J. V. STALIN A OTÁZKY LITERATURY
(J. V. Stalin i voprosy literatury)
Svoboda, Praha, 1951
edícia Akademie věd SSSR J. V. Stalinovi (6)
preklad Jelisaveta Brettová
obálka Milan Hegar
1. autorizované vydanie, 25.750 výtlačkov
literárna teória, propaganda
60 s., čeština
mäkká väzba, malý formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe, lepka na obálke
*bib23*litt*
Sovětské zřízení, vedené moudrou stalinskou politikou, i živý osobní zájem J. V. Stalina o literaturu vytváří pro sovětské spisovatele opravdu šťastné tvůrčí prostředí, z něhož vyrůstají nejlepší díla současné sovětské literatury. Literatura je velkou láskou soudruha Stalina, který již od studentských let četl velmi mnoho z klasické literatury ruské i světové. Soudruh Stalin při různých příležitostech vyslovil celou řadu pozoruhodných myšlenek o literatuře. Tyto myšlenky a především jeho poučky o přetvářejícím charakteru pokrokových idejí mají velký význam pro spisovatele, kritiky a literární historiky. Pomáhají správně hodnotit klasickou předrevoluční literaturu, rozpoznat, co v ni bylo pokrokové a revoluční.
Sovětský stát a VKS(b) se zabývají pod vedením J. V. Stalina problémy literatury, pomáhají sovětským spisovatelům i literárním vědcům překonávat všechny obtíže a nejasnosti, týkající se umělecké tvorby. Byla zcela vyjasněna zejména otázka stranickosti v literatuře, o níž platí Leninova a Stalinova poučka, že stranickost literatury neomezuje opravdovou svobodu, nýbrž ji naopak předpokládá. Také při řešení všech ostatních problémů navazuje J. V. Stalin na Marxovo, Engelsovo a Leninovo učení, rozvíjí je a aplikuje na nové projevy a nové úkoly sovětských spisovatelů. Stalinovu zásluhu o rozvoj sovětské socialistické literatury oceňují v neposlední řadě všichni pracující, jimž nová beletrie i odborná a politická literatura pomáhá v práci, vychovává v nich nejvyšší mravní ideály a otvírá jim cesty ke komunismu.
