Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

utorok 15. decembra 2015

ŠKUTINA, VLADIMÍR - PRESIDENTŮV VĚZEŇ

ŠKUTINA, VLADIMÍR

PRESIDENTŮV VĚZEŇ

Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha, 1990
obálka Miloslav Disman
2. vydanie, 150.250 výtlačkov
ISBN 80-7057-017-2

beletria, román, humor,
80 s., čeština
hmotnosť: 97 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

0,10 € DAROVANÉ

*H-2-7*

Byl kdysi jeden president, jehož jméno již upadá do zapomenutí, neboť též paměť lidu (pokud se to na ní nechá) bývá spravedlivá. A tento činitel měl různé udavače, z nichž ovšem žádný neměl jméno, neboť zůstali utajeni. Konečně měl i svého zvláštního vězně, jehož sami bachaři nazvali Presidentovým vězněm. To mu již zůstalo i v dalších kriminálech (líčených v publikaci Presidentův vězeň na hradě plném bláznů), ale tato původní knížka stále je velmi vzácným dobovým svědectvím i vážnou nadčasovou výstrahou. Proto vychází znovu — aby se to zlé již neopakovalo a navazovalo se raději na ty lidštější kapitoly našich dějin, třeba na obrodné snahy roku 1968, viděné autorem takto: „Všichni jsme byli plni toho, co bylo, a hlavně plni nadějí. A abychom mohli mluvit bez mindráků a bez skřípění zubů o budoucnosti, museli jsme se vyrovnat s minulostí. Každý se svou a každý po svém. Bez zloby a záští." A co na to naše současnost? Dnes už málokdo žije tím, co bylo, neboť se to všem tak dlouho odcizovalo, až se to úplně přežilo a muselo tedy chtě nechtě ustoupit nezbytnému pokroku. O to plnější jsme však nyní nadějí, neboť již nejsme sami — lidové hnutí za co nejhumánnějši demokracii se rozšiřuje po celém světě a spojuje nejrůznější národy. Bez jakékoli zbytečné zloby a zášti, s velkorysým nadhledem nad absurdním panikařením zpátečníků. Tak to vždy dokázal vidět i Presidentův vězeň a tato jediná pravda musela zvítězit. Naději do budoucna dává totiž lidstvu pouze život v pravdě, bez něj by s námi asi byl již dávno navěky amen.