tehdejšímu zaujetí pro mechaniku a dnes zastaralé, přesto však na svou dobu pozoruhodné a obsáhlé.
La Mettrie chápe duši jako úhrn více nebo méně vědomých funkcí hmot utvářejících lidské tělo a zároveň i organisující princip tohoto těla, jenž diriguje jeho růst i organické funkce na všech úrovních. Je jednou ze schopností hmoty za určitých okolností, plně závislou na normálních i pathologických procesech probíhajících v živém organismu. Na příkladech příznačných pro dobu dokazuje závislost vývinu vědomí na dojmech a počitcích smyslových; v polemickém zápalu přitom snižuje rozdíly mezi člověkem a vyššími savci, zejména opicemi.
