ŽIVOT SIRA ALEXANDRA FLEMINGA
(La vie de sir Alexander Fleming)
SNKLU, Praha, 1963
edícia Klub čtenářů (179)
preklad Jitka Křesálková
doslov Miloš Herold
obálka Zbyněk Sekal
1. vydanie, 135.100 výtlačkov
01-128-63
literatúra francúzska, beletria, román, životopisy
272 s., čeština
tvrdá väzba
0,50 € stav: dobrý *barpe*bio*0,90 € PREDANÉ stav: dobrý, bez prebalu *hroda**bio*
Život objevitele penicilinu, prostého, skromného skotského lékaře z londýnské nemocnice Saint Mary, není životopisem v obvyklém našem pojetí. Ba i sám autor André Maurois po desítce životopisných románů o básnících a spisovatelích zaváhal, když jej vdova po siru Alexandru Flemingovi požádala, aby napsal biografii objevitele penicilinu. Proč se rozmýšlel? Uvědomil si, že se musí pustit na pole jemu ne zcela známé, že mu bude vadit nedostatek odborných znalostí. Pak se však dal přáteli přesvědčit -a buďme mu za to i s čtenáři vděčni: výsledkem není jen pouhý životopis objevitele penicilinu, ale napínavá umělecká kniha o převratných objevech v lékařství v první polovině našeho století. Čtenář se v ní doví nejen životní osudy pracovitého, poctivého vědce a nadšeného sportovce i zahrádkáře Fleminga, ale i celou historii vzniku a výroby antibiotik, léčiv, jež v lékařství způsobila takový převrat, že v dějinách medicíny nemá obdoby. Než však badatelé a výrobci k těmto zázračným lékům dospěli, uplynula celá desetiletí, léta naplněná úmornou, vyčerpávající prací v laboratořích, léta zkoušek a zklamáni, když získané preparáty nesplňovaly naděje v ně skládané. Po očkovacích látkách přišly sulfamidy - a pak penicilín a další. Rodina antibiotik se zatím již rozmnožila.
Dílo Mauroisovo je populárně vědeckou knihou, jak má vypadat. Přináší totiž nejen důkladné poučeni o objevu penicilinu (s mnoha zajímavými, dosud neznámými podrobnostmi o této události) a lidech kolem něho, ale je zároveň umělecky zpracováno. Zaujme nejen ty, kdo vděčí penicilinu za uzdravení nebo zachránění, ale i všechny ty, které zajímá lidská stránka výzkumu a život i dílo objevitele.
André Maurois, vlastním jménem Emile Herzog, populární francouzský romanopisec, se narodil v Elbeuf 26. července roku 1885. Pronikl hlavně romány „Mlčeni plukovníka Brambla“ (Les silences du colonel Bramble, 1918) a „Hovory doktora O’Gradyho“ (Les Discours du docteur O’Grady, 1922), v nichž se projevil jako dobrý znalec anglického vojáka a společnosti vůbec. Další z jeho románů, třebaže ve své době úspěšné, jako „Rodinný kruh" (Le Cercle de Famille, 1932) nebo „Bernard Quesnay“. (1926), „Ni Ange, ni Bete" (Ani anděl, ani šelma, 1919), „Climats“ (Podnebí, 1928), „Instinct du bonheur" (Pocit štěstí, 1936) a „Terre promise“ (Zaslíbená země, 1946), jsou přece jen po výtce zručně zpracovanými, psychologicky podloženými pohledy do života intelektuálské, umělecké, střední i vyšší společnosti. Díla historická (Histoire d’Angleterre, 1937, Histoire des Etats Unis, 1967, Histoire de la France, 1947) jsou jasně a dobře psané populárně vědecké knihy. Ovšem Maurois je především - a jak se přesvědčujeme i na tomto svazku - autorem beletrisovaných životopisů, v nichž poutavou formou předvedl čtenářům život a dílo slavných anglických literátů (Shelleyho, Byrona, Disraeliho) i svých krajanů (Voltaira, Chateaubrianda, Prousta, George Sandové, Victora Huga, tří Dumasů - dědečka generála, otce i syna) aj. Ve svých filosofických essayích hodně přejimá ze svého učitele filosofa Alaina.
