NESTERENKO, ALEXEJ IVANOVIČ - PAĽBU VEDÚ KAŤUŠE

NESTERENKO, ALEXEJ IVANOVIČ

PAĽBU VEDÚ KAŤUŠE
(Ogoň vedut "kaťuši")

Pravda, Bratislava, 1986
edícia Memoáre
spracoval E. A. Bogdanov
preklad Silvia Lerchová
prebal Vlastimil Herold
1. vydanie, 5.000 výtlačkov
75-039-86

dejiny, životopisy, II. svetová vojna,
288 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 403 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu

1,00 € PREDANÉ

*gopal2* in *parap*

Memoáre generálporučíka delostrelectva A. I. Nesterenka sú nielen reťazou spomienok z obdobia Veľkej vlasteneckej vojny, ale súčasne i pohľadom na vývoj reaktívneho delostrelectva Sovietskej armády. Autor bol jedným z prvých veliteľov gardových mínometných útvarov, ktoré sa začali formovať v lete 1941. Získal nemálo bojových skúseností a poznatkov, ktoré využil pri dokonalejšom ovládaní zbrane a pri návrhoch na konštrukciu bojových vozidiel. Sám dal podnet k vývoju prenosných horských kaťúš, ktoré sa osvedčili v bojoch o Kaukaz a podporil ich využitie i vo vojnovom loďstve. Sme svedkami autorovho vzostupu z obyčajného veliteľa pluku až na miesto zástupcu veliteľa frontu, vďaka čomu knihe nechýbajú ani vzrušujúce rozprávania či doslova lyrické opisy bojového nasadenia kaťúš a hrdinstva prostých vojakov, ani široký rozhľad vlastný Nesterenkovi - veliteľovi reaktívneho delostrelectva jednotlivých frontov. Spolu s ním prechádzame ukrajinskými stepami, nechávame sa unášať vojnou poznačeným čarom kaukazských štátov, aby sme sa opäť vrátili na roviny naprieč Rusou až na Pobaltie. Nesterenko nám poskytuje číry ľudský, často až intímny pohľad na radových vojakov, ľudí v tyle, ale i do spoločnosti vysokých dôstojníkov a generálov v Moskve a na veliteľstvách armád a frontov. História vzniku raketometov, úskalia a spôsoby ich využitia počas vojny sú nesmierne zaujímavé. Patria k tým menej známym stránkam bojov, ktoré dodnes zaujmú nielen odborníkov, ale aj širokú verejnosť.

V Kurskej bitke

Ráno 5. júla sa začala bitka pri Kursku. Po delostreleckej príprave sa protivník pohol na naše postavenia s tisícami tankov a samohybných diel. V ústrety sa im pohli sovietske tanky a protitankové delostrelectvo. Dunenie kanonády, salvy kaťúš, hukot bombardérov a kvílenie stíhačiek, všetko sa zlialo do jedného hluku.

Bol som na ľavom krídle Brianskeho frontu. Doliehali k nám vzdialené hromové výbuchy. V tých dňoch sme s napätím čítali operačné hlásenia o udalostiach v Kurskom oblúku. So zatajeným dychom sme počúvali správy Sovietskej informačnej kancelárie. Pohyb nepriateľských vojsk v prvých dňoch vyvolával znepokojenie ...

Aj na ľavom krídle Brianskeho frontu protivník prešiel do útoku. Po 40-minútovej delostreleckej príprave pod ochranou dymovej clony začali nemecké útvary útočiť v oblasti Berezianky, Dorogova, Aleksandrovky. V prvých hodinách hitlerovci zatlačili jednotky 41. pešej divízie 63. armády. Na jednotlivých úsekoch sa nepriateľská pechota a tanky vklinili 2 až 3 kilometre do hĺbky našej obrany.

V pásme 63. armády sa nachádzal 313. gardový mínometný pluk majora D. N. Orlova. Mal podporovať obranu 287. pešej divízie a zatiaľ vyčkával. Len čo sa však Orlov dozvedel o začiatku nepriateľskej ofenzívy na susednom úseku, nečakal na rozkaz veliteľstva a z vlastnej iniciatívy vyhlásil v pluku bojovú pohotovosť. Oddiel kapitána Ignatova poslal na úsek susednej 41. pešej divízie, kde sa už bojovalo, oddiel kapitána Pavlenka zas prešiel na úsek 287. pešej divízie. Tretí ostal v zálohe.

Ignatovov oddiel, s ktorým odišiel Orlovov zástupca major M. M. Kolomiec, mal už vopred preskúmané trasy a vybrané palebné postavenia. O 45 minút po 30-kilometrovom presune zaujal bojové postavenie a presne o siedmej hodine vypálil salvu na útočiacu nepriateľskú pechotu. Neočakávaná salva kaťúš vyvolala v radoch protivníka zmätok.

Za prvých 5 hodín bitky vyradili naše kaťuše a delostrelectvo okolo 600 fašistov. Hlavné sily ustúpili na východiskové postavenia a v nasledujúcich dňoch na tomto úseku nevyvíjali nijakú aktivitu.

9. júla vojská Stredného frontu zastavili útok hitlerovcov, ktorí sa vklinili asi 10—12 kilometrov do hĺbky našej obrany. Trochu sme sa upokojili. Zdalo sa, že nepriateľ začal strácať dych. 11. júla sme už vedeli, že aj na Voronežskom fronte bol útok protivníka zastavený. Za cenu obrovských strát sa tam fašistom podarilo postúpiť o 35 kilometrov.

K nám na Briansky front prišiel zástupca najvyššieho veliteľa maršal Sovietskeho zväzu G. K. Žukov. Nastal náš čas prejsť do útoku.

Podľa plánu hlavného stanu mali vojská Brianskeho frontu preraziť obranu protivníka na troch miestach: na pravom krídle frontu na úseku 61. armády generála P. A. Belova, v strede na úseku 3. armády generála A. V. Gorbajova a na ľavom krídle frontu na úseku 63. armády generála V. J. Kolpakča.

Vojská 61. armády zaútočili na Bolchov a vojská 3. a 63. armády na Oriol.

..............................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Raketové vojsko, ako aj iné druhy Ozbrojených síl ZSSR, ostražito chráni mierovú prácu sovietskych ľudí, stojí na stráži bezpečnosti Sovietskeho zväzu.

DEŽELIĆ, VELEMIR ml. - VYBRAL SI SOFIU

DEŽELIĆ, VELEMIR ml-

VYBRAL SI SOFIU
Román z 9. storočia

Spolok sv. Vojtecha, Trnava, 1941
číslo členovských kníh 186
preklad Emanuel Cubínek

beletria, román, náboženská literatúra, literatúra chorvátska
190 s., slovenčina
hmotnosť: 133 g

mäkká väzba
ušpinená obálka

1,50 €

*cesvo* nab*

Carihradský ľud sa zarazí, ale arabská dýka v ruke Janisovej a svedectvá jeho čeľadi oslobodia cisárovnú Teodoru od každého podozrenia. Súdný dvor a ľud radi zbavia cisárovnú Teodoru a logotéta Teoktista aj od prísahy poslušnosti bývalému patriarchovi, lebo on, zloduch cisárstva a bludár, nie je viac patriarchom, a prísaha neplatila, lebo bola vynútená cisárom Teofilom násilím, kým sa na smrteľnej posteli kochal pohľadom na odťatú hlavu svojho švagra.

Od toho dňa tajomný Janisov dom sa stal ešte tajomnejším. Keďže vila bola so všetkých strán ohradená, zatvorená a bez okien, susedi videli iba, ako ponad strechou často vyšľahne dym rôznych farieb, cítili všelijakú vôňu a čuli čudné škrípanie, praskanie, hlasy mučených zvierat a pridusený krik slúžky.

Do Janisovho domu prichádzali dôstojníci, niektorí dvorania, Židia a mohamedáni. Uchyľoval sa k nemu i cisárovnin brat a radca cisárstva Barda. Dôstojníci a vojsko stáli vždy pri obrazoborcoch a proti mníchom a teraz ich mrzelo, že cisárstvom vládne žena a dieťa. Dvorania do domu pomstychtivého Janisa prinášali všetku špinu dvorného života. Mohamedáni vychvaľovali kalifa a silu jeho ríše, a Židia predpovedali skorú záhubu zhnilého cisárstva.

Carihradčania si rozprávali, že shodený patriarcha Janis narobí ešte veľa zla cisárstvu, lebo verili, že je spojený s diablom.

Piateho roku odvtedy, čo je sosadený patriarcha Janis, rozhlásia jeho spoločníci po Carihrade, že ho s hodností nesvrhla cirkevná synoda, ale sama cisárovná Teodóra a jej obľúbenec logotét Teoktist; že Janisa nikdy nikto nevypočúval; že nikdy nikto neprezrel jeho spisy o obrazoch, tým menej sa stalo, žeby niekto dôkazmi vyvrátil jeho tvrdenia. Carihradčania už zabudli, čo a ako to v skutočnosti bolo; a vojsko v tom čase pre niektoré neúspechy na bojišti na Východe bolo rozhnevané, že cisárstvom vládne žena a dieta, miesto spôsobilého Bardu, Teodorinho brata a Michalovho ujca.

Citlivá cisárovná preto nariadi, hoci to mnohí neschvaľovali, aby sa vo veľkej sieni Magnaura v cisárskej vysokej škole konala verejná rozprava, kde Janis slobodne vyloží svoje tvrdenia, a kde mladý učiteľ, veľmi učený Fócius bude brániť sväté obrazy a vyvracať jeho dôvody. Nech sa verejne povie a rieši všetko to, o čom sa šepce za chrbtom.

Ako prišlo k tomu, že cisárovná vyvolila práve Fócia, aby sa prel s Janisom, to nevedel nikto. Učenosťou a spôsobilosťou bol rozhodne prvý, ale dosiaľ sa nechcel príliš ukazovať a vyniknúť. V sporných otázkach vždy hovoril zapletene, hádankársky a dvojsmyselne. V dvornom živote sa nerozhodol ani za Teoktista ani za Bardu, ani za dôstojníkov ani za mníchov, ani za modrých ani za zelených. Usiloval sa, aby všetkým bol vitaným človekom-učencom. Janisovi prívrženci boli prijemne prekvapení, lebo boli presvedčení, že Fócius je na dne duše predsa ich, pretože je pri nich a pri vojsku, ktoré raz bude rozhodovať, keď príde k zúčtovaniu. Mnísi sa báli, že by Fócius v rozhodujúcom čase mohol ich zradiť, zaviesť a sklamať. Za podarený vtip by mohol zradiť priateľov. Veď Fócius nedávno pred veľkým množstvom poslucháčov nečakane, miesto toho, aby vyskúšal svoje rečnícke umenie a vtipnosť, začal dokazovať, že človek má dve duše, jednú anjelskú a druhú zvieracú. Vtedy vstal jeho mladý žiak Konštanín-Cyril a napomenul ho pred všetkými:

— Učiteľu, prečo ubíjaš šírením tohto bludu mnohé duše poslucháčov?

Fócius odpovie so smiechom:

— Chcem trochu spliesť starca patriarchu Ignáca!

A Konštantín-Cyril vzplanie na to božským hnevom a opováži sa vzoprieť:

............................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Nežije viac medzi nami Svätec.

SPOLOČNÍKOVÁ, MÁRIA - LENDAK

SPOLOČNÍKOVÁ, MÁRIA

LENDAK
Umelecko-historické pamiatky
Poklady Spiša

Davidesign, Košice, 2006
1. vydanie
ISBN 80-969177-3-0

umenie, história, monografie,
96 s., far. fot., slovenčina
hmotnosť:727 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý

9,90 € PREDANÉ

*H-3/4-6*

KUHN, IVAN - RENESANCIA

KUHN, IVAN

RENESANCIA

Tvar, Bratislava, 1954
edícia Knižnica umenie pracujúcim (11)
preklad  a zostavil Ivan Kuhn
1. vydanie, 4.400 výtlačkov

umenie
192 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 390 g

tvrdá väzba
stav: dobrý

predané

*gopal2*ume

VÝTVARNÉ UMENIE A ARCHITEKTÚRA

Renesančné umenie, v ktorom sa odrážal spoločenský rozvoj počínajúceho obdobia zrodu kapitalistických vzťahov, vzniklo a sformovalo sa v boji so stredovekou feudálnou umeleckou kultúrou. V umení týchto čias sa odrážali pokrokové výdobytky renesančnej epochy a toto umenie malo renesančný ráz. Sila renesančného umenia bola v realizme, ktorý sa uskutočňoval v umeleckej praxi a bol odôvodnený presným teoretickým programom.

Oslobodenie od feudálneho útlaku zrodilo živý záujem o človeka, o jeho zážitky, myšlienky a činy. Na rozdiel od symboliky a konvenčnosti stredoveku došlo sa k životnému, jasnému, výstižnému a zložitému obrazu človeka novej epochy a predovšetkým k obrazu činorodého človeka hrdinu. Vedomá snaha pravdivo znázorniť reálny život viedla umelcov k štúdiu skutočnosti, ktorá ich obklopovala, a toto štúdium bolo preto neoddeliteľné od ich prírodovedeckých a vedeckých výskumov. Štúdium anatómie napríklad umožnilo určiť správne proporcie a správnu stavbu ľudského tela. Súčasne riešili umelci problémy perspektívy, svetla a tieňa, plastičnosti znázornenia. Pritom pomáhalo pozorné štúdium starostlivo vyhľadávaných vzorov antického umenia a štúdium antických architektonických slohov pomohlo pri vytvorení architektonických vzorov, zakladajúcich sa na proporciách ľudského tela. S oslobodením od náboženského stredovekého svetonázoru bolo späté nové ponímanie ľudskej krásy. Ľudské telo, starostlivo skrývané stredovekým umením pod záhybmi odevu, vzbudzuje teraz mimoriadnu pozornosť umelcov; v maliarstve i v sochárstve sa často znázorňuje nahé ľudské telo. Pred očami umelcov 14.—15. storočia odhalili sa aj krásy prírody, obklopujúcej človeka; maliari začali vytvárať vo svojich dielach realistické krajinomaľby a veľmi sa rozšírila architektonická krajinomaľba. Nové historické podmienky umožnili rozvoj takých druhov architektúry, ako sú spoločný alebo súkromný obytný dom (sídlo — „palazzo”) a v oblasti maliarstva a sochárstva — rozvoj nástennej maľby a figurálneho sochárstva, portrétového umenia, zvlášte pamätníka a portrétnej busty. Umelci renesancie skvele riešili problém syntézy umenia architektúry, sochárstva a maliarstva.

Realizmus renesančnej epochy bol veľkým krokom vpred v porovnaní so stredovekým umením, ale predsa mal aj pečať ohraničenosti. Umenie sa naplnilo novým, svetským životným obsahom, ale obyčajné zjavy spoločenského života sa bezprostredne nereprodukovali; umelci používali veľmi často tradičné religiózne a mytologické námety. Viera v tvorivé sily človeka a jeho neobmedzené možnosti prejavila sa v heroizácii jednotlivých osobností (kondotiérov, humanistov atď.). Ale umenie sa vcelku nepozdvihlo k poznaniu pracujúceho človeka a veľkosti ľudu. Iba v tvorbe jednotlivých najväčších majstrov (A. Durera, P. Brueghela st.) sú vytvorené jasné a presvedčivé obrazy roľníkov, v ktorých sa odrazili záujmy širokých ľudových más.

Prvé kroky smerom k realistickému umeniu a demokratizácii umeleckých obrazov urobili v Taliansku v 2. pol. 13. storočia (v sochárstve Niccolo Pisano, v maliarstve P. Cavallini a iní). Giotto (1266 alebo 1276—1337) vo svojich freskách (hoci boli vytvorené na tradičné náboženské námety) vytvoril ľudské, hlboko dramatické obrazy a prekonával konvenčnosť a povrchovosť stredovekého maliarstva. Sienský majster Ambrogio Lorenzetti (umrel 1348) oslavoval vo svojich alegorických freskách buržoáznu republiku svojho rodného mesta a „hlúpu” vládu zobrazil ako netvora (alegória tyrana), okrášleného heraldickými znakmi a letiaceho nad hradom, s horiacimi mestami a dedinami v pozadí.

Dôsledný program realistickéhu umenia sa vytýčil začiatkom 15. storočia. Vedúcu úlohu pritom mali florentskí majstri.

STANĚK, TOMÁŠ - ODSUN NĚMCŮ Z ČESKOSLOVENSKA 1945-1947

STANĚK, TOMÁŠ

ODSUN NĚMCŮ Z ČESKOSLOVENSKA 1945-1947

Academia, Praha, 1991
Naše vojsko, Praha, 1991
obálka Richard Maršák
1. vydanie, 3.000 výtlačkov
ISBN 80-200-0328-2

II. svetová vojna, história,
536 s., 16 s. čb fot., čeština
hmotnosť: 797 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

7,00 € PREDANÉ

*bib14*

Studie zkoumá příčiny, způsoby realizace a důsledky transferu německého obyvatelstva z Československa v letech 1945-1947.

3. K postavení některých skupin německého obyvatelstva v roce 1945

3.1. Antifašisté

Složité osudy té části Němců v Československu, kteří se postavili proti nacismu, byli jím pronásledováni a přinesli oběti na cestě k jeho porážce, se začaly odvíjet již na podzim 1938. Ještě před záborem pohraničí se mnozí němečtí sociální demokraté, komunisté a další antifašisté uchýlili i s rodinnými příslušníky do českého a moravského vnitrozemí. Počet německých uprchlíků je odhadován na 30 000 — 35 000 (reálnější jsou zřejmě údaje o asi 12 500 politických utečencích a 14 500 židech), z nichž se ovšem řada v období od Mnichova do 15. března 1939 vrátila sama zpět nebo byla do pohraničí odeslána úřady. Ve vnitrozemí zůstalo v říjnu—listopadu 1938 zhruba 3 500-4 000 německých sociálních demokratů a přibližně 2 000 komunistů s příslušníky rodin. Do ciziny se podařilo před 15. 3. 1939 a po něm odejít nejméně 3 000 sudetským Němcům — sociálním demokratům, více než 1 000 komunistům, asi 200 členům a funkcionářům bývalé Deutsch-Demokratische Freiheitspartei (DDFP) a několika skupinám dalších demokratů. Z více než tří desítek tisíc židů, kteří opustili různými cestami čs. území před okupací a v následujícím období, bylo údajně asi 7 800 osob německé národnosti. V září 1939 bylo ve Velké Británii přibližně 7 000 všech emigrantů z ČSR, z toho asi 5 000 Němců a židů. Později se jich uvádělo mezi 9 000 exulanty kolem 7 000, z toho téměř 5 000 „německy hovořících“ židů.

Příslušníci levicových politických stran a demokratických organizací byli ihned po okupaci pohraničí vystaveni tvrdé perzekuci. Mnozí z nich byli zatčeni, vyslýcháni, internováni a jinak pronásledováni. Část německých antifašistů byla sice po určité době propuštěna, ale nadále zůstávala pod policejním dozorem a byla nejrůznějšími způsoby šikanována. Někteří antifašisté byli znovu zajištěni nebo po vypuknutí války odesláni mezi prvními na frontu. Větší počet odpůrců nacismu zůstal ve vězeních a koncentračních táborech již od podzimu 1938. Uvádí se, že v pohraničí bylo po Mnichovu pronásledováno asi 20 000 německých sociálních demokratů a příslušníků jejich rodin a více než 9 000 členů KSČ. Vyskytují se rovněž zmínky o 10 000 sudetských Němců, kteří byli zatčeni, uvězněni nebo odesláni do koncentračních táborů.

Za války se řada sudetských Němců v emigraci zapojila aktivně do protifašistického zápasu, někteří z nich bojovali v čs. zahraničních vojenských jednotkách a spojeneckých armádách. V okupovaném pohraničí byly podmínky rezistence značně obtížné. Většina sudetoněmeckého obyvatelstva otevřeně podporovala nacistický systém a jeho válečné úsilí, část Němců přijímala vývoj událostí spíše pasivně a pouze menší skupiny antifašistů — sociálních demokratů, komunistů a dalších demokratů — se podílely na odboji. Postupem času, zejména od přelomu let 1942/1943, se sudetoněmecká pospolitost více diferencovala, vlna válečného nadšení poněkud opadla, ale odpor, i když v průběhu r. 1944 přece jen o něco výraznější, zůstal i nadále záležitostí pouze těch nejodvážnějších. Představitelům čs. odboje v zahraničí i ve vlasti se přes snahu o jeho vystupňování nejevil nakonec jako dostatečně účinný a průkazný. Toto hodnocení je nutno zvažovat v kontextu všech dobových vlivů, s vědomím, že v podmínkách totalitní diktatury a fungování propracovaného systému perzekuce, v atmosféře všudepřítomné kontroly a masově rozšířené demagogie mezi sudetskými Němci nemohla o intenzitě rezistence vypovídat pouze absolutní čísla.

V odtrženém pohraničí byla potenciální síla protinacistického odboje vážně oslabena hned v říjnu 1938. Nejaktivnější antifašisté bud emigrovali nebo byli zatčeni, postaveni pod permanentní policejní dohled apod. To mělo nemalý vliv na formování a složení vedoucích garnitur rezistence v následujícím období. Opominout nelze také fakt, že značná část mužů byla odvedena k armádě. Hluboká konspirace a specifika prostředí, v němž němečtí antifašisté působili, znesnadňovala vzájemné styky a spojení jednotlivců i skupin, což mělo negativní dopad na koordinaci i na rozsah odbojové činnosti. Dlouhou dobu nebylo jasno v otázkách taktiky i konečných cílů odboje (např. pokud šlo o vztah tzv. Sudet k obnovenému čs.

LANGBEIN, KURT - HOŘKÉ PILULKY

LANGBEIN, KURT
MARTIN, HANS-PETER
WEISS, HANS

HOŘKÉ PILULKY
(Bittere Pillen)

Victoria Publishing, Praha, 1993
preklad Ivana Mokrošová
obálka Milan Pecák
ISBN 80-85605-06-6

zdravie, zdravotnícka literatúra,
1064 s., čeština
hmotnosť: 1375 g

tvrdá väzba
stav: dobrý

2,50 €

*bib15* in *H-2-9*

TRAVEN, B. - BIELA RUŽA

TRAVEN, B.

BIELA RUŽA

Práca, Bratislava, 1949
edícia Život (6)
preklad J. Kovačevič
prebal Vincent Hložník
20.000 výtlačkov

beletria, román, literatúra nemecká
180 s., slovenčina
hmotnosť: 277 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu!

0,30 €

*cesvo* darované THCK

Biela ruža je farbistý obraz nerovného boja medzi predstaviteľmi chudobného mexického rolníctva - donom Hacintom a mocnou naftovou spoločnosťou - Condor Oil Company s prezidentom Collinsom na čele. Jasne demonštruje neľútostné metódy amerických naftárov, ktorí sa neľakajú ani vraždy, aby sa zmocnili prameňov, ktorými oplýva hacienda.

Mr. Collins vlastne ani nezamýšľal priviesť Indiána Hacinta do San Franciska. Myslel skôr na pokus o schôdzku s Hacintom v jeho krajine, v Mexiko City alebo v San Luis Potosi. Myslel na to, že pošle šikovných ľudí, aby s ním vyjednávali a aby ho v meste pozabávali, opili, šli s ním do kina, zahrnuli ho darmi pre neho a pre jeho celú rodinu a tak dlho ho všetkými prostriedkami od odchodu zdržiavali, až by súhlasil s predajom. Skôr takto si to Mr. Collins predstavoval, keď povedal, že by sa s ním malo priamo rokovať.

Návrh Mr. Abnera ho priviedol na lepšiu myšlienku. Ak sa podarí prilákať Hacinta do Spojených štátov, azda dokonca do San Franciska, kúpa Bielej Ruže je istá.

A keďže to Mr. Abner sám navrhoval, zmenil Mr. Collins ihneď plán a povedal: ,,To je najlepšie, to je to jediné, čo musíme urobiť. Dostať toho človeka sem, sem do San Franciska, do tejto kancelárie. Tu s ním určíme definitívnu cenu a môžeme mu vysvetliť všetky výhody predaja. Tu mu môžeme ukázať krásne farmy a môžeme mu ich ponúknuť za výmenu. Naše farmy ho už zvábia. Potom sám uvidí, čo všetko si človek za peniaze môže kúpiť. Ani sa mu už nebude chcieť zpät do starej spustlej haciendy. Ľudia sú tam ešte hrozne zaostalí! Ani neuveríte, Abner, ale je to pravda, melú si kukuricu na kameni ako jaskynní ľudia.“

Mr. Collins chodil do Mexika dva razy ročne, aby si pozrel pozemky a aby sa informoval o produkcii. Ale ako všetci ľudia jeho druhu nevedel o krajine a o ľuďoch, ktorí tam žijú, vôbec nič. A odkiaľ by to aj mal vedieť? Býval v hoteli Imperial v Tampiku, jedol len v amerických reštauráciách a jazdil autom od pozemku k pozemku. Pri studniach sa ani nepodíval na mexických robotníkov. Sotva prehovoril niekoľko slov s inžiniermi o produkcii. Hoci uháňal autom krajinou, hoci letel pozdĺž indiánskych chyží, nenazrel ani raz do života tamojších ľudí. Videl len trstinové búdy, palmové strechy, hlinené domčeky, nahé deti, bosých mužov a ženy, pobehávajúce prasce a kurence, ktoré boly jeho autu len v ceste. Ale o kraji vedel len to, čo si prečítal v amerických novinách a časopiseckých románoch a novelách, v senzačných a dobrodružných historkách. Kedykoľvek počul niečo o Mexiku, bolo to len o lupičoch, o revolúciách, o streľbe z revolvera v parlamente, o špine, o nevedomosti, o zaostalosti. To bolo Mexiko, ktoré poznal.

Ale na svete je predsa len rovnováha: keď Mexičan počuje o Amerike, o Estados unidos, sú to vždy len milionári a miliardári, lebo takých, ktorí by neboli aspoň milionármi, v Amerike niet. Niet ich pre Mexičana. Každý Američan je milionár, a ak nie je milionár, nie je to Američan. Podľa mienky Mexičanov všetci Američania žijú len v mrakodrapoch, lebo iných domov v Amerike niet.

................................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Cenu má len nafta, petrolej, benzín...

FENWICKOVÁ. ELIZABETH - VEĽKÁ KNIHA O MATKE A DIEŤATI

FENWICKOVÁ. ELIZABETH

VEĽKÁ KNIHA O MATKE A DIEŤATI
Praktická príručka o gravidite, pôrode a o prvých troch rokoch dieťaťa
(The Complete Johnson & Johnson Book of Mother & Baby Care)

Perfekt, Bratislava, 1994
preklad Adela Böhmerová, Beata Baranová
3. slovenské vydanie
ISBN 80-85261-56-1

rodina, zdravie,
256 s., far. fot., slovenčina
hmotnosť: 1350 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý

NEPREDAJNÉ ;)

*H-6-1*

Elizabeth Fenwicková je matka a novinárka špecializujúca sa na zdravotnícku problematiku. V centre jej záujmu stojí problematika zdravia detí. Z jej doteraz publikovaných prác treba spomenúť The Baby Book for Fathers (venuje sa starostlivosti o deti pre otcov, 1978) a The St Michael Book of First Aid (ide o základnú príručku prvej pomoci, 1980). Je spoluautorkou významných titulov vydavateľstva Macmillan The Macmillan Guide to Family Health (rodinná zdravoveda) a The Macmillan Guide to Child Health (detská zdravoveda). Pre Britskú zdravotnícku asociáciu napísala diela You and Your Baby. From Pregnancy to Birth (Vy a vaše dieťa. Od počatia po pôrod) a The First Twelve Months (Prvých dvanásť mesiacov, 1987).

Veľká kniha o matke a dieťati je exkluzívnou obrazovou publikáciou, ktorá svojím obsahom i výtvarným spracovaním je maximálne praktickým, názorným a vďaka vynikajúcim farebným fotografiám aj nádherným sprievodcom ťarchavosťou a prvými tromi rokmi života dieťaťa. Prvá časť Od počatia po pôrod radí, ako môže žena aj v tomto zložitom období prekypovať šťastím a zdravím a postupne pripraviť pre dieťa ten najlepší vstup do života. Prostredníctvom vyše 150 fotografií mesiac po mesiaci sleduje zmeny, ktoré prebiehajú v organizme ženy i v jej citovom rozpoložení, a uľahčuje prípravy na pôrod. Druhá časť publikácie Starostlivosť o dieťa krok za krokom rozoberá jednotlivé etapy starostlivosti o dieťa od prvých dní po narodení, pomáha matkám vyvarovať sa chýb pri hľadaní správnych postupov a zvládnuť náročné týždne a mesiace starostlivosti o dieťatko. Táto časť prostredníctvom vyše 300 farebných fotografií ponúka praktické návody na to, ako si poradiť s kúpaním, kŕmením, obliekaním, prebaľovaním, dotváraním detskej výbavy i s bežnými ťažkosťami, akými sú napríklad plač, problémy so spaním, nechutenstvom a podobne. Posledná časť publikácie Starostlivosť o zdravie je zostavená tak, aby mohla okamžite poslúžiť v naliehavých prípadoch ohrozenia zdravia dieťaťa. Obsahuje opisy všetkých bežných detských chorôb a vysvetľuje, ako rozoznať ich kľúčové príznaky a určiť diagnózu. Radí pri domácej starostlivosti o choré dieťa a zoznamuje so základmi prvej pomoci. Touto publikáciou sa rodičom dostáva do rúk jedinečný, súhrnný a nenahraditeľný pomocník pri starostlivosti o ich dieťatko.

KÁBRT, JAN - STRUČNÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK

KÁBRT, JAN
VALACH, VLADISLAV

STRUČNÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK
Pomocná kniha pro střední zdravotní školy

Avicenum, Praha, 1984
obálka Josef Týfa
6., upravené vydanie, 20.000 výtlačkov
08-067-84

učebnice, zdravotnícka literatúra, slovníky,
412 s., čeština, latinčina
hmotnosť: 592 g

tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý

PREDANÉ

*gopal2*zdr

UNAR, LUBOMÍR - KVETINÁRSTVO

UNAR, LUBOMÍR

KVETINÁRSTVO
(Květinářství)

Príroda, Bratislava, 1990
preklad Oľga Sedláková
ilustrácie Alena Neuwirthová-Tykačová, Ján Mašek
fotografie Jarmila Tykačová
obálka Igor Imro
1. vydanie, 2.800 výtlačkov
ISBN 80-07-00333-9

učebnice, hobby, botanika,
216 s., far. fot., slovenčina
hmotnosť: 422 g

tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky

3,00 €

*bib14*bot

SOUKUP, JIŘÍ - AKUPUNKTURA - AKUPRESURA

SOUKUP, JIŘÍ

AKUPUNKTURA - AKUPRESURA
a některé jiné méně známé techniky v neodkladné péči
aneb
jednoduché, jednobodové akupunkturní - akupresurní
a jiné doplňky jednotných postupů poskytování odborné první pomoci

Victoria Publishing, Praha, 1993
ilustrácie Ivana Koudelková, Zdeněk Vitoň
obálka Filip Sojka
1. vydanie
ISBN 80-85605-80-5

akupresúra, akupunktúra, alternatívna medicína,
124 s., čeština
hmotnosť: 191 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

3,90 € PREDANÉ

*bib15*

MRŠTÍK, VILÉM - ROK NA VSI I.

MRŠTÍK, VILÉM
MRŠTÍK, ALOIS

ROK NA VSI I.
Kronika moravské dědiny

SNKLU, Praha, 1964
edícia Česká klasická próza
ilustrácie Vojtěch Sedláček
doslov Karel Dvořák
prebal Vojtěch Sedláček, Vladimír Šmerda
1. vydanie (v SNKLU), 25.000 výtlačkov

beletria, román, literatúra česká
520 s., čeština
hmotnosť: 602 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný

0,30 €

*cesvo*printer*

Široká kronikářska skladba bratří Mrštíků Rok na vsi není první ani jediné společné dílo této spisovatelské dvojice. K Roku na vsi přistupovali autoři zkušení, vyzrálí, navíc vyzbrojení láskyplným sepětím s životem moravské dědiny Diváků, kde strávili mnoho let společného života. Habrůvce, jak Diváky ve své práci překřtili, připsali kroniku jednoho roku a zachytili v ní život slovácké dědiny v celé jeho šíři, s onou složitou problematikou společenských proměn osmdesátých až devadesátých let minulého století, se vším, co souvisí s jejím přísným životním řádem, svérázem a přírodou. Jako typičtí představitelé kritického realismu se soustředili na analýzu celé této situace a snažili se vystopovat, jaké jsou tu příčiny, které formují lidské charaktery. Proto v této próze nenajdeme jednotlivých hrdinů, kolem kterých by autoři rozvinuli děj románu. Středem jejich zájmu je doba, plná rozporů a neklidu, které autoři věnovali své kritické pero.

Ráno samečka za tři, večer menšího samečka za dva -„někdy haji víc, hale za pět denně, to už je tak moja míra,“ říkal sám a bez té míry snad by se byl minul i svým povoláním. Ta mírka jej udělala teprv hajným.

Hrdinská jeho postava nebyla. Říkalo se o něm, že zajíce spíš straší, než honí. Nebýt jeho zrezavělé dvojky, veliké torby a ohromných, ustavičnou chůzí sem a tam se viklajících bot - ani myš by se ho nelekla - natož pytlák nebo zloděj dříví. Janek Hložek měl ho jenom pro obveselení svých lesňáckých výpadů — Říkali o něm, uslyší-li Kuchyňka někde ránu, jistě běží za pytlákem na opačnou stranu a jistě tam, odkud by nikdy neměl daleko „k té za pět“. -

Za tmy den jako den z chaloupky odchází do lesů, za tmy se vrací z lesů, zkřehlý v zimě, v létě uvařený jako rak... O zimu ani mu nešlo. Než všecko obejde, je večer, ale v létě, kdy den trvá devatenáct hodin a noc pět -„člověk habe furt bel na nohách a honil babe; a sednót si néni možná - lidí víc v lese než v dědině...“ A když si i sedl, fořt nejednou přišel na Kuchyňku, jak seděl pod dubem a ze spaní blafkal jako pes. Chrupal.

Jednou mu kdosi i flintu ukradl.

„Beztak spal,“ mínil lesník.

„A, pane, nespal. Pod křoví sem ju položil, listím ju zahrabal, a šel sem do Lipůvke. A než sem se vrátil ---“

Kuchyňka roztáhl už jen ruce.

„To je špás!“

A flinta nebyla ani jeho, ale kamaráda z Louček.

„Dvanást rénskéch sem mu za ten střep mosel dát

a nestál - Bůh mu hříche vodpusť--- nestál hani, habe

z ňé člověk vestřelil. Vo neščestí belo — a dvanást rénskéch von si požádal! — Podívéme se. Podruhý - radši jen tadyk s tó hulkó bodo chodit, než bech si flintu vypůčil---“

„Šak beztak nestřílíte... proč ji nosíte?“

„No, habech přeci vepádal jako hajné!“

Od myslivosti měl Kuchyňka skutečně jen ten odznak -flintu na rameně a za kloboukem pírko z koroptve. Měsíce chodil po lesích a neměl náboje... Jednou donesl lišku. Jak k ní přišel - Bůh to sud. Snad opravdu ji — střelil. -Ale Habrůvka byla by přísahala na to, že ji našel zdechlou.

Po mnoha letech první mrtvola, kterou přinesl domů. To si přece nemohl dát ujít... Před svědky rozpáral lišku a vyhledal broky.

Broky našel - ale Habrůvka nevěřila zas.

„Tak ste střelil do zdechlé —“ řekli mu rovno a Kuchyňka se rozkrájet mohl - nevěřil nikdo, každý se jen ščuřil a říkal, že Kuchyňka se učí „trefovat“.

Naporučil mu pan fořt na honě, aby také střílel. I nábojnice mu dal... Střelit zajíce v běhu — ach, to byl dávný, dávný Kuchyňkův sen. Nemohl říci „nebudu střílet“... šel tedy, flintu pod paží - rány v hlavni a - tu kluci už křičí.

„Stréčku Kuchyňko — zajíc, zajíc!“

„Nekřič!“ obořil se Kuchyňka a teprv pak pomalu dal do líce... A míří, míří... trvalo věky, než namířil...

Všichni už čekali ránu, kdekdo se díval na něho

„Eh!“ mávl rukou Kuchyňka a s čela tak se mu řinul pot... „Huž je daleko...“

Kluci zas: „Stréčku, stréčku — zajíc — zajíc!“

„Kde — kde?“ ohlíží se Kuchyňka.

Namíří a zas tak mávne rukou.

„Daleko.“

Nebo mu ukázali pod keř.

„Stréčku, stréčku - tam sedí králík.“

„Kde, kde?“

„No tam, nevidíte jé?“

„Aha!“

Bác.

„Běž pro ňé!“

Kluci radostí stavěli vrbu a přinesli šedý kus starého pytle...

„Tak, meslím, hutekl...“ pomohl si Kuchyňka a tak hrdě a přesvědčivě napjal tvář, jako by mu opravdu byl utekl

..............................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Kdo jsi bez viny - hoď po Habrůvce kamenem!

ILUSTROVANÉ DEJINY ZSSR

ILUSTROVANÉ DEJINY ZSSR
(Ilľustrirovannaja  istorija SSSR)

Mladé letá, Bratislava, 1980
preklad Juraj Klaučo
prebal Marián Škripek
1. vydanie, 16.000 výtlačkov
66-084-80

encyklopédie, história,
464 s., far a čb fot., slovenčina
hmotnosť: 1600 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: knižný blok oddelený od dosiek

2,00 €

*H-6-1*