HROZNÝ, BEDŘICH
NEJSTARŠÍ DĚJINY PŘEDNÍ ASIE, INDIE A KRÉTY
Melantrich, Praha, 1949
obálka František Muzika
4. rozšírené a prepracované vydanie, 5.000 výtlačkov
história,archeológia
256 s., far. a čb fot., 2 mapy, čeština
tvrdá väzba, veľký formát
V novém rozšířeném vydání dějin Přední Asie, které je souhrnem dlouholeté vědecké činnosti profesora Hrozného, se čtenář kromě prací staršího data seznamuje s nejnovějšími poznatky o kultuře indické a krétské. V jednotlivých kapitolách jsou probírány nejstarší dějiny obyvatelstva Přední Asie, je vylíčen jejich život kulturní, náboženský a právní. Ukazuje na vlivy jednotlivých kultur, které se podílely na rozvoji národů Přední Asie a Orientu, a zejména poukazuje na vztahy mezi Proto-Indií, Sýrií a Krétou. Své poznatky o nejstarších lidských civilisacích čerpá autor především ze své bohaté znalosti jazyků starého Orientu, což mu ve spojení s výsledky archeologických výzkumů dovoluje podat obraz staroorientálních dějin a tehdejších poměrů jazykových. Autor na jednotlivých objevech ukazuje, jak velké fondy nám dávají objevy učiněné ve starém Orientě. Poukazuje na příklad na to, jak Chammurabův zákoník odráží strukturu babylonské společnosti a uveřejněním některých paragrafů hethitského zákoníku dává možnost hlouběji vniknout do společenského rozvoje národů Přední Asie. Nesporně jednou z nejzajímavějších částí práce prof. Hrozného je kapitola o nejstarších dějinách Indie a krétský problém. Úvodem autor líčí methodu, jak dospěl k řešení dosud nerozluštěných nápisů staroindických a krétských. Profesor Hrozný se věnoval především zkoumání krétského lineárního písma B, jehož řešení bylo ztíženo tím, že se jednalo o nápisy psané v neznámé řeči a v neznámém písmu. Při zkoumání krétského písma se autor opíral o názor, že písmo je příbuzné s celou řadou sousedních písem starého Orientu a s písmem protoindickým, v jiných případech s babylonským písmem klínovým, dále s písmem sinajským, především s písmem foinickým a hieroglyfickým písmem egyptským. Přísně kombinační methodou dospívá k prvým výsledkům a zjišťuje příbuznost s jazyky hethitskými a maloasijskými vůbec. Bohatá a rozsáhlá práce profesora Hrozného, která odkryla dosud nepoznané historické prameny, očekává zpracování od celé řady vědců, kteří budou moci na základě poznatků a objevů prof. Hrozného provést další zjištění a rozbor tehdejší společnosti. Nové objevy profesora Hrozného postavily československou vědu do středu pozornosti světové vědecké veřejnosti, o čemž svědčí jak zájem sovětských vědeckých pracovníků, tak i vědců francouzských.
