NOVOTNÝ, ANTONÍN
GRAFICKÉ POHLEDY PRAHY 1493-1850 I.
Zmizelá Praha 6
V. Poláček, Praha, 1946
edícia Umělecké památky II. řada (7)
2. vydanie, 5.000 výtlačkov
história
96 s., čeština
mäkká väzba s prebalom
stav: dobrý
5,90 € PREDANÉ
*kocev**geog*
Tato kniha Antonína Novotného jest rozšířenou studií, která byla napsána původně 1928 a částečně uveřejněna v XXXVI. svazku Památek archaeologických. Jest to disertační práce autorova, psaná s ambicí tehdy již dávno zapracovaného odborníka, aby se jí dostalo samostatného knižního vydání. Její thema vyplynulo z činnosti Novotného v museu hlav. města Prahy, z dvanáctiletého zpracovávání skoro úplné sbírky starých pohledů na hlavní město, která jest tu uložena. Z různých důvodů ke knižnímu vydání práce nedošlo. Byl tu ohled na dílo Wirthovo, skoro současně publikované J. Štencem, které vydání podobné knihy činilo dočasně nadbytečným, a pak tu byl nezájem a obavy nakladatelů z technicky obtížného reprodukování rozměrných graf. vedut v jejich celku. Tyto překážky se časem vytratily a program „Zmizelé Prahy”, jakož i zvýšený zájem o stará vyobrazení města vyvolaly potřebu uveřejniti Novotného práci. Tak skoro po dvaceti letech dospívá jeho dílo původně zamyšleného vydání a to v celém rozsahu i s celkovými reprodukcemi graf. vedut města, které jsou tu takto namnoze publikovány poprvé. V tom jest kniha Novotného jednou z nejzávažnějších publikací, jaké kdy byly věnovány staré Praze.
Dr. Antonín Novotný - Narozen v Praze roku 1891, původem ze staré pražské rodiny, zasvětil svůj život studiu zašlého života svého rodného města, zejména období pozdního baroka a prvé půle 19. století. Tento jeho osobní sklon, vyvěrající z prostředí chlapeckých let, byl podepřen a utužen za gymnasijních studií jeho učitelem dějepisu Zikmundem Wintrem a obohacen šťastným řízením osudu, který mu určil povolání úředníka a posléze ředitele musea hl. města Prahy. Zde působil Novotný dvaadvacet let až do r. 1938, kdy se vzdal veřejného povolání, aby se oddal úkolu soukromého badatele a spisovatele. Od té doby neúnavným studiem v pražských archivech rozmnožuje a doplňuje zisky nabyté ve funkci musejního pracovníka, sleduje osudy, poslání, starosti i zábavy někdejších obyvatelů svého rodiště ve všech jejich složkách a dobírá se uceleného obrazu staropražského života. Jeho přímo romantická láska k rodnému městu a jeho minulosti vede jej k bezpříkladné píli badatelské i spisovatelské, která v několika posledních letech vydala rychle po sobě několik obsažných prací z kulturních dějin Prahy, z nichž jako nejvýznamnější připomínáme Staropražská sensace, Prahu mládí F. L. Věka, Pražské karmelitky a Staropražské komedianty.
