Z pôvodnej myšlienky L. D. Landaua a A. I. Kitajgorodského napísať populárnym spôsobom knihu pre široký okruh čitateľov, ktorá by obsahovala základné poznatky z celej fyziky, bola realizovaná len časť — do rúk čitateľov sa dostala Fysika pre všetkých, ktorá získala veľký úspech.
K pôvodnej myšlienke sa po smrti akademika L. D. Landaua vrátil profesor A. I. Kitajgorodskij, a tak vznikla séria štyroch útlych knižiek pod spoločným názvom Fyzika pre všetkých. Prvá, ktorá sa Vám práve dostala do rúk, má podtitul Fyzikálne telesá a je vlastne vedomostným úvodom k ostatným dielam, ale aj samostatnou knižkou objasňujúcou základné pojmy z problematiky zákonov pohybu, kmitov, zvuku, príťažlivosti i tlaku.
Knižky sú určené najširšiemu okruhu záujemcov, u ktorých sa nepredpokladá fyzikálne vzdelanie, ráta sa však s ich skutočným záujmom o poznanie základných fyzikálnych javov.
RUDOLF STARÝ (pseudonym), roč. 1939, do roku 1970 odborný asistent politické ekonomie na vysoké škole.
V roce 1976 byl jako samostatný odborný pracovník informačního ústavu nařčen z protistátní činnosti.
Od té doby až do letošního roku pracoval jako obsluha výměníkové stanice a jako topič. V samizdatových časopisech Kritický sborník, Paraf a Prostor vycházely některé z jeho esejistických črt, statí a „filmových hermeneutik“.
Od konce 70. let vydával prekladovou edici Jungiana.
Sionismus a antisemitismus
Antisemitismus
Sionismus
Sionismus a socialismus
Židé a Arabové na Středním východě
Tvoří židé samostatný národ?
Návrat do Palestiny nebo asimilace?
Jaký je vztah židovských občanů k sionismu?
Vznikl v Palestině nový národ?
Izrael a imperialisté
Kvetoucí zahrada?
Národ statečných bojovníků?
Izraelci a Arabové
Existuje u nás antisemitismus?
Byl Slánského proces projevem antisemitismu?
Připomíná Izrael z roku 1967 Československo z roku 1938?
Čo určuje kto sme a čo budeme žiť? Temperamentnú Naďu Wernerovú privedie nečakané dedičstvo na miesto, kde stretáva svojráznych susedov, ktorí formujú jej talent, túžby aj schopnosť odpúšťať. V notárovi Elznerovi získava rodinu a v Jozefíne kamarátku, ktorá má odvahu chodiť do kina sama a dokáže s nadhľadom zvládnuť všetko, čo jej život ponúka. Postupne spoznáva, kto bol jej strýko a kde má v jej rodine korene pravda. Tu som doma je trpezlivý príbeh o jednom dome s povalou, kde sa jeho obyvatelia dívajú na nebo ako do zrkadla, o pokore získanej nielen umývaním schodov a o vzťahoch a hľadaní tých správnych slov.
(Z předmluvy akademika F. Šorma) - Nesmírně dynamický vývoj vědeckého poznání, k němuž dochází v posledních desetiletích, stejně jako prudký rozvoj materiální základny lidského života, nabývají podoby kvalitativních zvratů, jež perspektivně mohou změnit povahu civilizace a otevřít obrovské možnosti snahám o vytvoření nové společnosti, socialismu, komunismu. Z těchto důvodů vyvstává před námi naléhavá potřeba komplexního vědeckého proniknutí do podstaty vědecké a technické revoluce naší doby, do jejích společenských a lidských předpokladů i důsledků... Práce byla původně započata jako stručná expertiza o naléhavých ideologických a teoretických otázkách, spojených s prudkým rozvojem současné vědy a techniky. Po zevrubnějším rozboru byla však přijata a rozpracována koncepce mnohem náročnější a perspektivnější, usilující podat pokud možno syntetický obraz vědecké a technické revoluce na pozadí střetávání dvou společenských soustav a zároveň vyjasnit způsoby řešení společenských a lidských otázek, jež jsou s ní nezbytně spojeny. Přesto, že úkol byl velmi obtížný — v neposlední řadě i proto, že mu zatím v mnoha směrech nebylo věnováno dost pozornosti — zhostili se autoři svého úkolu úspěšně... Je ovšem pochopitelné, že práce má i některé otevřené problémy, jež bude nutno dále sledovat a řešit. Velmi cenné je, že studie je dílem kolektivním. Je to důkazem, že i v oblasti společenských věd je týmový způsob práce velmi užitečný, a bylo by jistě účelné aplikovat jej při zpracovávání jiných komplexních otázek... Nová koncepce studie i originální myšlenky v ní obsažené otevírají cestu další vědecké práci na této problematice, jež se jistě bude v dalších letech úspěšně rozvíjet.
... 'Kdekoli se dnes ve světě splétají sítě politických intrik, organizují spiknutí proti pokrokovým režimům, dochází k vraždám politických činitelů, ’ konstatuje nigerijský list „West African Pilot", ’vedou nitě všech těchto zločinů k CIA. ’ Další její obětí se stalo etiopské vedení, která začalo realizovat zásadní sociálně ekonomické přeměny v zájmu širokých lidových mas. „West African Pilot" se odvolává na zprávy etiopského tisku a píše o přímé účasti na atentátu na prvního náměstka předsedy Prozatímního vojenského správního výboru Etiopie Mengista Haile Mariama a na zavraždění zvláštního poradce PVSV Fikre Meridu, které po tomto atentátu následovalo...
... Reakční převrat, ke kterému došlo v Thajsku počátkem minulého roku (1976), dosadil k moci proamerickou militaristickou kliku. V souvislosti s tím l’Humanité napsala: „Vojenský státní převrat byl pečlivě připraven Ústřední zpravodajskou službou, která podle zpráv z informovaných zdrojů vynaložila během voleb v dubnu t. r. přibližně 65 miliónů dolarů na organizování vražd demokratických činitelů a odporu tří hlavních pravicových stran, které se podřizují rozhodnutím vojenských velitelů. "
... New York Times, který vůbec není komunistický, rovněž tvrdí, že účast CIA na událostech v Thajsku byla operací, která měla všestranný charakter... (Otázky míru a socialismu č. 2., 1977).
Ve světě, který se mění k lepšímu, zůstává CIA nezměněna. Již sám tento fakt ji staví mimo čas a činí z ní složku, nevyhnutelně orientovanou na brzdění vývoje, jehož nositeli jsou socialistické země spolu s národně osvobozeneckým a mezinárodním dělnickým hnutím. Není tedy nic překvapujícího v tom, že právě proti nim je namířena převážná část činnosti organizace, která se starými metodami snaží zabránit zrodu nového světa. Jde o to, aby mohla způsobit co nejméně škod. Její prohra je jistá.
Ve své studii „Kybernetika a světový názor“ podávají P. Gudermuth a W. Kriesel syntetický přehled dnešního stavu kybernetiky jak v teoretických aspektech, tak v rozmanitých aplikacích; vycházejí přitom z historických základů a dospívají k obecně filozofickým a světonázorovým závěrům v duchu dialektického materialismu.
Za nejzdařilejší lze pokládat stali věnované teorii líbení. Přístup autorů je zde moderní a nedogmatický, zřetelně se projevuje vlastní tvůrčí přínos a podává se posléze náležitá odpověď na jednu z nejchoulostivějších otázek, které se často kladou v souvislosti se strojovým zpracováním informací: jak dalece totiž mohou kybernetické soustavy simulovat lidskou psychiku — zjednodušeně řečeno, zda stroje mohou myslet. Tvůrčím přístupem vyniká také kapitola o organizační kybernetice; je zvláště aktuální v současné situaci, kdy je příkazem doby zavádět vědecké metody do řízení společnosti a ekonomiky.
Kniha je uzavřena cennou statí J. Zemana, věnovanou kritice idealistických koncepcí v kybernetice a v teorii informace. Vzhledem k širokým aplikačním možnostem kybernetiky zaujme tato publikace filozoficky vzdělané pracovníky nejrůznějších oborů.
Církev na rozcestí
Hans Urs von Balthasar, Ze slabikáře pro zviklané laiky
Leszek Kolakowski, Lze spasit ďábla?
Dokument Charty 77
Právo na řeholní život
The Salisbury Review, Konzervativní myšlení
The Salisbury Review, Redakční úvaha I.
David J. Levy, Co to znamená být na pravici
Roger Scruton, Myslitelé levice
Ian Crowther, Eric Voegelin, filozof hledající řád
The Salisbury Review, Mír na zemi
K. J. Stratford, Levicový šovinismus jako nejvyšší stadium kapitalismu
The Salisbury Review, Redakční úvaha II.
Josef Hradec, Tragédie střední Evropy
Konstantin, Utopie jako zkušenost
Basil, Svatý jan Nepomucký jako znamení odporu
Motiv utrpení v posledních hrách Jiřího Suchého
Eva Kantůrková, Dějina, dějiny, dějinnost
O ceně života — rozhovor s Jiřím Grušou
Jindřich Chalupecký, Poezie a politika
Miloš Pokora, Ideologie v české próze
Milan Jungmann, Nad dračí setbou Václava Černého
Února
Vladimír Holan, Dopis
Jan Čep, Dvojí domov
Václav Havel, Thriller
Kdo zavinil aféru Contergan?
Proč se kořen mandragory vyvažoval stříbrem?
Kdy lék léčí a kdy zabíjí?
Co znamená zkratka Rp na lékařském předpisu?
Kdo dal světu penicilín?
Může uzdravit i šarlatán?
Zvítězí medicína v boji s rafinovaným virem nemoci AIDS?
To je jen zlomek množství otázek, na které najdete v knížce odpověď
Výsledek šachové partie je nejčastěji závislý na správném vedení boje v závěrečné části šachové partie, tj. v šachové koncovce, neboť jen výjimečně se podaří rozhodnout partii ve střední hře nebo dokonce už v zahájení.
Při vedení boje v koncovce nelze spoléhat jen na hráčskou techniku, nýbrž je nutné mít dobré teoretické znalosti široké škály rozličných šachových koncovek, vědět, kdy lze uplatnit i malou převahu, např. jediného pěšce, nebo kdy ani větší materiálová převaha nestačí k vítězství. Je-li šachista vyzbrojen dobrými teoretickými znalostmi koncovek, může se snadno rozhodnout pro převedení boje ze střední hry do koncovky, tj. pro výměny figur i pěšců.
Na základě dlouholetých zkušeností z výcviku mladých šachistů různých výkonnostních tříd a konzultací s lektory při školení dobrovolných šachových trenérů dospěl autor k názoru, že nejširší okruh, tj. od začátečníků až po šachisty první výkonnostní třídy, potřebuje zvládnout především teorii jednoduchých základních koncovek. Jejich znalost umožňuje snazší orientaci ve složitějších koncovkách.
Cílem této malé práce je přispět k rozvoji bojových schopností především našich mladých šachistů.
Onemocnění pohybového ústrojí, obtíže a bolesti vznikající v kloubech a páteři se řadí mezi tzv. „civilizační nemoci“, jejichž význam neustále vzrůstá. Po nemocech dýchacích cest jsou druhou nejčastější příčinou pracovní neschopností. Z převážné většiny jde o poruchy funkce, tj. o stav, kdy je úplné uzdravení ještě dosažitelné. Právě tyto funkční poruchy tvoří předmět manipulační léčby a manuální funkční diagnostika je nejcennější metodou jejich diagnostiky. Zájem o manipulační léčbu nezadržitelně vzrůstá, neboť jde o využití přirozených fyziologických prostředků, spočívajících v silách organismu.
Docent Lewit patří k světově uznávaným odborníkům, který své zkušenosti v teorii i praxi shrnul již dříve do obsáhlého pojednání „Manipulační léčba v rámci reflexní terapie“. O úspěšnosti knihy svědčí dvě plně rozebraná vydání v ČSSR, ale také vydání v NDR, SRN, Holandsku, Velké Británii a dalších zemích. Nynější publikace není pouze jejím novým vydáním, ale novou verzí, která koncepčně vyjadřuje změny, k nimž došlo během posledního desetiletí. Jak v teoretické části, zabývající se vznikem a příčinami poruch, tak v kapitolách o diagnostice, klinice a terapii je věnována stejná pozornost kloubům i svalům, což odpovídá dnešnímu stavu vědomostí. Značná část textu je věnována praktickému provádění manipulačních technik, které jsou bohatě obrazově dokumentovány, a to jak fotografiemi, tak detailními rozkresy. Významně se uplatňuje hledisko rehabilitace a prevence, proto je v celé práci kladen důraz na spolupráci s pacienty, s čímž souvisí zavádění autoterapie. Pro rychlou orientaci je kniha rozšířena o krátký významový slovníček a rejstřík.
O knihu se budou zajímat zejména odborníci, jejichž úkolem je nemocné s poruchami pohybového aparátu léčit: neurologové, ortopédi, revmatologové, lékaři pracující v zařízeních rehabilitace, fyzikální terapie, sportovní lékaři a neméně rehabilitační pracovnice, jimž je zde přisuzována velmi významná úloha. Protože však nemocní s bolestmi páteře a pohybového ústrojí zaplňují na prvním místě ordinace obvodních lékařů a je často nutné posuzovat jejich práceschopnost, a protože bolesti pohybového ústrojí se často podobají bolestem při interních, gynekologických, ušních a jiných chorobách, bude tato tematika zajímat nejširší lékařskou veřejnost.
Príhody veľkých rovníc alebo zbierka príbehov a iných zaujímavých historiek o mnohých veciach: o hromoch, bleskoch, rybách, čudákoch, karavelách, družiciach - skrátka o všetkom, čo dajako súvisí s Maxwellovými rovnicami.
V predslove svojej knihy autor píše: „Táto kniha chce načtrnúť niektoré problémy vedy a chce na to použiť portrét vedca — portrét jediného vedca, ktorého naozaj dobre poznám. Pokúsil som sa urobiť bezohľadnú pitvu vlastnej mysle: čo najobjektívnejšie som chcel opísať všetky jej vlastnosti a nehľadel som na to, či sa mi tieto vlastnosti páčia alebo nie. “
Táto „pitva“ priniesla fascinujúce výsledky: vznikla kniha spomienok, skúseností a životných názorov slávneho biológa, kniha, ktorá zavedie čitateľa do sveta vedy.
Kniha Od snov k objavom je živý, k tvorivému mysleniu podnecujúci dokument, ktorý dá veľa každému, koho veda zaujíma, všetkým, ktorí sa chcú vedcami stať, i tým, ktorí už vedcami sú alebo si to o sebe aspoň myslia.
Tento sborník teologických statí přináší čtenářům již v pátém pořadí přednášky z teologicko-pastoračního kursu. Jsou to témata současných námětů a otázek odpovídajících požadavku posluchačů, kteří se kursu Cm bohoslovecké fakulty v Litoměřicích zúčastnili v měsíci září 1984.
Přídavkem sborníku jsou dvě dosud nepublikovaná pojednání. První, hagiografická studie světce a jeho díla v duchovním světě barokního katolictví může zaujmout čtenáře analýzou velké světecké osobnosti. Zároveň může přispět ke kritickému zamyšlení o upřímné snaze zda a jak je možné chtít postavit do rovnováhy pastorační schopnosti minulosti s problematikou současné pokoncilní, ekumenicky laděné nutnosti projevu církve. Druhá stať je charakteru striktně liturgicko-historického.
Všem zájemcům a čtenářům sborníku přejeme hodně užitku a zájmu o další pokračování.
Gustav Čejka
Autor diela Špiritizmus či parapsychologia? napísal už o tejto záhadnej oblasti knihu Okultizmus a zázrak, ktorá bola v krátkom čase priam rozchytaná. Vyšla i v niekoľkých cudzích rečiach a vzbudila pre svoju originálnosť i v cudzine veľkú pozornosť. Stále vrenie a vojnové pomery zabránily, aby sa táto kniha dostala v novom vydaní i do širšej verejnosti, hoci dopyt po nej hol veľký.
Autor sa rozhodol, že napíše o tejto interesantnej téme novú, od prvej odlišnú knihu, kde by shrnul najnovšie vedecké rezultáty o špiritistických, okultných, parapsychologických javoch.
Téma sa stáva dnes zasa veľmi aktuálnou...
Žijeme v storočí neistoty. Dnešný človek cíti sa hodený do ničoty. Jeho existencia nie je osvietená vierou v Krista, ako to povedal sv. Otec Pius XII. účastníkom filozofického kongresu v Ríme, preto je tmavá, smutná, tragická a neistá. A predsa človek chce vedieť, čo mu prinesie budúcnosť. Všade, i u nás, vystupujú jasnovidci a kadejakí proroci, ktorí sa usilujú predpovedať budúcnosť.
zdravie, sexualita
368 s., čeština
tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý
2,90 €
*svama2*zdr*
Rakouský spisovatel Hans Habe neviděl porážku Francie v roce 1940 z okna pařížského hotelu. Jako dobrovolník 21. cizineckého pluku — Régiment de Marche des Volontaires Etrangers — prodělal hanebný ústup francouzské armády, strávil několik měsíců pod cizím jménem v německém zajateckém táboře, ale ještě téhož roku se mu podařilo uprchnout do Švýcarska. Mohl proto jako jeden z prvních vydat umělecké svědectví o tom, „jak se prohrává válka" a jak nacisti zavádějí svůj „nový pořádek". Kniha jeho válečných zážitků vyšla v Americe už v roce 1941 a stala se rázem bestsellerem. Byla dosud přeložena do 17 jazyků — mimo jiné i v Sovětském svazu a Čině — a její celkový náklad dosáhl už několika miliónů. Světový ohlas byl nevšední...
VODA JE NAJROZŠÍRENEJŠOU látkou na našej planéte. Voda — to sú oceány, moria, rieky, jazerá a vodné nádrže. To sú aj belasé masy horských ľadovcov i nedozerné snehové príkrovy Zeme. Olovené mraky, rozmarné obláčiky, dážď, hmla — aj to je voda. Je aj v nás: z dvoch tretín sa skladáme z vody.
Voda nie je iba najrozšírenejšia, ale aj najdôležitejšia kvapalina v prírode. Stačí povedať, že v nej sa zrodil život. Bez nej nemôžu jestvovať živočíchy a rastliny. Život je iba tam, kde je voda.
Bez čistej, sladkej vody nemôže jestvovať a rozvíjať sa ľudstvo, priemysel a poľnohospodárstvo.
Voda nie je iba nástroj a surovina, ale aj energia.
Každodenným používaním vody sme si na ňu tak zvykli a považujeme ju za taký všedný jav, že slovo voda používame ako synonymum pre niečo nezaujímavé a dávno známe. Lenže v skutočnosti voda je zvláštna a nevšedná. Voda je ozajstný zázrak prírody.
Čo je vlastne voda? Je to zlúčenina vodíka s kyslíkom, ktorá má chemický vzorec H2O. Vzorec nám hovorí, že molekula vody sa skladá z dvoch atómov vodíka a jedného atómu kyslíka.
Prečo teda jedna z nespočetných chemických zlúčenín s jednoduchým a ničím nevynikajúcim vzorcom, skladajúca sa z dvoch pre svet obyčajných prvkov — vodíka a kyslíka, všetkým známa voda, zaberá také osobitné miesto v živote prírody? Čím sa vysvetľuje taká unikátna úloha vody?...
Takmer všetky fyzikálno-chemické vlastnosti vody sú v prírode výnimočné. Naozaj je podivuhodnou látkou na svete.
Voda nás prekvapuje nielen rozmanitosťou izotopových podôb molekuly, nielen očakávaniami, ktoré súvisia s ňou ako s nevyčerpateľným zdrojom energie pre budúcnosť, ale aj kombinovaním svojich nezvyčajných vlastností.
Vedci sa už veľa dozvedeli o vode, rozlúštili mnohé jej tajomstvá. Ale čím viac vodu študujú, tým viac sa presviedčajú o nevyčerpateľnosti jej vlastností, pričom niektoré sú také zvláštne, že sa ešte nedajú vysvetliť.
I keď voda je najrozšírenejšou látkou na Zemi a jej zásoby sú obrovské, sladkej vody nie je tak veľa. Aby sa úplne uspokojila narastajúca potreba vody v priemysle, v poľnohospodárstve, ako aj na každodenné potreby človeka, nie je dnes potrebné iba hľadať nové vodné zdroje, ale aj hospodárne zaobchádzať s jestvujúcimi. V tejto súvislosti má obrovský význam prechod na výrobu, ktorá by úplne vylúčila priemyselné odpadové vody.
Problém vody sa stáva jedným z najvážnejších nielen pokiaľ ide o jej všestranné a rozumné využívanie, ale aj o ochranu jej zdrojov; veď voda je časťou neobyčajne zložitého systému jednotného biologického komplexu. Život človeka i iných živočíchov čoraz väčšmi závisí od života morí a oceánov, riek a jazier. Mŕtvy oceán, mŕtve moria, rieky a jazerá — to je mŕtva planéta.
Kniha A. P. Merkulova Podivuhodná tekutina ozrejmuje základné a najaktuálnejšie otázky súvisiace s vodou; jej pôvod, fyzikálne a chemické vlastnosti, použitie, ochranu vodných zásob aj mnohé iné problémy.
Akademik I. V. Petriakov, laureát Leninovej a Štátnej ceny ZSSR, Hrdina socialistickej práce..
Fyzika je jeden zo základných vedných odborov prírodných vied. Skúma javy, ktoré nás denne na každom kroku obklopujú. Niektoré javy vnímame a uvedomujeme si ich, iné vnímame, ale pre ich všednosť si ich ani neuvedomujeme, a iné zase ani nestačíme vnímať a uvedomovať si ich. Na to, aby sme si niektoré javy uvedomili, môže dobre poslúžiť aj predkladaná kniha.
Existuje pomerne málo populárnych kníh o fyzike, ktoré by svojím obsahom a formou spracovania dosahovali úroveň Karlsonovej knihy. Autor sa snaží prístupnou formou priblížiť práve tie oblasti fyziky, ktoré zaznamenali v poslednom období najväčší rozmach. Aj keď je kniha písaná ľahkou populárnou formou, bez použitia matematiky, zachováva si fyzikálnosť na patričnej úrovni. Sú v nej vysvetlené viaceré zaujímavé fyzikálne javy a pojmy z oblasti stavby látok, elektriny a magnetizmu, optiky, teórie relativity, kvantovej mechaniky, jadrovej fyziky, fyziky častíc a biofyziky.
Kniha by nemala chýbať v knižnici čitateľov zaujímajúcich sa o fyziku. Je určená študentom stredných a vysokých škôl, členom fyzikálnych krúžkov a lektorom fyziky.
Václav Kajdoš odpověděl v jednom interview na zvídavou otázku, proč se mu stala akupunktura životním koníčkem, takto: „Uchvátil mě na ní maximální efekt s použitím minimálních prostředků. Fascinovalo mě, že několika jehličkami mohu léčit většinu onemocnění, aniž potřebuji — nebo jen v malé míře — různé léky a injekce. Každý lék nebo aspoň většina z nich působí přes nervovou soustavu. Akupunktura nedělá nic jiného, působí rovněž na nervovou soustavu, ale přímo. “
Z tohoto vyznání vysvítá, že Kajdoš s vědeckou důkladností studuje starý způsob léčení a navíc dovede z rozsáhlého materiálu vytěžit maximum zajímavostí pro poutavě napsanou knihu, jejíž tematika už řadu let vzrušuje laiky a neméně zajímá vědce, odborníky a lékařské praktiky na celém světě, je prvním českým autorem, který fundovaně a populárně naučnou formou, zajímavě a svěžím stylem vtělil své poznatky do knižní podoby.
Vlastní literární dráhu započal v roce 1962, kdy vyhrál jednu z hlavních cen mezinárodní soutěže v žánru sci-fi. V roce 1968 vydal průřez dějinami staré medicíny „Lékaři a kouzelníci“ a v roce 1970 knihu vědeckofantastických povídek „Invaze z vesmíru“.
Měl strach, ale musel to udělat!
Jeho prsty svíraly pažbu vojenské pistole. Byla to dobrá zbraň, sice stará, ale střílela. Udržoval ji po celou dobu, jako by věděl, že ji jednou bude potřebovat.
Musel to udělat.
Nebylo vyhnutí. Stalo se již příliš.
V zásobníku byla jediná kulka. Ta musela pro jeho ženu stačit...
Kate Dicksonová si koupí starý koberec. Ten ovšem po nocích dělá podivné věci. Vždycky okolo půlnoci z něho začne tryskat proud krve jako voda z fontány. To do rána přestane a všechna vyteklá krev zmizí. Jelikož se to Kate nelíbí, zavolá svému bratrovi Slimovi, který pracuje jako fotograf, aby koberec vyfotil v akci. Slim se koberce dost vyděsí, ale fotky pořídí. Ty pak ukáže Billu Conollymu, o kterém ví, že se o takové věci zajímá, a část fotek mu dá.
Bill se setká s Johnem a fotky mu ukáže. Johna koberec zaujme a Bill mu řekne, kde ho Kate koupila - v jednom krámku na Portobello Road. JS zavolá Sukovi a pošle ho ke Slimovi. Sám se pak s Billem vydá do krámku.
V obchodě se setká s jeho majitelem, Kinahem Valharim, Ruským emigrantem, který se v Anglii živí prodejem koberců. Ihned jdou na věc a zeptají se ho na koberec chrlící krev. Valhari se s JS odmítne na toto téma bavit a když ho zavolá jeho společnice Esther, zanechá hovoru s JS a odejde pryč. JS nakoukne klíčovou dírkou do pokoje, ve kterém je Valhari a Esther a uvidí, že Esther má ruce od krve.
Nervózní Slim zavolá Kate a od ní se dozví, že ji navštívila žena jménem Esther. Ta ji slíbila dát věci s kobercem do pořádku. Tato žena navštíví i Slima a chce od něho koupit snímky a film s kobercem. Slim chce za fotky příliš moc, a tak ho Esther zabije. V tu chvíli dorazí ke Slimovi Suko. Když Esther otevře dveře, omylem bouchne Suka do hlavy a on omdlí. Když se probere, najde mrtvého Slima a vydá se ke Kate.
JS s Billem vtrhnou do pokoje. Esther se rozhodne jednat s nimi otevřeně a prozradí jim, že se spolu s Valharim pátrali po dracích. Ty skutečně našli a hned dva. Pak jednoho draka zabili a udělali z jeho kůže koberec, který chrlí krev. Ten, kdo se v té krvi vykoupe, je pak nezranitelný jako Achilles. Jejich pomocnice bohužel koberec omylem prodala Kate. Druhého draka vzali s sebou do Anglie a schovali ho do prostorů pod obchodem. JS pobídne Valhariho, aby ho k drakovi zavedl. Bill zůstane v pokoji sám s Esther. JS padne propadlištěm do sklepa, kde ho napadne drak. Valhari se vrátí a pošle Esther pro koberec, sám se pak vrhne na Billa.
JS začne v podzemí zápasit s drakem. Stříbrné kulky se od jeho pancéřové kůže odrážejí a drak je tak skoro nezranitelný. JS ho ale zasáhne do očí a zabije ho. Vyšplhá zpět do obchodu. Tam najde zápasícího Billa a Valhariho. JS Valhariho zabije.
Suko dojde ke Kate. Tu informuje o Slimově smrti a o tom, že by se vražedkyně mohla objevit i zde. Tak se stane. Suko začne s Esther bojovat a zabije ji střelou do oka. JS se rozhodne dračí koberec spálit.
„A teď dávěj pozor, Shirley!"
Ted Bulme stál na dlouhé větvi stromu. Pod ním se jako vyleštěné stříbro leskla hladina jezera.
Ted se ještě několikrát zhoupl, pak se předklonil a prudce se odrazil nohama od větve.
Několik okamžiků se jeho opálené tělo neslo vzduchem a pak se jako šipka vnořilo do vody a zmizelo. Nevystříkla takřka jediná kapka.
Shirley Adamsová nadšeně zatleskala.
Tu už se Ted vynořil, odhrnul si z obličeje mokré vlasy, zasmál se, zamával – a …
Náhle se mu z hrdla vydral chraptivý výkřik. Tedův obličej se zkřivil. Cosi mu sevřelo nohy a nemilosrdně ho stahovalo do hlubiny.
Když se Gretchen Brannonová, nenápadná dívka z malého texaského městečka, sblíží s Philippem Sabonem, doslova jí vyrazí dech, když se od něj dozvídá, že je šejkem arabského státu Qawi. A ještě více ji překvapí, když jí tento muž svěří své tajemství a seznámí ji se svým plánem vzít si ji za manželku.
Oslnění z krásy a přepychu jeho paláce u Gretchen brzy vystřídají obavy o Philippeův život a nejistota, zda se jí podaří vzbudit v něm skutečnou lásku. A navíc se tento aristokraticky vyhlížející muž projeví jako skutečný pán pouště...
autobiografia, životopisy, zdravotnícka literatúra
328 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný
0,90 €
*svama2*bio*
autobiografia, životopisy, zdravotnícka literatúra
400 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný
PREDANÉ
*svama2*bio*
Spisovateľ, novinár a dramatik Ladislav Mňačko sa narodil 29. januára 1919 vo Valašských Kloboukoch. Patrí medzi najvýraznejšie osobnosti československej povojnovej žurnalistiky a literatúry. Prvý čitateľský úspech zaznamenal jeho román Smrť sa volá Engelchen (1959); potom nasledovali politické reportáže Kde končia prašné cesty (1962), Oneskorené reportáže (1963), Ako chutí moc (1967), ako aj eseje Agresori (1968), Siedma noc (1970) a ďalšie.
V roku 1967 bol za svoj nekompromisný politický postoj (proti podporovaniu arabskej politiky voči Izraelu) zbavený československého štátneho občianstva a musel zostať v zahraničí. V roku 1968 sa do vlasti vrátil, no na protest proti okupácii ČSSR vojskami Varšavskej zmluvy znovu odišiel do emigrácie. Žil v Izraeli a v Taliansku, dnes žije pri Eisenstadte v Rakúsku. V zahraničí vydal viacero kníh (Ako chutí moc, Agresori, Siedma noc, Udalosť) a napísal niekoľko televíznych hier (napr. Smrť ministra a iné).
Satirický román Súdruh Munchhausen vyšiel roku 1972 súčasne po slovensky a nemecky v exilovom vydavateľstve Index v NSR a je po vyše dvadsiatich rokoch prvým stretnutím spisovateľa Ladislava Mňačka so slovenským čitateľom.
Iordan Chimet je snad první autor, který se s tak promyšlenou soustavností pustil do nesnadného úkolu vyhmátnout hodnotné jádro v těch filmových žánrech, k nimž uznávané umění a estetika přistupovaly jen zdráhavě, a pronikl do nich tak hluboko, v takové šíři a hlavně — sám nadšený obdivovatel — s takovým porozuměním. Jde mu tu zkrátka o detektivní a westernový příběh, o horor a o hranou a kreslenou grotesku. Jeho pozornost neupoutal jen smích, mrazení hrůzy, napětí, okouzlení statečností nebo pohoršení nad podlostí, které tahle díla dokázala vyvolávat, ale především jejich poezie, a snaží se postihnout, co pod jejich míhavým povrchem vzbuzuje tak živou odezvu diváků. Chimet se soustřeďuje především na klasické období těchto žánrů, to znamená zhruba na necelou první polovinu tohoto století, ne ovšem proto, že by tato doba v něm vyvolávala sentimentální vzpomínky, ale protože v tomto klasickém období — samozřejmě hlavně ve dvacátých letech — shledává tyto formy v jejich nejryzejší podobě. A je pro své téma tak zaujatý, že strhne i čtenáře a přesvědčí jej, že tato díla mají své plnoprávné místo v říši umění. Ostatně tato produkce má své paralely v nejuznávanějších uměních — detektivní příběh a horor předchází dávná tradice už v klasické literatuře čínské a japonské, v Tarzanovi najdeme odlesky středověkých legend, hraná groteska má předchůdce v commedii delľarte a v kreslených groteskách se zrcadlí svět pohádky. Chimet sám v těchto tradicích oporu pro své favority nehledá. Jejich umění nejširší působivosti obstojí samo o sobě.
