KRUPENIKOV, IGOR ARKAĎJEVIČKRUPENIKOV, LEV ARKAĎJEVIČ
CESTY A VÝPRAVY V. V. DOKUČAJEVA
(Putšestvija i ekspedicii V.V. Dokučajeva)
Osvěta, Praham 1952
edícia Věda a život (8)
preklad Václav Cháb
obálka Stanislav Valášek
ilustrácie Bohumil Stehlík
1. vydanie, 4.400 výtlačkov
cestopis, história, geografia,
132 s., čeština
hmotnosť: 200 g
mäkká väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe
PREDANÉ
*bib20* *geog*
Skutečným vědeckým zakladatelem půdoznalectví (pedologie) byl veliký ruský geolog světového jména V. V. Dokučajev. K tomu, aby položil základy k nové vědě, která dnes patří k vědám nejdůležitějším, procestoval Dokučajev v druhé polovině minulého století tisíce verst evropským Ruskem, Kavkazskem a Zakaspickem, které bylo tehdy — jako součást ruské střední Asie — téměř temnou pevninou. Na těchto namáhavých cestách, plánovaných podle vědeckých předpokladů, vytěžil a shromáždil Dokučajev se svými spolupracovníky nesmírné množství vzorkového půdního materiálu, který se stal potom podkladem soustavného laboratorního zkoumání.
V této knize jsou cesty Dokučajevovy popsány tak, aby si čtenář mohl učinit představu o organisaci a postupu půdního vědeckého průzkumu v tak ohromné oblasti, jakou je Rusko. Zároveň si čtenář uvědomí, proč právě veliké Rusko se svou „černozemí“ a se svým nesmírným bohatstvím různých druhů půdy se stalo kolébkou vědy, která člověku ukazuje správnou cestu k ovládnutí organické přírody.
Kniha doplňuje monografií týchž autorů s názvem "V.V. Dokučajev, tvůrce vědecké nauky o půdě", vyd. v čes. překladě 1951. Autoři rozdělují D. cesty do čtyř období. Do prvého zahrnují cesty po severozáp. Rusku v l. 1871-1883, vyvrcholené epochálním dílem Ruská černozem. V něm osvětlil D. vznik černozemě a prokázal svébytnost půdy jako složky přírody, "čtvrtou přírodní říši", která se musí státi objektem bádání samostatné vědy, nauky o půdě. Druhé období vyplňují komplexní výpravy do guberní Nižněnovgorodské a Poltavské. Ty ho přivedly k vytvoření methody celostního zkoumání přírody dialektického charakteru a stanovení melioračního programu (spis Naše stepi jindy a nyní, 1892). Dovršení melioračních snah znamená "zvláštní výprava" v 90. letech, jmenovitě do Kamenné stepi. Do čtvrtého období od r. 1898 spadají cesty po Bessarabii, Kavkazu a Střed. Asii, které se staly základem učení o zonálnosti půd i veškeré přírody a přispěly k zrodu "zonální agronomie", realisované Sov. svazem.
