ZE SVĚTA STARÉHO ZÁKONA II.
Kalich, Praha, 1989
ilustrácie Miloš Bič
obálka Ivan Urbánek
1. vydanie
náboženská literatúra, Biblia, religionistika,
430 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý
PREDANÉ
*bruri*nab*
DRUHÝ DÍL spisu Ze světa Starého zákona (kapitoly VI. —X. ) je věnován především největšímu odkazu lidu staré smlouvy lidstvu Knize knih. Od nedatovatelných dob, kdy jednotlivá vyprávění byla předávána jen ústně, kdy právní řády byly zajištěny jen vžitými zásadami a modlitby i zpěvy se děti učily zpaměti od rodičů, může čtenář sledovat vývoj přes nesmělé začátky písemného zpracování těchto látek a jejich narůstání a tříbení až ke konečné kanonizaci.
Pro úplnost je v kapitole VI. věnována pozornost i starým bohoslužebným formám, protože Starý zákon nevznikl v důsledku lidské touhy po vlastním oslavení, nýbrž jako svědectví víry onoho lidu, vzdáleného od nás časově i prostorově, a přece u víře stále blízkého. Proto bylo nutno vždy znovu tlumočit jeho svědectví do jazyka každé doby a přibližovat je lidem, kteří žili v docela jiných poměrech. Spis poučí o hlavních biblických překladech od starověku po současnost a ukáže také, s jakými nesnázemi bylo ve všech dobách spojeno tlumočení obsahu biblické zvěsti, aby oslovila posluchače jako slovo boží, zvláště když vykladači byli při své práci ovlivněni nejrůznějšími, často nepřiměřenými lidskými předpoklady, ne-li dokonce předsudky. Obšírně se pojednává také o ostatní mimokanonické literatuře židovstva (apokryfech a pseudepigrafech), o nálezech písemností v oblasti Mrtvého moře v posledních desítiletích, o rabínské literatuře věnované Starému zákonu, i o práci křesťanských teologů v průběhu staletí. Spis končí úvahami o dalších úkolech a možnostech biblické práce.
Miloš Bič, emeritní profesor Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, se narodil 19. 11. 1910 ve Vídni. Teologii studoval v Praze, Marburgu a Montpellier. Současně se věnoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity studiu akkadského klínopisu a semitským jazykům. Promoval r. 1936 na Husově (od r. 1950 Komenského] evanjelické bohoslovecké fakultě v Praze. V letech 1934 až 1936 působil jako vikář českobratrské evangelické církve v Praze-Vinohradech a 1936—50 jako farář v Domažlicích. Pro účast na protinacistickém odboji byl od května 1940 do května 1945 vězněn v německých věznicích a koncentračních táborech. Po návratu z Dachau jej fakulta povolala za suplenta hebrejštiny, r. 1946 se habilitoval pro obor starozákonní vědy a r. 1948 byl jmenován profesorem. Současně sloužil do r. 1950 i jako farář.
V dalších letech přednášel jako host na různých zahraničních univerzitách a mezinárodních kongresech. Od r. 1961 řídil práci ekumenické komise na překladu a výkladu Starého zákona. R. 1966 mu bohoslovecká fakulta v Montpellier udělila titul dr. théol. h. c.
Z jeho literární činnosti
Haruspicium ve Starém zákoně, Praha 1936 (disertační práce, strojopis)
Bét ´el, svatyně královská, Domažlice 1946 (habilitační spis, strojopis]
Stopy po drobopravectví v Jisráeli, Praha 1947
Palestina od pravěku ke křesťanství I—III, Praha 1948—50
Biblická konkordance I—III. spolu s J. B. Součkem, Praha 1954—67
Poklad v Judské poušti, Praha 1960
Starý zákon, překlad s výkladem, s kolektivem, Praha 1968—84
Překlad Starého zákona, s kolektivem; Bible 1979 (2. vyd. 1984)
Stopami dávných věků, Praha 1979
Radostná zvěst Starého zákona, Praha 1980 (s bibliografií, 2. vyd. 1983)
Apokryfy, s kolektivem, Praha 1985
Ze světa Starého zákona I—II, Praha 1986—88
Svíce nohám mým (připraveno pro tisk)
Při řekách babylónských (v tisku)
Ve stínu pyramid (připraveno pro tisk)
V cizině
Vom Geheimnis und Wunder der Schöpfung, Neukirchen 1959
Die Propheten — Bruckenbauer vom Knecht zum Sohn, Berlin 1959
Das Buch Joel, Berlin 1960
Das Buch Sacharja, Berlin 1962
Die Nachtgesichte des Sacharja, Neukirchen 1964
Das Buch Amos, Berlin 1968
Trois prophétes dans un temps de ténébres, Paris 1968
Různé menší studie uveřejnil v Holandsku, Francii, Itálii, Švýcarsku, NSR, NDR, Polsku, Švédsku a Velké Británii
