LAMA YONGDANDAVID-NEELOVÁ, ALEXANDRA
MIPAM LAMA S PATEROU MOUDROSTÍ
(Le Lama aux Cinq Sagesses)
Odeon, Praha, 1990
4. vydanie, 2. upravené vydanie v Odeone, 30.000 výtlačkov
ISBN 80-207-0037-4
preklad Josef Heyduk
ilustrácie Jaromír Skřivánek
beletria, román
320 s., čeština
hmotnosť: 879 g
tvrdá väzba, papierový prebal
stav: výborný, nepoužívaná
2,60 € PREDANÉ
*R07*
ALEXANDRA DAVID-NEELOVÁ (1868—1969) byla ve své době jedním z největších odborníků v oblasti tibetského, ale i indického, čínského a japonského náboženství a mystiky a často přednášela ve vědeckých společnostech. S jihovýchodní Asií se seznámila již ve svých pětadvaceti letech - na úspěšném turné, jako oslavovaná hvězda v hanojské opeře. Později studovala tibetanistiku, stala se buddhistkou a na svých četných cestách do Asie shromáždila jedinečný materiál. Podnětem k soustavnější práci spisovatelské byl ohlas, s jakým se setkala její prvotina Pařížančina cesta do Lhasy (1927); působivě v ní líčí své dojmy první ženy, jež v přestrojení pronikla do posvátného města. V dalších letech vydala řadu děl, ve kterých spojuje rozsáhlé odborné znalosti s tím, co sama zažila anebo slyšela vyprávět od různých mistrů magie, poustevníků, mnichů a lamů (Tibetští mystikové a kouzelníci, V zemi lupičů-gentlemanů, Buddhismus, Milostná a černá magie, Pod bouřnými mračny. Lamaistické iniciace, Na barbarském západě širé Číny aj.). Se svým adoptivním synem LAMOU JONGDÄNEM (zemřel 1955) sepsala kromě Mipama, lamy s Paterou moudrostí, jímavého příběhu o bolestném hledání pozemské lásky, i román Gesar z Lingu, tibetský hrdina.
(1868—1969) byla ve své době jedním z největších odborníků v oblasti tibetského, ale i indického, čínského a japonského náboženství a mystiky a často přednášela ve vědeckých společnostech. S jihovýchodní Asií se seznámila již ve svých pětadvaceti letech - na úspěšném turné, jako oslavovaná hvězda v hanojské opeře. Později studovala tibetanistiku, stala se buddhistkou a na svých četných cestách do Asie shromáždila jedinečný materiál. Podnětem k soustavnější práci spisovatelské byl ohlas, s jakým se setkala její prvotina Pařížančina cesta do Lhasy (1927); působivě v ní líčí své dojmy první ženy, jež v přestrojení pronikla do posvátného města. V dalších letech vydala řadu děl, ve kterých spojuje rozsáhlé odborné znalosti s tím, co sama zažila anebo slyšela vyprávět od různých mistrů magie, poustevníků, mnichů a lamů (Tibetští mystikové a kouzelníci, V zemi lupičů-gentlemanů, Buddhismus, Milostná a černá magie, Pod bouřnými mračny. Lamaistické iniciace, Na barbarském západě širé Číny aj.). Se svým adoptivním synem LAMOU JONGDÄNEM (zemřel 1955) sepsala kromě Mipama, lamy s Paterou moudrostí, jímavého příběhu o bolestném hledání pozemské lásky, i román Gesar z Lingu, tibetský hrdina.
JAROMÍR SKŘIVÁNEK (1923) vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Působí v asijském výboru Československé společnosti pro mezinárodní styky a absolvoval řadu studijních pobytů v asijských i evropských zemích. Jako člen Svazu českých výtvarných umělců se účastní kolektivních výstav; sám jich v Československu uskutečnil sedmadvacet. Vystavoval samostatně v Indii, na Srílance, ve Švédsku i ve Velké Británii, jeho obrazy jsou zastoupeny v zahraničních galeriích. Vydal cestopis Za krásami Indie, je autorem ilustrací k Mahábháratě, Buddhistickým pohádkám, Bhagavadgítě a k souboru vlastní poezie Strom života. Se stále živým poselstvím Bhagavadgíty se Skřivánek seznámil již jako šestnáctiletý, tehdy si její první kapitoly kaligraficky přepsal, ilustroval a nechal svázat. Spolu s upanišádami měla Bhagavadgíta na něho inspirující, formotvorný vliv. V mlčenlivé mluvě jeho obrazů lze nalézt jak zamyšlení nad paralelami materiálních a duchovních dějů, tak jejich citové prožití. Jsou ztvárněním vizuálních představ, jež vycházejí z podoby předmětných tvarů a vědomě jsou pak od nich abstrahovány. Prožitek bujné vegetace a ohlasy dávných mýtů zrodily v díle Jaromíra Skřivánka vizi nové krásy; zrcadlí se v ní podstata bytí, jež vyzařuje z člověka i z koloběhu živé přírody.
