NOR, A. C. - OD STOLU A LOŽE

NOR, A. C.

OD STOLU A LOŽE
naprosto ne autobiografie

vlastným nákladom, Praha, 1941
3. vydanie
obálka Ferdiš Duša

beletria, román, podpis autora
452 s., čeština
hmotnosť: 885 g

stav: výborný, v kartónovom ochrannom obale

NEPREDAJNÉ

*H-6-5*

Autor úspěšných a proslavených románů (Rozvratu rodiny Kýrů, Jednoho pokolení aj. ), vyšlých již v několika vydáních, vylíčil nám ve svém novém románe nestálost lásky mezi mladými a vratkost „sloupu moderní společnosti“ — dnešního manželství. Ukázal nám hlediska a názory nového pokolení, jeho svízele a omyly v úpravě rodinného života.

Mladý úředník Pavel Cikert ocitá se jednoho dne znenadání ve zmatku svého citového života, ve chvíli, kdy objeví nevěru své mladé choti Aleny — krátce po svatbě. Oba prožívají utrpení rozvráceného manželství, jež se konči rozvodem. Po čase se Pavel Cikert opět zamiluje do děvčete, jež má býti záchranou jeho života. Avšak ani tato bytost nemá dosti mravní síly a podvádí jej i ona a zklame. Mladý muž prožívá duševní muka a strádáni, jež jej obírají o poslední špetku víry v možnost nové lásky. Posléze se mu naskýtá příležitost poznati manželství starší generace, kde shledává nejen obdobu svých zkušeností, nýbrž i určité klady, z nichž čerpá naději na nový život.

Autorův styl i forma jsou svérázné, osobité. Děj románu je zpestřen četnými příhodami jiných manželských dvojic a poskytuje čtenáři poutavou a poučnou četbu. A. C. Nor se tu jeví v plné své individualitě, mistrně reprodukující veškerý citový zmatek života mladé generace.

Ti dva naproti sobě mysleli zřejmě už navzájem na sebe, nevměšovali se do řeči ostatních pasažérů, aby mohli později mluvit jen spolu, ale dívenka byla velmi hezká a přilákala už tolik pohledů na sebe, i ten hubený, i ten tenorek, kdykoli něco vyslovili, podívali se na ni, aby ji upozornili, že tohle bylo zvláště hezky řečeno, především to přece patřilo jí a co tomu říká právě ona sama? Zabarvení hlasu bylo voleno tak, aby bylo účinné pro ni, aby účinkovalo jen na ni. Oba mládenci na chodbě se už vůbec neodvraceli od kupé, to jsou střízliví hoši, čekají jen, až holka vyjde ven, to ji pak už zpět nepustí a opředou ji sítěmi svých slov, aby jim aspoň cesta lépe ubíhala, když již pro nic jiného.

Pavel nejedná správně, hazarduje časem, mlčí-li. Dívky jsou nestálé, tahle jistě nebude dlouho čekat, nebudeš-li mluvit hned, máš to prohráno.

Podíval se k zemi a sklopené oči ulpěly na jejích nohou, jsou trochu baňaté, hned nad kotníky se snad příliš rychle rozšiřují, teď je má dívka stát pěkně vedle sebe, obě nohy mají právě „pozor! “, pravohledem vyrovnaly dvojstup, ale již přišel nový rozkaz odkudsi shora z velitelství, nohy se posunuly trochu vpřed a patu jedné přehodila dívka přes nárt druhé nohy. Střevíčky jsou hodně vykrojeny, šedými punčoškami prosvítá mdlý úsvit pokožky —

Natažené dívčiny nohy byly teď zcela blízko nohou Pavlových, skoro již pocítil, jak jej z nich ovanulo příjemné teplo vzrušení.

Kupé je úzké, a když dívka poslala nohy takto pohodlně na válečný výboj, musel mít Pavel nohy od sebe, nechtěl-li se jejích nohou dotknout. Ale Pavel to právě chtěl učinit, opřel se zády o stěnu kupé, jeho nohy se napřímily a Pavel sunul zvolna, velmi zvolna a nepravidelně, jako by podléhal cukotu vlaku, svou levou nohu k dívčině pravé. Již se mu podařilo několikrát zavadit ťuknutím botou o její botu — a zdálo se mu to? — dívka sama též jednou o něho zavadila nohou jako v zamyšlení anebo vinou drkotavé jízdy.

Teď učinil Pavel chvíli přestávku v těchto utkáních, podobných prchavým výbojům elektrické jiskry, ale potom (jako náhodou ovšem, neboť si vzal do rukou noviny z kapsy a roztáhl je před sebe) pošinul nohu tak, že se její nohy dotýkala dlouhou dobu. Ač se tu jen bota dotýkala boty, Pavel cítil tento dotek vzrušeně jako přímý dotek jejího těla. Dívka neodtáhla nohy, nevšímavě ji ponechala v těsné blízkosti nohy Pavlovy, skloníš noviny, podíváš se, ano, i ona zvedla oči a nyní teprve odsunula svou nohu, nikoli však s protestem, nýbrž jen tak, aby pozměnila polohu nohou. Rty se jí maličko pohnuly, jako závanem fráze o prominutí, Pavel to však neslyšel, překládal teď noviny, noviny můžeš ve vhodných chvílích anebo ve chvilích, jež potřebuješ mít vhodnými, roztahovat a skládat, aniž bys zrovna musel číst, lze se tu tvářit povýšeně i rozhořčeně, udiveně i flegmaticky a můžeš maskovat novinami leccos, co se bez novin v rukou provádí nesnadno, jako bez štítu, bez ochrany.

Dívčiny nohy stojí nyní opět v řadě na zemi (čelem vpřed! ), ale dívka si sedla na okraj lavice, takže i kolena nohou jsou blízko u Pavla. I ona předstírá jiný zájem, opřela oči o okno a pluje pohledem po plynoucí krajině —

Pavlovo koleno zlomilo pravý úhel, jejž dosud tvořilo, noha se napřáhla, špička boty se opřela o železnou opěrku naproti a od Pavlova klína letí nyní přímka jeho nohy v těsné blízkosti dívčích nožek. Malinko, Pavle, poposedneš a už se tvá noha dotkla její. Zrovna krajina tvého podkolení se dotýká jejího lýtka, to lýtko

.....................................................

... posledná veta ...

„Je možno — je vůbec myslitelno — abych se ještě kdy oženil? —“

HAIS, KAREL - VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK III. S-Z

HAIS, KAREL
HODEK, BŘETISLAV

VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK III. S-Z

Academia, Praha, 1985
prebal Jiří Ledr
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
21-133-85

slovníky prekladové,
928 s., čeština, angličtina
hmotnosť: 1143 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dosky oddelené od knižného bloku, inak stav dobrý

0,50 €

*bruri*H-5-1*
*inc-fri*jaz*

Po více než sedmdesáti letech od vydání Jungova Anglicko-českého slovníku (1911) dostává česká veřejnost opět velký a podrobný slovník angličtiny, který jak šíří, tak i hloubkou zpracování odpovídá současným požadavkům naší společnosti. Velký anglicko-český slovník je určen českým uživatelům angličtiny, čtenářům anglicky psaného periodického tisku, děl krásného písemnictví a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání. Slovník má sloužit k lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk 20. století a s možností četby literatury již od konce 18. století. Značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang, a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a znalostí běžného vzdělance.

Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel. Každé heslové slovo je opatřeno přepisem výslovnosti, gramatickým aparátem, pokud je ho zapotřebí, event. stylovým, oborovým nebo regionálním určením, dále českými ekvivalenty a příslušnou exemplifikací. Protože slovník předpokládá u uživatele základní znalost angličtiny, není anglická exemplifikace překládána v plném rozsahu. Slovní a frazeologická spojení, která nelze zařadit pod číslované ekvivalenty, a přísloví jsou uvedena na konci heslového odstavce. Slovník citlivě zaznamenává lexikální, gramatické a výslovnostní odlišnosti angličtiny britské, americké, kanadské, australské, indické a jihoafrické.

Lze předpokládat, že tento slovník, dosud nejrozsáhlejší dílo české anglistiky, bude po několik generací spolehlivě sloužit naší veřejnosti jako základní vědecké dílo pro hlubší poznání současné angličtiny.

HAIS, KAREL - VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK II. H-R

HAIS, KAREL
HODEK, BŘETISLAV

VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK II. H-R

Academia, Praha, 1985
prebal Jiří Ledr
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
21-055-85

slovníky prekladové,
960 s., čeština, angličtina
hmotnosť: 1163 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dosky oddelené od knižného bloku, inak stav dobrý

0,50 €

*H-5-1*

Po více než sedmdesáti letech od vydání Jungova Anglicko-českého slovníku (1911) dostává česká veřejnost opět velký a podrobný slovník angličtiny, který jak šíří, tak i hloubkou zpracování odpovídá současným požadavkům naší společnosti. Velký anglicko-český slovník je určen českým uživatelům angličtiny, čtenářům anglicky psaného periodického tisku, děl krásného písemnictví a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání. Slovník má sloužit k lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk 20. století a s možností četby literatury již od konce 18. století. Značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang, a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a znalostí běžného vzdělance.

Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel. Každé heslové slovo je opatřeno přepisem výslovnosti, gramatickým aparátem, pokud je ho zapotřebí, event. stylovým, oborovým nebo regionálním určením, dále českými ekvivalenty a příslušnou exemplifikací. Protože slovník předpokládá u uživatele základní znalost angličtiny, není anglická exemplifikace překládána v plném rozsahu. Slovní a frazeologická spojení, která nelze zařadit pod číslované ekvivalenty, a přísloví jsou uvedena na konci heslového odstavce. Slovník citlivě zaznamenává lexikální, gramatické a výslovnostní odlišnosti angličtiny britské, americké, kanadské, australské, indické a jihoafrické.

Lze předpokládat, že tento slovník, dosud nejrozsáhlejší dílo české anglistiky, bude po několik generací spolehlivě sloužit naší veřejnosti jako základní vědecké dílo pro hlubší poznání současné angličtiny.

HAIS, KAREL - VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK I. A-G

HAIS, KAREL
HODEK, BŘETISLAV

VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK I. A-G

Academia, Praha, 1984
prebal Jiří Ledr
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
21-103-84

slovníky prekladové,
960 s., čeština, angličtina
hmotnosť: 1163 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, prebal ošúchaný

0,50 €

*bruri*H-5-1*
*inc-fri*jaz*

Po více než sedmdesáti letech od vydání Jungova Anglicko-českého slovníku (1911) dostává česká veřejnost opět velký a podrobný slovník angličtiny, který jak šíří, tak i hloubkou zpracování odpovídá současným požadavkům naší společnosti. Velký anglicko-český slovník je určen českým uživatelům angličtiny, čtenářům anglicky psaného periodického tisku, děl krásného písemnictví a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání. Slovník má sloužit k lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk 20. století a s možností četby literatury již od konce 18. století. Značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang, a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a znalostí běžného vzdělance.

Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel. Každé heslové slovo je opatřeno přepisem výslovnosti, gramatickým aparátem, pokud je ho zapotřebí, event. stylovým, oborovým nebo regionálním určením, dále českými ekvivalenty a příslušnou exemplifikací. Protože slovník předpokládá u uživatele základní znalost angličtiny, není anglická exemplifikace překládána v plném rozsahu. Slovní a frazeologická spojení, která nelze zařadit pod číslované ekvivalenty, a přísloví jsou uvedena na konci heslového odstavce. Slovník citlivě zaznamenává lexikální, gramatické a výslovnostní odlišnosti angličtiny britské, americké, kanadské, australské, indické a jihoafrické.

Lze předpokládat, že tento slovník, dosud nejrozsáhlejší dílo české anglistiky, bude po několik generací spolehlivě sloužit naší veřejnosti jako základní vědecké dílo pro hlubší poznání současné angličtiny.

SLZY, VZDYCHY A PROSBY

SLZY, VZDYCHY A PROSBY
Slovenská renesania
výber zo slovenskej humanistickej a renesančnej poézie
Pavol Rubigal - Martin Rakovský - Jakub Jakobeus

Interpopulart Slovakia, Rohovce, 1995
edícia Populart - Študentská knižnica (11)
preklad Miloslav Okál, Jozef Minárik
ISBN 80-88834-10-4

literatúra slovenská, poézia,
112 s., slovenčina
hmotnosť: 85 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,50 € DAROVANÉ

*trsos* in *H-bar*

Lebo veď svetlo, čo prúdilo zo svetla, zalesklo sa jej,

 len čo dievčatku riekol: „Prebuď sa ihneď a vstaň! ” 

Skutočne šťastný a nesmrteľný je zaiste ten štát, 

ktorému toľkéto dobro udelil láskavý Boh.

Ale už povedz mi múza, z akých to príčin 

padajú ríše a prečo v nových je toľko zas zmien.

Prečo sa kráľovstvá rútia a nesú sa do inej dráhy, 

prečo sa veľkí páni menia sťa v hazardnej hre?

Najsamprv preberme dôvody učených mužov a potom tie, 

čo celkom je jasné, o nich že rozhodol Boh.

Príroda matka neplodí nič, čo trvať by mohlo 

vždy; čo je najvyššie teraz, čoskoro mizne sťa tieň.

Všetko podlieha zmene a osud je nad všetkým pánom, 

bo ani železo tvrdé nemôže zlomiť mu moc.

Osud na ľudí čaká a k zániku určené padá, 

hoci aj predtým by stálo na jednom z najvyšších miest. 

Sestra osudu, Šťastie — to prejav božej je vôle — 

náhodne po svete kráča, robiac si z všetkého žart.

S nestálym zrakom sa pozerá sem a hneď zase inam, 

znenáhla rozličné zmeny prináša zmenený čas.

Hmota a pohyb sú vo všetkých veciach, čo na svete vidieť; 

vo vnútri majú tú silu, ktorú im tvorca ich dal.

Po páde Babylonu sa Kýrovi dostala ríša; 

osud nadutým kráľom pripravil krvavú smrť.

Chrabrý hrdina makedónsky tiež podľahol trpkej 

sudbe a korunu ríše poniesol italský muž.

Toto je prvá, no Platón je za druhú príčinu, počet, 

dvojitú harmóniu možno je rozlíšiť v ňom.

Keď sa znásobia čísla troch a štyroch a piatich, 

súčin ich zmocnený trikrát dva hlasy neľúbe dá.

Hoci aj tieto úvahy Platóna prevýšia temnom 

výroky veštkyne kúmskej, predsa im poskytni sluch. 

Príroda sama a výchova dávajú vladárov dobrých, 

ktorých kvitnúce ríše spočiatku pri sile sú.

Predmety veľké a nesmieme ťažké, ak treba ich previezť 

po šírom mori, tie dobre nenesie maličká loď.

Verte, že nebeské hviezdy, čo skúsili prednosti božie, 

poznajú osudné čísla, hranice významných chvíľ.

Vzbura počatá z toho, že ľud sa neznáša dobre, 

škodí vždy najvyššej veci: tretí to bude už mor.

Táto je hrozná a divá; je zrodená v temnotách Stygu, 

zúrivá Tisifone sídlo si zvolila v nej.

Za ňou kráča Eris svárlivá; tá vpredu je v tvári 

pekná a milá, no v zadnej časti má škodlivý chvost. 

Veríme tomu? Či Eris je skutočne lietavý prízrak 

ako mal na obraze v Aténach Palladin chrám?

Hore je panna s prekrásnou ružovou tvárou a hruďou 

v dolnej časti však tela strašlivý špinavý drak.

Namiesto ryšavých vlasov sú na zlom temeni hlavy 

svárlivé gryfy a pritom zvádzajú urputný boj.

Svojimi čiernymi krídlami temnom zastiera ľuďom 

mysle a kamkoľvek môže, ťahá im nesvornú hruď.

Tento chce toto, ten schvaľuje iné a každý dľa svojho; 

lietajú skaly a fakle, na sekty delí sa ľud.

Hrude hazardných snaží sa rozdráždiť Ale kto bodcom, 

zúrivá Megaira trasie hadmi, čo na hlave má.

RÁZUSOVÁ - MARTÁKOVÁ, MÁRIA - PRVÝ VENČEK / DRUHÝ VENČEK

RÁZUSOVÁ - MARTÁKOVÁ, MÁRIA

PRVÝ VENČEK / DRUHÝ VENČEK

Mladé letá, Bratislava, 1985
edícia Vybrané spisy Márie Rázusovej-Martákovej
ilustrácie Štefan Cpin, Alojz Klimo
doslov Lýdia Kyseľová
1. spoločné vydanie, 32.000 výtlačkov
66-011-85

beletria, rozprávky, knihy pre deti, literatúra slovenská,
160 s., slovenčina
hmotnosť: 553 g

tvrdá väzba, väčší formát

4,00 € stav: veľmi dobrý *tomzom*dets-sklad*
2,50 € stav: zachovalá, knižničné pečiatky, chrbát knihy poškodený *bib16*rozp*

„Ej, keby bol starý Bodrík striehol, nebol by vlk ovcu odniesol! “ svitne bačovi po nečase v hlave.

Privolá bača starého Bodríka zas k sebe. Pekne ho pohladká, poriadne nachová. Starý Bodrík ovíja sa mu okolo nôh a od radosti skáče. Večer už neleží na smetisku ani v búde. Bodrík obchádza okolo košiara. Vie, že kde sa vlk navnadí raz, ta príde i druhý raz.

Vlk aj prišiel ako na isté.

Ale Bodrík sa mu postaví do cesty: — Čože ty tu chceš?

— Nuž, čo chcem! Ovcu chcem! — povie vlk.

— Choď, oplan! Ja ti ovcu nedám! — zavrčal na neho Bodrik.

— No len mi ju daj! Kus tebe, kus mne. Pekne do spolku. Jednako ťa gazda nechová.

— S vlkom spolky — čert berie ovce i volky! — odpovie starý Bodrik. — Včera ma gazda nenachoval. Bol som lačný a slabý, nuž ľahko ti bolo odniesť ovcu. Ale dnes ma gazda nachoval dobre. Som zase dosť mocný a ovcu ti nedám!

— Keď mi nedáš ovcu, tak sa chystaj na potýčku! Či vieš, čo je to? — durdil sa vlk.

— A veď, keď ti taká ďaka, hotuj sa ty sám! Len čo si postriežku okolo košiara odbavím, hneď za rána sa ti postavím v hore pod dubom. Tam sa budeme potýkať, rozumieš?

Vlk na to iba zavrčal a bežal do hory pomoc zháňať.

.............................................................................

... posledná veta ...

Žili potom všetci v pokoji a vo svornosti, až pokým nepomreli.

OSIČKA, ANTONÍN - V ZEMI DOLARU

OSIČKA, ANTONÍN

V ZEMI DOLARU
Román studenta v pracovní bluze

Vlastným nákladom, Praha, 1926
obálka Ladislav Sís

beletria, román, literatúra česká, podpis autora
224 s., čeština
hmotnosť: 365 g

tvrdá väzba, malý formát, dobová preväzba
stav: výborný, s voviazanou obálkou

NEPREDAJNÉ

*H-6-5*

XXIII.

Srpen byl horký k nesnesení. S lidí tekl pot a špína. Z šesti širokých komínů valily se ve dne v noci proudy hustého dýmu, a každá pec svítila čtyřiadvaceti otvory, jichž žár vypékal bílé cihly pro bílé paláce. A kus dál byly jiné cihelny, kde bylo více komínů, více plamenů a více potu.

I v Evropě byl srpen k nesnesení. Tekla krev, obzor byl zahalen mořem dýmu, plamenů a plamínků bylo na tisíce a výkřiků a vzdechů na miliony. Kdož se ještě včera radovali, dnes umírali a na tvářích mnohých bylo napsáno: Proč? Kdosi je kdesi oplakával, aby za chvíli oplakával někoho jiného.

Joe byl teď topičem. Topil ve dne a dvakrát týdně i v noci. Pracoval tedy dvakrát týdně šestatřicet hodin bez přestávky. V noci zde byli čtyři nebo pět topičů, podle počtu pecí. Přikládalo se několikrát za den i za noc a dvakráte se musily otvory úplně vyčistit; to jest prolomit a vyvalit ven spečený škvár, což se dělalo dlouhými železnými žerděmi; a pak nakrmit zející tlamy uhlím, jednu za druhou a pec za pecí.

Mezí topiči byli dva starší, Canning a Silly, jimž brzy docházel dech. Byli zde zaměstnáni přes třicet let. Canning měl souchotiny a říkal, že jedině topičská práce ho udržuje na živu. »Uhelný prach a dým jsou zdravé pro plíce. Silný vzduch by je zabil. « Když se mu Silly pro to smál, říkal: »Ty jsi silly.«

Joe věděl, že silly značí hloupý.

Po půlnoci, když byli řádně nakrmili všecky pece a nalili se vodou, mohli si na chvíli zdřímnout. Obyčejně každý hned usnul, kam padl.

Joe chodil na dvůr, lehl si na propocená záda a hleděl do nebe. Vzduch i země byly vyhřáté, a nebylo třeba obávat se nachlazení. Když usnul, pronásledovaly ho děsivé sny — odraz toho, co četl a myslel za dne o válce.

Někdy se mu to všecko spletlo. Zdálo se mu, že Němci obsadili Palavské vrchy a zamířili děla na jeho rodiště. Slyšel výkřiky a rány, a v tom mu kdosi položil ruku na čelo a usmál se na něj. Viděl Daju, jak se naň starostlivě dívá a utěšuje ho. Když se probudil, spatřil Moesera, který jím cloumal a říkal mu, že je čas znovu přiložit do pecí.

Pohleděl na oblohu: Hvězdy bledly, ustupujíce rannímu šeření a na východě se objevil prvý předvoj červánků. A jednomu ty červánky znamenaly vítězství a jinému krvavou porážku. Moeser říkal: »Naši to vyhrají. Řekni, Joe, nemám pravdu? «

Joe-ovi bylo trapno odpovídat. Nechtěl, aby ho považovali za »našince«. Vysvětloval, že není Rakušan a že si nemůže přát, aby Rusi a Srbové byli poraženi. Ale Moeser jakoby neviděl a neslyšel. Byl sice občanem Spojených Států, ale byl jedním z těch, kterým Roosevelt říkal hyphenated Americans, to jest Američani s rozdělovacím znaménkem: Němec-Američan. Pamatoval a prožil poslední německo-francouzskou válku a byl přesvědčen, že německá armáda je nepřemožitelná.

»Když Němci táhnou, země duní, a nic je nezadrží. Za několik dní budou v Paříži a pak se podívají trochu do Ruska.«

»Jen aby jim tam nosy neomrzly,« podotkl někdo, v jehož představě bylo Rusko zemí věčného ledu.

Joe byl brzy vyhledáván jako autorita. Chodili k němu domácí i cizí. Polední lunch se změnil ve vojenský tábor. Joe kreslil na zemi, poprášené uhelným

.................................................................................................

... posledná veta ... 

Jeli domů.

NÁRADA MAHÁ THÉRA - BUDDHA A JEHO UČENÍ

NÁRADA MAHÁ THÉRA

BUDDHA A JEHO UČENÍ

Votobia, Olomouc, 1998
preklad Josef Marx
obálka Jiřina Vaclová
ISBN 80-7198-341-1

náboženská literatúra, náboženstvá východné, buddhizmus, životopisy,
576 s. čeština
hmotnosť: 676 g

mäkká väzba
stav: dobrý, zosušené lepenie

5,50 € PREDANÉ

*H-5-1*

Toto dílo patři k nejlepším úvodům do Buddhova učení na Východě. Obsahuje odpovědi na otázky, které člověka dnes sužují, nebo podává návod, jak k těmto odpovědím může sám dospět. Předkládá i konkrétní kritérium, jak rozpoznat pravou nauku a získat návod ke správnému jednání. Jsou jím otázky, které položil Buddha svému synovi Ráhulovi a přívrženkyni Visákhá: Povede to k odstranění strádání mého, strádání mého bližního nebo strádání obou? Vede hlásané učení či jev k utišení, duševní vyrovnanosti, radosti v osamělosti a vyššímu poznání? Autor zde obdivuhodným způsobem shrnul to podstatné z více než dvaceti tisíc stran textů. Přes svůj rozsah neutrpěl jeho výběr na celistvosti a živosti podaného obrazu Buddhy a jeho učení i života v Indii pátého století před Kristem.

Věříme, že i český čtenář nalezne v množství shromážděného materiálu dostatek podnětů ke zlepšení svého života. Skutečného přínosu - jak autor zdůrazňuje v předmluvě - lze dosáhnout systematickým uskutečňováním Dhammy: úprava vlastního chování (sila) podmiňuje lepší využití mysli (sáti a samádhi) v práci na tom, co považujeme za trvalejší dobro pro sebe i pro druhé.

JARNÁ PIESEŇ

JARNÁ PIESEŇ
výber z poézie
Slovenská romantická literatúra
J. Kráľ - S. Chalupka - J. Botto

Interpopulart Slovakia, Rohovce, 1996
edícia Populart - Študentská knižnica (38)
ISBN 80-88834-37-6

literatúra slovenská, poézia,
122 s., slovenčina
hmotnosť: 88 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,50 € DAROVANÉ

*trsos* in *H-bar*

AMANN, GOTTFRIED - BÄUME UND STRÄUCHER DES WALDES

AMANN, GOTTFRIED

BÄUME UND STRÄUCHER DES WALDES
Taschenbildbuch

Neumann Verlag
6. vydanie

botanika, príručky
500 far. a 140 čb obr., nemčina
hmotnosť: 325 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal natrhnutý

25,00 € PREDANÉ

*gopal2* in *H-bar*

PETIŠKA, EDUARD - ALENKINA ČÍTANKA

PETIŠKA, EDUARD

ALENKINA ČÍTANKA
(Alenčina čítanka)

Mladé letá, Bratislava, 1986
preklad Mária Števková
ilustrácie Helena Zmatlíková
1. vydanie, 15.000 výtlačkov
66-123-86

literatúra česká, knihy pre deti, rozprávky, beletria,
256 s., slovenčina
hmotnosť: 820 g

tvrdá väzba. veľký formát

PREDANÉ stav: veľmi dobrý *dets*
PREDANÉ stav: dosky uvoľnené, knižničné pečiatky *bib16*dets*

Alenka je chorá

Alenka je chorá. Kýcha, má nádchu a teplotu. A keď je chorá Alenka, musí byť chorý aj Meduško. Leží vedľa Alenky prikrytý perinou a vykúka mu iba hlavička.

Mamička priloží ruku na Alenkino čelo. Skúša, či má Alenka horúčku. Alenka priloží ruku na celo Meduškovi. Och, joj. Istotne má horúčku.

— Tu máš čaj s citrónom, — vraví mamička Alenke.

Alenka sa rozpráva s Meduškom. Má síce zatvorené

ústa, nič nepočuť, ale Meduško jej rozumie. Aj Meduško hovorí so zatvorenými ústami.

— Mal by si sa napiť čaju s citrónom, — radí Alenka medvedíkovi.

— Brr, je kyslý, — mrmle medvedík.

— Mamička, prosím ťa, ešte trochu medu, — prosí Alenka, — ten citrón je kyslý.

Mamička pridá do čaju za lyžičku medu. Meduško sa pozerá za lyžičkou. Ale Alenka má inakšie starosti:

— Mamička, a ako sa robí nádcha?

— Nádcha sa nerobí. Nádchu, Alenka, človek dostane. Sú také dievčatká, ktoré neposlúchajú, vyzlečú si u deduška kabát a behajú vonku bez kabáta, aj keď je zima. A dostanú nádchu, kašeľ a teplotu.

Takéto reči Alenka nemá rada. Vyzerá to, akoby jej mamička dohovárala. Veď ani deduško nemal kabát. Možno je tiež chorý. Leží v posteli sám a sám a nemôže si k sebe vziať ani medvedíka, lebo ho dal Alenke.

— Mamička, daj mi, prosím ťa, toho medvedíka od deduška.

— Pozriem sa, Alenka, či uschol. Musela som ho umyť. Vieš, aký bol špinavý?

Tu je. Už uschol. Len je celý vystrašený, ešte aj na hlave sa mu ježí srsť. Iba na chrbte nie. Chrbát má celý odretý.

— Už sa neboj, — chlácholí ho Alenka. — Vieš, ako ťa budem volať? Straško.

..................................................................................

... posledná veta ...Pretože sme čítali a všetko sme prečítali až do konca.

JAN Z KŘÍŽE - PLAMEN LÁSKY ŽHAVÝ / DROBNÉ SPISY

sv. JAN Z KŘÍŽE
(sv. Ján z Kríža)
(Juan de Yepes y Álvarez)

PLAMEN LÁSKY ŽHAVÝ / DROBNÉ SPISY

Dominikánská edice Krystal, Olomouc, 1947
edícia Spisy sv. Jana od Kříže (4)
preklad Jaroslav Ovečka

mystika, náboženská literatúra, náboženstvo, literatúra španielska
336 s., čeština
hmotnosť: 573 g

tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý

75,00 €  (za všetky 4 diely spolu) PREDANÉ

*H-5-1*

Usmrcením smrt jsi v život změnil.

32. Neníť smrt nic jiného než zbavení života; když přijde život, nezůstane stopy po smrti. V řádu duchovním je dvojí způsob života. Jeden je blažený a záleží v patření na Boha a toho jest dojiti smrtí tělesnou a přirozenou, jak to praví svatý Pavel, když dí: Víme, že, zbourá-li se tento náš příbytek hliněný, máme bydliště u Boha v nebi (2 Kor. 5, 1). Druhý je duchový život dokonalý, to jest svojení Boha spojením v lásce, a toho se dojde úplným umrtvením všech vadných sklonů a bažení a samé přirozenosti. A dokud se to nestane, nelze dojiti dokonalosti tohoto duchového života ve spojení s Bohem, jak to rovněž praví apoštol těmito slovy, řka: Žijete-li podle těla, zemřete; jestliže však duchem kony těla umrtvujete, budete žíti (Řím. 8, 13).

33. Z toho jest si tedy uvědomiti, že, co zde duše nazývá smrti, je celý člověk starý, to jest používání mohutností paměti, rozumu a vůle tak, že se zaměstnávají a zabývají věcmi světskými a baženími po tvorech a libostmi z nich. To všecko je žití životem starým, jenž je smrt nového, duchového. Tímto nemůže duše žíti dokonale, neumře-li rovněž dokonale člověk starý, jak to připomíná apoštol, řka, aby odložili člověka starého a oděli se v člověka nového, jenž jest podle Boha všemohoucího stvořen ve spravedlnosti a svatosti (Efes. 4, 22). V tom životě novém, to jest, když se dojde této dokonalosti ve spojení s Bohem, jak to zde vykládáme, se všecka bažení duše a její mohutnosti co do svých sklonů a konů, jež samy sebou byly kony smrti a zbavování života duchového, změní v božské.

34. A ježto všecko živoucí žije, jak praví filosofové, svou činností, žije duše, ana má svým spojením s Bohem své kony v Bohu. život Boží, a tak se jí smrt změnila v život, to jest život smyslový v život duchový. Neboť rozum, jenž před tímto spojením rozuměl přirozeně,  silou a živostí svého přirozeného světla a opíraje se o tělesné smysly, je již činný a informován jinou, vyšší prvotí, nadpřirozeným světlem Božím,  a již nepoužívá smyslů; a tak se změnil v božský, protože spojením jsou rozum duše a mysl Boží zcela sjednoceny. A vůle, která předtím milovala nízce a mrtvé jen svou přirozenou náklonností, nyní se již změnila v život lásky božské, protože miluje vznešeně konem božským, ana jí hýbá síla a moc Ducha svatého, v němž již žije životem lásky; neboť tímto spojením jsou vůle jeho a vůle její jedna jediná vůle. A paměť, jež sama sebou vnímala pouze tvářnosti a představy tvorů, je tímto spojením změněna tak, že má na mysli léta věčná, o kterých mluví David (Ž. 76, 6). A přirozené bažení, jež mělo pouze způsobilost a sílu na zakoušení lahody z tvora, jež působí smrt, je nyní změněno v libost a lahodu božskou, ježto jím již hýbá a je uspokojuje jiná prvoť, v níž ono je na stupni života dokonalejšího, totiž slast Boží, protože je s ní spojeno a tudíž je již jedině bažení Boží. A zkrátka všecka hnutí a kony a sklony, jež předtím duše měla od prvoti a síly svého života přirozeného, již jsou v tomto spojení změněny v hnutí božská, odumřely svému konu a sklonu, a žijí v Bohu. Hýbáť tu duší, jakožto již pravou dcerou Boží, ve všem duch Boží, jak učí svatý Pavel, řka: Ti, kdo se dávají vésti duchem Božím, jsou synové Boží (Řím. 8, 14). Takže, jak bylo řečeno, rozum této duše je rozum Boží, a její vůle je vůle Boží, a její paměť paměť Boží, a její slast slast Boží, a podstata této duše, třebas není podstata Boží, protože se nemůže podstatně v něho proměniti, je nicméně, ana je takto s ním spojena a v něho pohroužena, Bůh účastí v Bohu. To se děje v tomto dokonalém stavu života duchového, třebas ne tak dokonale jako v životě příštím. A tímto způsobem je duše mrtva všemu, co byla sama v sobě, neboť to bylo pro ni smrt, a živa tomu, co je Bůh sám v sobě. a proto praví, mluvíc o sobě, správně v tom verši: Usmrcením smrt jsi v život [jí] změnil. Může tu tedy duše plným právem říci slova svatého Pavla: Žiji, již nikoliv já, nýbrž žije ve mně Kristus (Galat. 2, 20). Tímto způsobem je změněna smrt této duše v život Boží a hodí se na ní také výrok apoštolův, jenž zní: Absorpta est mors in victoria: [Pohlcena jest smrt ve vítězství] (1 Kor. 15, 54), a rovněž ten, který pronáší také prorok Oseáš na místě Božím, řka: Budu smrt tvá, ó smrti (Ose. 18, 14), což jest, jako by děl: Když já, jenž jsem život, budu smrt smrti, bude smrt pohlcena v životě.

35. Tímto způsobem je duše pohroužena v život božský, odvrácena ode všeho, co je světské, časné a bažení přirozené, je uvedena do komnat králových, kde se kochá v Mileném a z něho se veselí, rozpomínajíc se na jeho prsa, jež jsou lepší vína, a řkouc: Jsem sice snědá, ale krásná, dcery jerusalemské, protože se má přirozená snědost změnila v krásu krále nebeského (Velep. I, 1. 3. 4).

36. V tomoto stavu života tak dokonalého je duši vnitřně i zevně stále jako ve svátek, a má přečasto na rtech ducha jásot veliký Bohu vstříc, jako píseň novou (Zjev. 14, 3), stále novou, proniknutou veselím a láskou při poznávání svého šťastného stavu. Někdy se těší a kochá, říkajíc si v duchu ta slova Jobova, jež zní: Sláva má se stále obnovovati bude, a jako palma rozmnožím dny své (Jol) 29, 20. 18). Což jest, jako by děla: Bůh, jenž, stále v sobě týmž způsobem zůstávaje, všecky věci, jak dí Mudřec, obnovuje (Zjev. 21, 5), bude, jsa již stále spojen s mou blažeností a slávou,

JAN Z KŘÍŽE - DUCHOVNÍ PÍSEŇ

sv. JAN Z KŘÍŽE
(sv. Ján z Kríža)
(Juan de Yepes y Álvarez)

DUCHOVNÍ PÍSEŇ
(Cántico espiritual)

Dominikánská edice Krystal, Olomouc, 1942
edícia Spisy sv. Jana od Kříže (3)
preklad Jaroslav Ovečka

mystika, náboženská literatúra, náboženstvo, literatúra španielska
436 s., čeština
hmotnosť: 802 g

tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý

75,00 €  (za všetky 4 diely spolu) PREDANÉ

*H-5-1*

SLOHA I.

Kde jsi se skryl,

Milený, a zanechals mě v kvíleni?

Jako jelen jsi prchl, když jsi mě poranil;

vyšla jsem za tebou volajíc, a byls pryč.

Výklad.

2. V této první sloze předkládá duše vzňatá láskou k Slovu, Synu Božímu a svému Ženichovi, ježto se s ním touží spojiti jasným a bytostním patřením, svůj milostný stesk a žaluje si mu na jeho nepřítomnost, a zvláště na to, že musí, ač ji on sám poranil a rozbolestnil láskou k sobě, pro niž ona vyšla ze všech věcí stvořených a sama ze sebe, nicméně trpěti nepřítomností Mileného, an jí ještě neodpoutává od smrtelného těla, aby se z něho mohla těšiti ve slávě věčné, a dí tedy: Kde jsi se skryl?

3. A je to, jako by děla: Slovo Boží, Ženichu můj, ukaž mi místo, kde jsi skryt; čímž ho žádá o zjevení jeho božské bytnosti,  protože místo, kde je skryt Syn Boží, je, jak praví svatý Jan (1, 18), lůno Otcovo, to jest božská bytnost, jež je neviditelná čímukoliv smrtelnému oku a skryta veškerému lidskému rozumu; vždyť proto řekl Isaiáš, mluvě s Hospodinem: Opravdu, ty jsi Bůh skrytý (Isai. 45, 15). Z toho plyne poučení, že, aťsi má duše v tomto životě od Boha sebe vznešenější sdělení a projevy jeho přítomnosti a sebe vyšší a výbornější poznatky o něm, že to přece není bytnostně Bůh a nezjevuje ho bytnostně, protože on je duši stále ještě opravdu skrytý, a proto jej musí duše při všech těchto vznešených věcech míti stále za skrytého a hledati jej jakožto skrytého, řkouc: Kde jsi se skryl? Neboť ani vznešené sdělování ani citelná přítomnost není bezpečné svědectví o jeho milostné přítomnosti, ani není vyprahlost a nebytí toho všeho v duši jistá známka jeho nepřítomnosti v ní. Vždyť proto dí prorok Job: Přijde-li ke mně, neuvidím ho, a odejde-li, nezpozoruji ho (Job 9, 11).

4. Tím jest rozuměti to, že si duše, i když v sobě postřehne nějaké vznešené sdělení nebo pocit nebo poznatek duchovní, proto ještě nesmí namlouvati, že tím, co postřehuje, svojí nebo vidí Boha jasně a bytnostně anebo že tím má Boha větší měrou nebo je větší měrou v Bohu, aťsi je to něco sebe znamenitějšího; a že si naopak, i když je beze všech těchto citelných a duchových sdělení, takže zůstane ve vyprahlosti, tmě a opuštěnosti, proto ještě nesmí mysliti, že je Bůh v tomto stavu od ní dále než vonom, ježto ve skutečnosti nemůže ani z jednoho toho stavu věděti s jistotou, že je v jeho milosti, ani z druhého, že je bez ní, když přece Mudřec praví: Nikdo neví, zda je hoden lásky či nenávisti před Bohem (Kazat. 9, 1). Není tedy hlavní úmysl duše v tomto verši žádati pouze o afektivní a citelnou zbožnost, v níž není jistoty ani jasnosti o svojení Ženicha v tomto životě, nýbrž především o jasnou přítomnost jeho bytnosti a jasné patření na ni, kterými touží býti ujištěna a uspokojena v životě příštím.

5. Právě to chtěla říci Nevěsta v božské Velepísni, když, toužíc se spojiti s Božstvím Slova, svého Ženicha, o ně [t. j. o jasnou přítomnost bytnosti Ženichovy a jasné patření na ni] žádala Otce, řkouc: Ukaž mi, kde se pásáš, a kde o polednách spočíváš (Velep. 1, 6). Neboť žádost, aby jí ukázal, kde se pásá, byla žádost, aby jí ukázal bytnost Slova Božího, svého Syna, poněvadž Otec se nepase na ničem jiném než na svém jediném Synu, ježto on je blaženost Otcova; a žádati, aby jí ukázal místo, kde spočívá, bylo žádati ho o totéž, ježto jedině Syn je slast Otcova a Otec nespočívá jinde než ve svém milovaném Synu a nic jiného jej nepojme než on, v němž zúplna spočívá, an mu sděluje celou svou bytnost, a to o polednách, to jest u věčnosti, v níž jej ustavičně plodí a má zplozena. O tuto pastvu ve Slovu Ženichovi, kde se Otec pase v neskončené blaženosti, a o toto lože v kvítí (Velep. 1, 15), kde s neskončeně slastnou láskou spočívá, jsa hluboce skryt před čímkoliv smrtelným okem a před kterýmkoliv tvorem, žádá zde duše Nevěsta, když praví: Kde jsi se skryl?

6. A aby tato žíznivá duše našla svého Ženicha a spojila se s ním spojením láskou v tomto životě, nakolik může, a zmírnila svou žízeň tou kapkou, kterou lze z něho v tomto životě okusiti, bude, ježto ona o to žádá svého Ženicha, dobře, když se místo něho ujmeme slova a jí odpovíme a ukážeme jí místo nejjistější, kde je skryt, aby ho tam jistě nalezla s dokonalostí a lahodou, s kterou jí to v tomto životě lze, a tak se nezačala marně potulovati po stopách druhů (Velep. 1, 6). K tomu cíli jest si všimnouti, že Slovo, Syn Boží, je spolu s Otcem a Duchem svatým bytnostně a přítomnostně skryto v nejvnitrnějším bytí duše; musí tedy duše, která jej má nalézti, vyjiti co do náklon-