Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

sobota 4. mája 2019

MOODY, RAYMOND A. - CESTY DO MINULÝCH ŽIVOTOV / ŽIVOT PRED ŽIVOTOM

MOODY, RAYMOND A.
PERRY, PAUL

CESTY DO MINULÝCH ŽIVOTOV
ŽIVOT PRED ŽIVOTOM
(Coming Back: A Research Odyssey into the Meaning of Past Lives)

Motýľ, Bratislava, 1992
preklad Zuzana Hegedüsová
obálka Ladislav Donauer
doslov Marián Dujnič
1. vydanie
ISBN 80-900404-7-0

záhady, ezoterika, mystika,
224 s., slovenčina
hmotnosť: 355 g

tvrdá väzba s prebalom

predané stav: dobrý, prebal po krajoch ošúchaný 
*home* in*H-6-3*/*svama2*ezo*

Žili sme už niekedy predtým? Budeme žiť znova? Dr. Raymond Moody, ktorého priekopnícky výskum zážitkov prahu smrti v knihách Život po živote a Svetlo na druhom brehu zmenil naše názory na umieranie a smrť, báda teraz v inom smere, a to v odbore inkarnačného regresu, aby preskúmal, či si skutočne vieme spomenúť na "minulé životy" a v čom nám tieto spomienky môžu pomôcť v súčasnom živote.

Dr. Moody, presvedčený skeptik v otázke reinkarnácie (opakovania životov), sa začal zaujímať o tento jav, keď sa stretol s psychicky zdravými pacientmi, ktorí v hlbokej hypnóze živo opisovali epizódy z takých historických období, ktoré sotva mohli poznať. Jeho záujem o zmysel týchto spomienok vzrástol, keď sa sám rozhodol podniknúť cestu do nevyspytateľnej a podivnej ríše zážitkov z "minulých životov". V apríli 1986 sa Dr. Moody nechal uviesť do hlbokého hypnotického tranzu, v ktorom odhalil svojich deväť minulých životov, dva z nich z doby Rímskeho impéria a jeden v postave čínskej umelkyne, ktorú brutálne zavraždili.

V neistote, čo si myslieť o týchto nefalšovaných zážitkoch minulého života, rozpracoval Dr. Moody rozsiahly dvojročný výskumný projekt o inkarnačnom regrese do minulých životov. Jeho najnovšia kniha je vzrušujúcim výsledkom tohto výskumu a konštatuje v nej, že takmer každému je prístupná odysea do minulých životov. Zároveň poukazuje na to, že minulé životy majú prepojenie na náš súčasný život a že ich spoznanie môže mať blahodárny vplyv na vyriešenie osobných konfliktov, odstránenie tráum a vyliečenie fóbií. No a v neposlednom rade na nájdenie nikdy predtým nepoznaného vnútorného pokoja a harmónie.

Znamenajú však tieto spomienky, že reinkarnácia skutočne jestvuje - že sme už niekedy predtým žili? Dr. Moody podáva vedecké, nemystické vysvetlenia zážitkov minulých životov, no uvádza aj prípady, ktoré vzdorujú racionálnemu vysvetleniu a necháva na čitateľovi, aby si závery vyvodil sám.

Kniha Cesty do minulých životov, provokatívne posudzuje možnosť existencie pred narodením a po smrti a núka cenné nástroje seba-objavovania, aby sme tak lepšie pochopili život, ktorý žijeme tu a teraz.

Raymond Avery Moody, mladší, sa narodil 30. VI. 1944 v Porterdale v Georgii. Doktorát filozofie získal na univerzite v americkej Virgínii a doktorát medicíny na Univerzite v Georgii. Prednášal filozofiu na amerických univerzitách a venoval sa výskumu zážitkov prahu smrti a najnovšie otázke ciest do minulých životov pomocou hypnotického inkarnačného regresu.

Paul Perry je šéfredaktorom špičkového medicínskeho časopisu American Health.








Zážitok prisťahovalkyne

Zaznamenal som jeden takýto prípad pri regrese ženy, ktorú nazvem Linda. Keď som ju zaviedol späť do minulého života, ocitla sa v prísnej talianskej rodine v New Yorku na prelome storočia. Jej matka mala potlačenú osobnosť, bola plná strachu pred otcom a v Lindinom regrese hrala rolu slúžky. Varila a viedla domácnosť, ale pri výchove detí nemala v skutočnosti žiadne slovo.

Otec bol tyran. Pracoval ako robotník a každý večer prichádzal domov vyčerpaný a namrzený. Jeho miláčikmi boli synovia, preto im nechával voľnosť. Lindou pohŕdal, považoval ju takmer za skazenú, lebo chcela ísť pracovať ako sekretárka, namiesto toho, aby sa starala o domácnosť.

V regrese jedného večera išla práve z práce domov, keď si s hrôzou uvedomila, že ju sleduje skupina mužov. Keď v hypnóze túto príhodu opisovala, tvár sa jej od hrôzy krivila.

"Odrazu som si uvedomila, že muži, ktorí prešli okolo mňa o jeden dom predo mnou ma sledujú. Zrýchlila som krok, no zrýchlili ho aj
som si, že by som sa ich mohla zbaviť, ak vbehnem do ešte tmavšej aleje. Mýlila som sa.

Prenasledovali ma až do aleje a tam ma znásilnili. Jeden po druhom, všetci piati. Potom ma nechali len tak, uplakanú a stýranú.

Pozviechala som sa, ako som len vládala a odišla domov. Len čo som vstúpila do bytu, všetci pochopili čo sa stalo. Mala som rozstrapatené vlasy, doškriabanú a červenú tvár, plakala som.

Posadila som sa a posťahovala zo seba roztrhané šaty, aby som sa prikryla. Ako som plakala, matka vyšla z izby a predstierala, že má v kuchyni prácu. Nevyriekla ani len slovíčko. Stále sa zdržiavala v kuchyni.

Otec si však neodpustil poznámky. Povedal, že mám to, čo si zaslúžim, lebo som nástojila, že budem pracovať mimo domova ako "obyčajná cundra". Povedal, že ani nepodá žalobu na tých chlapov, čo ma znásilnili, lebo čo sa jeho týka, je tej mienky, že konali správne."

Hrôza tohto regresu ma podnietila hľadať súvislosti s jej súčasným životom, ak tu vôbec môže byť reč o súvislostiach.

Otvoril som celkom typickú terapiu a začal sa podrobne vypytovať na jej rodinný život v detstve. Kládol som bežné biografické otázky o dátume a mieste narodenia a potom som sa intenzívne začal sústreďovať na jej vzťah k matke a otcovi.

Čoskoro som zistil kopu spojitostí medzi jej návratom do minulého života a súčasným životom.

Obaja jej starí rodičia emigrovali z Talianska do New Yorku začiatkom storočia. Jej dedo bol panovačný a "starosvetský" muž. Rád sa chvastal, že ženy boli v jeho rodine vždy ženami a muži mužmi, ako sa patrí.

Keď sme zachádzali hlbšie, vyšla najavo smutná, špinavá pravda. Lindu jej otec zneužíval. Počas celého detstva sa s ňou pohrával a páchal s ňou rozličné erotické scény. Linda bola jeho konaním vystrašená a často ho prosila, aby s tým prestal. Nebral to na vedomie, nástojil na tom, že má právo robiť s ňou hocičo. A jej matka, hoci o tom vedela, ani len raz sa nepokúsila manželovi v tom zabrániť.

Bol Lindin regres kombináciou horeuvedených faktorov - jazykom podvedomia - alebo sa bude jej život opakovať dovtedy, kým sa raz nenapraví? Neviem.

Viem však, že zážitok z regresu pomohol Linde odhaliť udalosti detstva, ktoré musela pochopiť a prežiť, než bude schopná žiť normálnym životom.

Dovoľte mi oboznámiť vás teraz s niekoľkými ďalšími prípadmi, ktoré potvrdzujú, akým spôsobom môžu byť návraty do minulých životov metaforou problémov v súčasnom živote človeka.
...............................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Toto poznanie ho môže inšpirovať k tomu, že vyhľadá skúseného hypnoterapeuta a budú bádať spolu.





štvrtok 2. mája 2019

GRÜNDLEROVÁ, VIERA - FRANCÚZSKO SLOVENSKÝ FRAZEOLOGICKÝ SLOVNÍK G-Z

GRÜNDLEROVÁ, VIERA
ŠKULTÉTY, JOZEF
TARABA, JÁN

FRANCÚZSKO SLOVENSKÝ FRAZEOLOGICKÝ SLOVNÍK G-Z

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1990
prebal Ladislav Donauer
1. vydanie, 4.000 výtlačkov
ISBN 80-08-00785-0

slovníky prekladové,
616 s., francúzština, slovenčina
hmotnosť: 739 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky

4,00 €

*bib14* in *H-kris*







ŠIK, OTA - SOCIALISMUS DNES?

ŠIK, OTA

SOCIALISMUS DNES?
(Socialism today)

Academia, Praha, 1990
preklad Milan Sojka
obálka Oleg Man
1. vydanie, 5.300 výtlačkov
ISBN 80-200-0265-0

zborník, politika,
208 s., čeština
hmotnosť: 367 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky

1,30 €

*bib14* *bib14*polit*






PROBLÉMY S DEFINICÍ SOCIALISMU V SOUČASNÉM SVĚTĚ
Lezsek Balcerowicz

I. V diskutované koncepci se nacházíme na mnohem nejistější půdě, než když analyzujeme nevyjasněné otázky kauzálních vztahů. Pokud jde o druhý případ, realita skýtá možnost být filtrem oddělujícím ověřená tvrzení od nepodložených. To je velmi dobře známý postup popperiánské falzifikace. Žádná taková možnost neexistuje v případě prvém. Definice nemůže být falzifikována. Pouze tvrzení vytvořená s ohledem na objekty, které jsou označovány definicí, mohou v některých případech (tj. jestliže jsou tvrzení vhodné formulována) být podrobena empirickému testu; ale ta náleží do druhé kategorie. Jak je pak možné odlišit ‘vědeckou’ definici socialismu od ‘nevědecké’?

Aniž bych měl za to, že dám na tuto otázku dokonalou odpověď, chtěl bych připomenout, že jakákoliv vědecká definice by se měla pokusit vyhovět třem dosti skromným a spojeným podmínkám:

1. neměla by být zatížena hodnocením

2. neměla by být zcela libovolná a proměnlivá v čase

3. měla by mít určitou rigoróznost

Není obtížné uvést příklady explicitních nebo implicitních definicí socialismu, které porušují přinejmenším jednu z těchto podmínek. S ohledem na první požadavek poznamenejme, že v komunistických zemích existuje v oficiálním jazyce široce rozšířená tendence vykládat všechny druhy negativních jevů jako ‘úchylky od socialismu’. V probíhajících diskusích v SSSR odmítají někteří autoři uznat, že tam, přinejmenším do roku 1985, existoval vůbec nějaký socialismus. Polský autor položil rétorickou otázku: „Kde je více socialismu: ve Švédsku nebo v Rumunsku?“ Domnívám se, že za všemi těmito prohlášeními je jeden všeobecný hodnotově zatížený pojem socialismu jako státu universálního štěstí. Takže jestliže nějaké události nebo vývoj jsou jasně negativní, nepatří k ,socialismu', jsou na něm zcela nezávislé, nebo se přihodily spíše na vzdor ,socialismu' než kvůli němu. Někteří představitelé tohoto přístupu jsou tak připraveni uznat Hitlerovo Německo jako extrémní formu ,kapitalismu', ale nejsou ochotni uznat stalinismus jako extrémní formu ,socialismu'. Neboť socialismus je pro ně nedotknutelné slovo.

Druhá podmínka znamená, že člověk by neměl zůstávat spokojen s pasivním probíráním různých definicí ,socialismu' nebo s vytvářením vlastní definice bez konstatování určitých kritérií, která by mohla omezit nekritické rozšíření nebo manipulaci s významem termínu. Jinak řečeno, ,socialismus' by neměl být nekonečně pružným pojmem, jestliže má tento pojem mít vůbec nějaký smysl. Je vyžadována jistá stabilita pojmového systému, jestliže máme zachycovat změny reality korektně.

Podle mého názoru existují dva hlavní důvody proč tendence k téměř neomezenému rozšiřování pojmu socialismus získala půdu v zemích RVHP. Za prvé, ,socialismus' byl označením oficiální ideologie vládnoucích stran. Tváří v tvář vážné krizi ve svých zemích na straně jedné, a současně neochoty — na straně druhé — otevřeně přiznat neúspěch této ideologie, začaly některé z těchto stran v současné době navrhovat radikální změny, tvrdíce, že tyto změny představují modifikaci jejich — ve své podstatě nezměněného — pojmu




TROJAN, RAUL - MALÝ SLOVNÍK VÝTVARNÉHO UMĚNÍ

TROJAN, RAUL
MRÁZ, BOHUMÍR

MALÝ SLOVNÍK VÝTVARNÉHO UMĚNÍ

Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1990
edícia Učebnice pro vysoké školy
ilustrácie Antonín Kryl
obálka Joan Miró, Antonín Kryl, Jan Solpera
1. vydanie, 7.000 výtlačkov
ISBN 80-04-22338-9

učebnice, architektúra, slovníky, výtvarné umenie
240 s., čeština
hmotnosť: 422 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,00 € PREDANÉ

*bib14*





BENEŠ, BOHUSLAV - ČESKÁ LIDOVÁ SLOVESNOST

BENEŠ, BOHUSLAV

ČESKÁ LIDOVÁ SLOVESNOST
Výbor pro současného čtenáře

Odeon, Praha, 1990
obálka Daniel Sodoma
1. vydanie, 2.500 výtlačkov

folklór, umenie, ľudová hudba,
368 s., čeština
hmotnosť: 583 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

predané *bib14* ume








streda 1. mája 2019

DISNEY, WALT - VESELÉ VIANOCE

DISNEY, WALT

VESELÉ VIANOCE

Egmont, Bratislava, 1990
preklad Mária Horváthová
ISBN 80-85186-09-8

knihy pre deti, beletria, rozprávky,
128 s., slovenčina
hmotnosť: 785 g

tvrdá väzba, veľký formát

15,00

PREDANÉ stav: veľmi dobrý *kolha*dets* 
PREDANÉ stav: veľmi dobrý *kolha*dets*  



UN VELIERO DI FIABE

UN VELIERO DI FIABE

Fratelli Melita

beletria, rozprávky, knihy pre deti,
236 s., taliančina
hmotnosť: 954 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý

0,10 € DAROVANÉ THCK

*kolha*


365 HISTOIRES

365 HISTOIRES

Hemma

beletria, rozprávky, knihy pre deti,
nestr., francúzština
hmotnosť: 1067 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý

0,10 € DAROVANÉ THCK

*kolha*




100 ELÄINSATUA

100 ELÄINSATUA
(100 histoires d´animaux)

Kirjalito, Östersund, 1984
4. vydanie
ISBN 951-28-1152-9

rozprávky, knihy pre deti, beletria,
237 s., fínčina
hmotnosť: 1040 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý

0,10 €

*kolha* DAROVANÉ THCK




KRÁLIKOVÁ, ULRIKA - ISTANBUL

KRÁLIKOVÁ, ULRIKA

ISTANBUL
Informátor a sprievodca

Šport, Bratislava, 1991
fotografie Miloš Mlejnek, Ulrika Králiková
kresby Peter Buzinkay, Ulrika Králiková, Marta Padrtová
obálka Ulrika Králiková, Jozef Michaláč
1. vydanie
ISBN 80-7096-181-3

cestovanie, sprievodca,
88 s., čb obr., slovenčina
hmotnosť: 98 g

mäkká väzba
stav: dobrý, príloha mapa

0,50 €

*bib14* in *H-sprievodcovia*





ANDREJ HLINKA A JEHO MIESTO V SLOVENSKÝCH DEJINÁCH

ANDREJ HLINKA A JEHO MIESTO V SLOVENSKÝCH DEJINÁCH
Zborník prednášok z vedeckého sympózia
Bratislava 20.9.1991

DaVel, Bratislava, 1991
zostavili František Bielik a Štefan Borovský
fotografie Dagmar Velická
1. vydanie, 10.000 výtlačkov
ISBN 80-900931-0-8

zborník, dejiny, história, životopisy,
166 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 237 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky, 1 príloha (pohľadnica)

2,00 € PREDANÉ *bib14*






Andrej Hlinka a Židia 
Arvéd L. Gréber

O pomere Andreja Hlinku k Židom vie slovenská i zahraničná verejnosť málo. Domáci režim v službách okupantov o tomto pomere dovoľoval písať len nepravdivo a tendenčne. Nebude preto nevhodné pripomenúť dve skutočnosti, ktoré výstižne charakterizujú vzťah Andreja Hlinku k Židom a naopak. Uvádzame ich bez komentára. Ako príspevok o našom pomere k Židom.

V auguste roku 1936, teda vyše tri roky po tom, čo sa Adolf Hitler dostal k vláde v susednom Nemecku a čo sa vlny antisemitizmu začali nebezpečne dvíhať i v susednom Rumunsku, Maďarsku i Poľsku, Andrej Hlinka mal rozhovor s podpredsedom Židovskej strany v Č-SR dr. Matejom Weinerom z Liptovského Sv. Mikuláša. Pri tejto príležitosti urobil Andrej Hlinka vyhlásenie. Vzbudilo veľkú pozornosť. Zaznamenala ho dokonca i zahraničná tlač. A samozrejme i židovské noviny v Česko-Slovensku. Z jeho prejavu uvádzame podstatnú časť tak, ako je zverejnená v 2. zväzku zborníka vedeckých príspevkov The Jews of Czechoslovakia, ktorý v roku 1971 vydala Spoločnosť pre dejiny československých Židov v New Yorku. Citujú v ňom z pražského židovského časopisu Selbstwehr, dňa 7. augusta 1936. Citát uvádza Aharon Moshe K. Babinowicz, tajomník Izraelskej výskumnej rady pri úrade izraelského ministerského predsedu, vo svojej štúdii "Teh Jewish Party. A struggle for national recognition, representation and autonomy" (str. 253-346).

Andrej Hlinka okrem iného povedal:

"Nie som nepriateľ Židov, politická strana, ktorej som vodcom, nie je antisemitská. Antisemitizmus nie je našim programom. Ako katolícky kňaz plne si uvedomujem veľký morálny, náboženský a dejinný význam židovstva pre celé civilizované ľudstvo, obzvlášť pre kresťanstvo. Kým Židia budú vedení duchom svojho náboženstva, tak ako ho hlásali ich proroci, zakiaľ budú lipnúť na svojej viere a odmietať odklony od etických princípov tejto viery, Židia na Slovensku nebudú sa musieť nijak obávať slovenského ľudu, ktorého vodcovstvo zverili mne.

Som úprimne rád, že Židia na Slovensku a i v ostatných častiach republiky zorganizovali sa do svojej vlastnej Židovskej strany a neželajú si byť nohsledmi iných strán. Toto je jediná pravá záruka pre vzťahy užitočného spolunažívania s nimi. Prosím, aby ste uistili vašu stranu, že môže vždy rátať s mojou sympatickou podporou v jej snaženiach. Jediné, čo žiadam od slovenských Židov, je to, aby prejavovali pochopenie pre naše kultúrne snaženia, pre slovenské umenie a literatúru a aby ich podporovali. Ak tak budú konať, môžem Vás uistiť, že nič sa nestane a nedovolí sa, aby sa stalo niečo, čo by akýmkoľvek spôsobom porušovalo naše mierové a spoločné úsilie v záujme zachovania morálneho, sociálneho a administratívneho poriadku tohto štátu. Moja osobná minulosť vylučuje akúkoľvek antisemitskú agitáciu. Viete, že v časoch zrútenia sa monarchie bol som to ja, ktorý som použil svoj vplyv a svoju osobnú popularitu - s riskovaním oboch - v záujme ochrany Židov, kdekoľvek ich životy a majetok boli ohrozované".

Takto Andrej Hlinka. A keď Andrej Hlinka v auguste 1938 zomrel, bratislavské Židovské noviny vo svojom čísle zo dňa 19. augusta 1938 (č. 14) takto komentovali skon tohto veľkého Slováka:

"Slovenský národ má veľkého mŕtveho. Oplakáva svojho syna, ktorý hlboko zaryl svoje meno do slovenských dejín. Pred tvárou smrti zamĺkol každý bojový hluk, opadli vlny rozvírených vášní a pod hlbokým dojmom smútku osoby a strany, priatelia i nepriatelia hodnotia túto vynikajúcu postavu a jej prenikavý význam na vývoj udalostí.

Ani my Židia nemôžeme ostať stranou. Jeho verejná činnosť často zasiahla i do našich radov a zavdala nám príčinu určiť svoj postoj k nemu. Roky svojej mladosti strávil v Ružomberku
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

... posledná veta ...

Chceme, aby sa vrátil do pamäti národa a v nej natrvalo zostal.


PODIVEN - ČEŠI V DĚJINÁCH NOVÉ DOBY

PODIVEN
(Petr Pithart, Petr Příhoda, Milan Otáhal)

ČEŠI V DĚJINÁCH NOVÉ DOBY
(Pokus o zrcadlo)

Rozmluvy, Praha, 1991
obálka Pavel Helísek
ISBN 80-85336-09-X

dejiny, história, Československo
702 s., čeština
hmotnosť: 832 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

8,00 €

*bib14* in *H-kris*

Tato kniha je po dlouhé době prvním pokusem pojmout novočeské dějiny jako srozumitelný příběh. Není to odborné historické dílo, ale rukověť, která má sloužit k orientaci laikovi. Z jaké pozice je psána? Je na místě odpovědět: z ekumenické. Autorský kolektiv tu vytvořili: lékař-psychoanalytik, právník-politolog a odborný historik. Reprezentují tři odlišná stanoviska: katolické křesťanství, konzervativní liberalismus a (sebe)kritický socialismus. Jejich společnou snahou bylo zachovat ohrožené české dějinné vědomí, ale zbavit je vžitých předsudků a mystifikací.

Kniha vznikala v době tzv. normalizace a byla zamýšlena jako „samizdat“. Žánrem je to esej, poznámkový aparát pořízen nebyl. Z pietních důvodů zachovali autoři pro označení svého kolektivu kryptonym „Podiven“. Vyjadřují tím respekt k údivu, který je dle Aristotela prvotním předpokladem poznání.

Novodobé české dějiny začínají autorům národním obrozením. První část díla končí první světovou válkou, druhá nacistickou okupací. Třetí měla obsáhnout léta od roku 1939 až do současnosti. Práci na knize přerušila listopadová revoluce. Autory jsou Petr Pithart, Petr Příhoda a Milan Otáhal. Uvědomují si svou povinnost napsat i část třetí.









X. POUHÝCH DVACET LET...

Přirovnáme-li meziválečné dvacetiletí k lidskému věku, v němž někteří rozlišují životní „dopoledne“ a „odpoledne“, snadno v něm rozeznáme dvě etapy. Ta první začala zaváděním zvyklostí, při nichž pak už zůstalo. Řada z nich nebyla vlastně žádnou novotou, ustavila se už za „starého Rakouska“. Tehdá se těmito stereotypy řídil život provincie, jímž jsme byli. Nyní měly určovat řečiště i rytmus života celku v každém ohledu obsáhlejšího a významnějšího, totiž státu; v tom bylo to nové.

Oním nemilosrdným obratem, který změnil „dopolední“ vzestup v „odpolední“ sesouvání, byla velká hospodářská krize, která zasáhla všechny průmyslové země. Pro všechny byla předělem. O nás se potvrdilo to, co platilo i předtím a co bude platit ještě zřetelněji v letech příštích: rozhodující vlivy přicházejí zvenčí, v našich rukou zůstává způsob jejich recepce. Jde-li o vlivy destruktivní, nastává zkouška naší vitality. Tak jako je infekce zkouškou obranyschopnosti těla.

Pokusme se nyní sledovat osudy naší „první“ - a vlastně jediné - republiky tak, jak šel život, tedy chronologicky. Jediné proto, že žádná z těch dalších, ať už ta „druhá“ nebo ty následující, které se zatím nikdo nepokusil očíslovat, nebyla v pravém smyslu „res publica“, tedy „věc veřejná“.

1. Nezajištěný vzestup (1918- 1929)

a) Léta formováni

Vláda nového nástupnického státu ve středu Evropy měla zprvu v rukou jen něco přes polovinu území, na něž si dělala nárok. RČS totiž vznikala několik měsíců: od počátku září 1918, kdy byla Česká národní rada poprvé uznána (Spojenými státy) jako prozatímní československá vláda, do konce prosince 1918, kdy bylo českým vojskem obsazeno východní Slovensko. Po celou tuto dobu se utvářely resp. vyjasňovaly ty skutečnosti, které pokládáme za atributy státu v plném smyslu, tedy orgány jeho moci a území, na němž je tato moc vykonávána (jednoznačně bylo československé území definováno dokonce až v létě 1920 při uzavření mírové smlouvy s Maďarskem, kdy byla stanovena hranice slovensko-maďarská). Protože právní vědomí velí stanovit určitější mez, byl jako počátek existence našeho státu zvolen den, kdy vznikl první zárodek jeho zákonodárné a výkonné moci na jeho příštím území, kdy tedy Národní výbor vydal zákon o „zřízení samostatného státu československého“, když předtím jeho funkcionáři převzali pražský Obilní úřad. Tím dnem byl 28. říjen.

Ostatní státotvorné činy následovaly teprve potom, leckdy i se značnými nesnázemi. Rakouské vojenské velitelství kapitulovalo 30. října, když se jeho posádky, skládající se převážně z Maďarů a Rumunů, rozutekly. Týž den se ústy svých zástupců v Turčanském svatém Martině (kteří nevěděli, co se stalo o dva dny dříve v Praze) přihlásilo k RČS Slovensko. V průběhu prvního týdne si sudetští Němci vytvořili čtyři správní celky, neboť nemínili vstoupit do svazku vznikající RČS. Obsazování těchto území českým vojskem trvalo do půli prosince, aniž by se setkalo s významnějším odporem. V půli listopadu oktrojoval Národní výbor prozatímní ústavu a rozšířil se v revoluční zastupitelský sbor - Národní shromáždění. Masaryk se vrátil do vlasti 21. prosince. Obsazování Slovenska probíhalo svízelněji než obsazování německých území, protože Maďaři kladli odpor. Neobešlo se bez zásahu zmocněnců vítězných velmoci a skončilo krátce před koncem roku. Nebylo však definitivní tečkou: o slovenských krajích měly znovu rozhodovat zbraně i vůle velmocí v příštím roce. Předmětem konfliktu česko-polského bylo až do konce ledna 1919 Těšínsko.

Účinná státotvorná vůle českého národa se tedy začala viditelné projevovat až po 28. říjnu. Působila v souznění s mocnějšími silami, které jí předem připravily půdu a bez nichž by sotva vůbec vznikla. Připomeňme si znovu: nezbytnou podmínkou vzniku RČS byl rozklad vyčerpané habsburské říše a vůle vítězných velmocí, především Francie. Bez této vůle a bez ztráty rakousko-uherské vůle k životu by
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

... posledná veta ...

Další kapitoly českých dějin budou toho dokladem.





MIHULOVÁ, MARIE - PŘIROZENÉ PROSTŘEDKY PRO ZDRAVÍ

MIHULOVÁ, MARIE
SVOBODA, MILAN

PŘIROZENÉ PROSTŘEDKY PRO ZDRAVÍ

Středisko jógy Králův Háj, Liberec, 1991
ISBN 80-900570-2-0

alternatívna medicína, zdravie
168 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 314 g

mäkká väzba
stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky, 1 príloha

1,50 € predané

*bib14* in *H-kris*