Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

streda 14. februára 2018

FEJLŐDES-TANULMANYOK 1

FEJLŐDES-TANULMANYOK 1
Kritikai elméletek és elméletkritikák

Eötvös Loránd Tudományegyetem Állam, Budapest, 1983
3. vydanie
ISBN 963-461-390-X

filozofia, sociológia,
500 s., maďarčina
hmotnosť: 752 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

2,90 €  DAROVANÉ

*zukol* in *202*





A "gazdasági többlet” fogalma

A "gazdasági többlet" .kategóriáját a Paul Baran-i értelmezésben  használja A. G. Frank. Hangsúlyozza: ezzel a kategóriával egyértelműbben lehet a fejlettség és elmaradottság keletkezését megmagyarázni, mint Marx értéktöbblet-kategóriájával. A gazdasági többletet Baran és Sweezy a következő definícióval határozták meg: "A gazdasági többlet... a társadalmi termelésnek és e termelés költségeinek a különbsége." E meghatározásból egyértelműen következik: a "gazdasági többlet" lényegében pénzügyi kategóriává sekélyesedett a termelési viszonyt kifejező értéktöbbletből. Baran lényegében azzal indokolta az "értéktöbblet" helyettesítését a "gazdasági többlettel", hogy a monopolkapitalizmusban a forgalmi és az elosztási szférában, mechanizmusában olyan jelentős változások következtek be, amelyek szükségessé teszik e kategóriának bevezetését. Nem kétséges, hogy az értéktöbblet elosztásának mechanizmusában bekövetkeztek változások mind a monopolkapitalizmusban, mind pedig az állammonopolista kapitalizmusban, de a kizsákmányolás alapvető ténye és viszonyai lényegében nem változtak meg. Éppen ezért teljes egészében egyetértek Ripp Géza tömör összegzésével: "Baran és Sweezy elvetette a tőkés termelési viszonyok lényegét, a proletariátus és a burzsoázia közti antagonizmus gyökerét föltáró értéktöbblet marxi kategóriáját, és a társadalmi tartalom szempontjából teljesen semleges "többlet" /surplus/ kifejezéssel váltotta fel." Ebben az eljárásukban /mármint Baranékéban és Frankéban is/ nemcsak szemléleti, hanem gyakori módszertani hiba is felfedezhető; olyan, amely egyszeriben megkérdőjelezi dialektikájukat, Ugyanis, ha az általános törvény, kategória ellentmond az empirikusan tapasztalható tényeknek, akkor a dialektikusan gondolkodó a közvetítő láncszemeket keresi meg, s így oldja fel ezt az ellentmondást, míg a metafizikusan gondolkodó az elméletet /az általános törvényt/ közvetlenül kívánja a szemlátomást tapasztalható dolgokhoz igazítani; s ezáltal végülis felbomlasztják azt az adott elméletet, amelynek nevében új törvényszerűségeket fedeznek fel. Az elméletnek ez a típusú meghamisítása még akkor is nyilvánvaló, ha úton-útfélen hivatkoznak tételeire.



utorok 13. februára 2018

SOULI, SOFIA - GÖRÖG MITOLÓGIA

SOULI, SOFIA

GÖRÖG MITOLÓGIA
A világ keletkezése - Az istenek - A hérószok - A trójai háború - Az Odüsszeia
180 színes képpel és névmutatóval

M. Toubis, Athens, 1995
preklad Bella Manó

mytológia, dejiny,
176 s., maďarčina
hmotnosť: 532 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

3,30 €  DAROVANÉ

*olepa* in *202*





CORNWELLOVÁ, PATRICIA - ČIERNA LISTINA

CORNWELL, PATRICIA

ČIERNA LISTINA
(Black Notice)

Ikar, Bratislava, 2004
preklad Zuzana Dudíková
prebal Viera Fabianová
ISBN 80-551-0805-6

beletria, román, detektívky,
344 s., slovenčina
hmotnosť: 343 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý

3,20 € PREDANÉ

*olepa* in *108*

Na lodi kotviacej v richmondskom prístave sa nájde mŕtvola neznámeho muža. Súdna lekárka Kay Scarpettová pri pitve natrafí na zvláštne stopy, ktoré po sebe na tele obete nechal vrah. Krátko nato niekto brutálne zavraždí mladú ženu a na jej tele sa nájdu rovnaké stopy. Pri pátraní po totožnosti mŕtvoly z lode nadviaže Kay spoluprácu s Interpolom a jej nerozlučným spoločníkom je opäť kapitán Marino, aj keď jeho prítomnosť na vyšetrovaní je vinou rôznych intríg ohrozená. Spoločne odhalia prepojenie tohto prípadu s medzinárodnou zločineckou organizáciou, zaoberajúcou sa obchodom s drogami a strelnou muníciou. Kay spoznáva zákulisie fungovania Interpolu a zároveň sa v jej živote objavuje nový muž, sama sa však dostane do mimoriadne nebezpečnej situácie. Ohrozený je nielen jej život, ale aj životy jej blízkych. 

Bývalá reportérka denníka Charlotte Observer pracovala šesť rokov pre Úrad súdnej patológie vo Virgínii a neskôr ako dobrovoľná policajtka. Námety pre svoje knihy čerpá zo skúseností z týchto pracovísk. Jej prvý román s hrdinkou Kay Scarpettovou Post mortem jej zaručil celosvetový úspech. Je dosiaľ jediná spisovatelka, ktorá za svoj prvý román získala hneď päť najdôležitejších literárnych ocenení za najlepšiu knihu s kriminálnou zápletkou, a to nielen v Amerike, ale aj v Európe. Po tomto úspechu nasledovalo ďalších jedenásť románov so súdnou patologičkou Kay Scarpettovou.






„No, dnes bude nov,“ spomenula som si. „Belgicko je síce na východnej pologuli, ale fázy mesiaca tam budú tie isté.“

„Takže vtedy mohol byť spln,“ usúdil Marino.

Vedela som, kde tým mieri, a mlčaním som mu dávala najavo, že tému vlkolakov radšej nemá začínať.

„Čo sa vlastne stalo, Marino? Vari vy dvaja zápasíte o robotu?“ podpichol ho Ruffin a prerezal šnúrku na balíku uterákov.

Marino doňho zapichol pohľad.

„A asi vieme, kto vyhral, keďže ona je detektívka a vy máte zasa uniformu,“ s úškrnom pokračoval Ruffin.

„To vravíš mne?“

„Počuli ste, nie?“ Ruffin otvoril dvere na sklenenej skrinke.

„Tuším už starnem!“ Marino si strhol chirurgickú čiapku a šmaril ju do koša. „Nemám taký dobrý sluch ako zamladi. No ak sa nemýlim, práve si ma nasral!“

„Čo si myslíte o tých železných ženách v televízii? A čo zá-pasníčky?“

„Zavri si tú sprostú hubu!“ zahrmel Marino.

„Marino, ste slobodný. Chodili by ste s takou ženskou?“

Ruffin odjakživa neznáša Marina a teraz mal možnosť dať mu to najavo. Aspoň tak sa nazdáva], lebo Ruffinov egocentrický svet sa krúti okolo veľmi slabej osi. Ako to videl on, Marino bol ponížený a zranený, takže nastal vhodný čas, aby doňho kopol.

„Skôr ide o to, či by taká žena chodila s vami!“ Ruffin ešte nepochopil, že sa mal pratať von. „Chodila by vôbec hocijaká žena s vami?“

Marino podišiel k nemu. Zastal pri ňom tak blízko, že sa takmer dotýkali štítmi na tvári.

„Mám pre teba jednu malú radu, ty sraľo!“ zrúkol Marino, až sa mu zarosila umelá hmota chrániaca jeho zúrivú tvár. „Zalep si tú teplošskú papuľu, než ti dám ovoňať svoju päsť! A toho mrňavého vtáka si zastrč späť do puzdra, lebo si ním veľmi ublížiš!“

Chuckovi sa tvár sfarbila do purpurova. V tej chvíli sa otvorili dvere a vošiel Neils Vander s atramentom, valčekom a desiatimi kartičkami.

„Už aj s tým prestaňte!“ okríkla som Marina a Ruffina. „Lebo vás obidvoch odtiaľto vyhodím!“

„Dobré ráno,“ pozdravil Vander, akoby to bola pravda.

„Koža sa mu veľmi lúpe,“ povedala som.

„Tak to bude ľahšie.“

Vander je šéfom daktyloskopického laboratória a nič ho len tak nerozhádže. Nie je preňho nič nezvyčajné prehrabávať sa pomedzi červy, keď berie odtlačky prstov z mŕtvol rozložených hnilobou a pri spálených obetiach sa nezdráha odrezať im prsty a vyniesť ich do laboratória v zaváraninovom pohári.

Poznám ho od začiatku svojho pôsobenia v Richmonde a odvtedy akoby vôbec nezostarol ani sa nezmenil. Je rovnako plešatý, vysoký, vyziabnutý a stratený v priveľkom plášti, čo plieska okolo neho, keď sa ponáhľa hore-dolu po chodbách.

Vander si natiahol latexové rukavice a zľahka pridržal mŕtvemu mužovi ruky, obzeral si ich, obracal z jednej strany na druhú.

„Najjednoduchšie bude stiahnuť kožu,“ skonštatoval.

Keď je telo vo vysokom štádiu rozkladu, vrchná vrstva pokožky na rukách sa dá stiahnuť ako rukavica a vlastne sa jej tak aj hovorí. Vander pracoval rýchlo, sťahoval nedotknutú kožu z každej ruky a navliekal si ich na svoje ruky, chránené gumenými rukavicami. S kožou mŕtveho muža na svojich rukách namočil každý prst do atramentu a urobil odtlačok na kartičku. Stiahol si rukavice z pokožky, pekne ich uložil na chirurgickú tácku, potom si strhol gumené a zamieril von.

„Chuck, dajte ich do formalínu,“ prikázala som. „Chcem si ich zakonzervovať.“

Zamračene odkrútil viečko na pohári z umelej hmoty.

„Teraz ho obráťme.“

Marino nám pomohol obrátiť telo doluznačky. Našla som ďalšiu špinu, väčšinou na zadku, a tiež som vzala vzorku. Nevidela som nijaké zranenia, len na pravej strane chrbta hore mal kožu tmavšiu ako ostatná koža okolo. Pozrela som sa cez lupu, študovala som to a vypla myseľ, ako to robím vždy, keď hľadám charakteristické poranenia, stopy po uhryznutí alebo iné prchavé dôkazy. Je to ako potápať sa vo vode s takmer nulovou viditeľnosťou. Vtedy môžem rozoznať len tiene a obrysy a čakať, kedy do niečoho narazím.

„Vidíte to, Marino? Alebo je to len moja predstavivosť?“ spýtala som sa.




HICKS, ESTHER - POCITY

HICKS, ESTHER
HICKS, JERRY

POCITY
Navigačný systém na ceste životom
(The Astonishing Power of Emotions)

Eugenika, Bratislava, 2008
preklad Zuzana Šestáková
obálka Miroslav Nemec
ISBN 978-80-8100-093-5

psychológia, ezoterika,
232 s., slovenčina
hmotnosť: 177 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

3,20 €

*olepa*  in **S7S**

Už tretia kniha manželov Hicksovcov. Ich učenie vysvetľuje, ako dochádza k tomu, že v živote prežívame určité veci, že nemáme to, po čom túžime. Kľúčom sú naše myšlienky, a to aj tie, ktoré si neuvedomujeme. Pre lepšie uvedomenie máme skvelú pomôcku: pocity. Naše pocity nám v ktorejkoľvek chvíli prezradia, aké máme myšlienky - a k čomu smerujeme. Všímajte si, ako sa cítite, primerane tomu meňte svoje myslenie a uvidíte, že sa budete mat čoraz lepšie!

Pokúšať sa zabrániť nejakej osobe v určitom správaní je skutočne márne. Aj keby ste mali fyzickú silu a moc zmenu jej správania vyžadovat, vyžarujete pritom vibrácie, ktoré sú protikladom toho, čo skutočne chcete.

Väčšinou sa ľudia cítia tak, ako vnímajú svoje okolie. Keď ide všetko dobre, cítia sa dobre. Keď narazia na problémy, necítia sa dobre, a to je dôvod, prečo majú zvyčajne snahu a potrebu kontrolovat okolnosti či iné osoby.

Chápeme, aké vzrušujúce je pre vás pokúšať sa o kontrolu okolnosti, pretože je to do istej miery možné prostredníctvom činnosti. Ale keď začnete vnímať svet prostredníctvom vibrácií a keď namiesto fyzickej činnosti vynaložíte úsilie na dosiahnutie vibračného súladu, potom sa vám odhalí úžasná schopnost a moc myšlienok.








6. príklad

Manžel mi stále hovorí, ako mám šoférovať

Som dobrá šoférka. Najazdím veľa kilometrov a nikdy som nemala ani najmenšiu nehodu. Nemám síce najlepší orientačný zmysel a nevynikám ani v čítaní máp, ale ak raz niekam dôjdem, zvyčajne si veľmi dobre pamätám cestu späť.

S manželom trávime spoločne v aute veľa času a on je radšej, keď šoférujem ja, ale neustále sa snaží rozhodovať o tom, čo mám robiť. Stále mi radí, aby som prešla do iného pruhu, koho mám predbehnúť, kedy a ako... Dokonca sa snaží kontrolovať, ako sa orientujem na parkovisku, kde mám parkovať a či mám zaparkovať predkom, alebo či tam mám zacúvať. Je toľko spôsobov, ako dôjsť z jedného miesta na druhé, že nechápem, prečo môže byť pre niekoho také dôležité, kadiaľ a ako sa tam dostane. Alebo prečo je lepšie vyjsť z parkoviska tak, a nie onak. Aj keby jeho cesta bola lepšia, pripadá mi to, ako keby hlava, ktorá o šoférovaní rozhoduje, nebola spojená s telom, ktoré riadi, a cítim neustále napätie, pretože moje prirodzené inštinkty sú neustále anulované jeho inštinktmi.

Skutočne si myslím, že keď chce šoférovať, mal by sedieť za volantom sám, a keď šoférujem ja, mal by nechať šoférovať mňa. Musí existovať stredná cesta, kedy by mi príležitostne poradil bez toho, aby ma dusil.

Neustále mám obavy, že niečo robím zle. Aj keď len trebárs cúvam z parkoviska, neprestávam hádať, či sa moje úmysly, ako vycúvať a zabočiť, budú zhodovať s jeho. Šoférovanie s ním začína byť značne nepríjemné a pravdepodobne aj nebezpečné. Často sa pristihnem, že váham namiesto toho, aby som išla s istotou na základe svojich vlastných pozorovaní a rozhodnutí.

Všimnite si, že to, čo prežívate, sú lekcie o spolupráci. Inými slovami, nie je to niečo, čo váš manžel robí vám, ale niečo, čo ste vytvorili spolu, v priebehu dlhšieho času. Mohlo to začať napríklad dávnou príhodou, keď ste sa skutočne nevedeli rozhodnúť, kadiaľ ísť, no váš partner mal jasnú víziu tej najoptimálnejšej cesty.

Rada ponúknutá z inej perspektívy môže byť Často veľmi nápomocná. Ibaže v súčasnej situácii vás neustále rady znervózňujú natoľko, že ste v nesúlade sama so sebou. V dôsledku tohto nesúladu konáte váhavo, ste nerozhodná, čo manželovi dodáva len ešte silnejší pocit, že jeho rady potrebujete. Skrátka, je to začarovaný kruh, v ktorom ste v nesúlade, takže šoférujete nesústredene. On vám chce pomôcť, čo vás však iba rozladí, takže sa sústredíte ešte menej, a o to viac chce on radiť... Nielenže ste spolu vyvinuli a do praxe uviedli šablónu istého správania, ale aj šablónu myšlienok a pocitov, týkajúcich sa danej situácie.

Je nemožné nájsť riešenie, keď ste uprostred takéhoto víru pocitov, nervózni a otrávení. Vaše šoférovanie sa za daných okolností nemôže zlepšiť (aj keď sme si vedomí toho, že nevidíte dôvod, prečo by sa vaše šoférovanie malo zmeniť), ale ani nie ste v pozícii čokoľvek žiadať od vášho partnera. Pokiaľ nezmeníte váš pohľad na danú situáciu, nič sa nezmení k lepšiemu.

Mnohí by teraz istotne navrhli, aby ste jednoducho prenechali šoférovanie jemu, vzali si druhé auto, alebo man-


ZELAND, VADIM - OVLIVŇOVÁNÍ REALITY III. - VPŘED DO MINULOSTI!

ZELAND, VADIM

OVLIVŇOVÁNÍ REALITY III. - VPŘED DO MINULOSTI!
(Transfering reaľnosti. Stupeň III: Vperjod v prošloje)

Eugenika, Bratislava, 2006
preklad Jana Kovářová
obálka Miroslav Nemec
1. vydanie
ISBN 80-89227-43-0

ezoterika, motivácia
176 s., čeština
hmotnosť: 140 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

PREDANÉ

*olepa*  in **S7S**

Jste v moci okolností. Svůj vlastní život neřídíte. Tak tomu bude neustále, dokud nepochopíte, jak lze realitu ovlivňovat...

Nový ruský autor představuje velmi účinnou techniku, jež umožňuje tvořit věci, které nám z běžného úhlu pohledu připadají neuskutečnitelné, zejména však dává moc ovlivňovat osud dle vlastního uvážení. Připravte se na to, že až dočtete, váš obvyklý pohled na svět se zhroutí.

Dílo vychází v sérii.

První část: Prostor variant Seznámíte se s tím, jak je uspořádaná realita světa jako celku i každého z nás jako jednotlivce. Pochopíte, že ve vesmíru existují paralelně různé možnosti. Je třeba vědět, že svůj osud si můžeme sami tvořit a vybírat to, co chceme prožít. První část vysvětluje, jak to probíhá a jaké zákony zde působí.

Druhá část: Šelest ranních hvězd Proč se přání neplní a proč se sny neuskutečňují? Aby člověk zhmotnil ve skutečnost to, co si přeje, musí nutně vědět, jak provést „objednávku". Druhá část díla uvádí konkrétní praktická doporučení, jak postupovat při realizaci objednávky.

Třetí část: Vpřed do minulosti! Aby každý z nás dosáhl vytčených cílů, vůbec nemusí být silný ani si být jistý sám sebou. Existuje jiná, mnohem efektivnější alternativa. „Koordinace“ a „freiling“ představují jednoduché způsoby, jak byste měli myslet a jednat, aby se úspěch stavěl vždy na vaši stranu. O tom pojednává poslední část tohoto pozoruhodného návodu na změnu života.





Záměr vztahů

Úspěch našeho života jsme si zvykli měřit na jednu stranu tím, čeho jsme dosáhli, a na druhou stranu objemem nahromaděných problémů. Musíme si uvědomit, že veškeré úspěchy i potíže se tak či onak rodí ve vztazích mezi lidmi, ať už jde o věci osobní nebo pracovní. Transurfing nepomáhá s problémy bojovat, a dokonce ani je řešit, jako spíše na ně zkrátka nenarážet. Cílů lze dosáhnout opět neotřelým způsobem - pomocí vnějšího záměru.

Naskýtá se otázka, zda lze vnějšího záměru využívat i v lidských vztazích. Problém spočívá v tom, že hovoříme o čemsi nezachytitelném, co lze jen obtížně podřídit vůli a ovládat. I přesto existují metody, které umožňují spustit mechanizmus vnějšího záměru neokatě. Zkrátka vyzkoušejte nějaký postup a on začne pracovat sám o sobě, nezávisle na něčí vůli, ovšem ve váš prospěch.

Co lidi stimuluje? Jejich vnitřní záměr. Využijte tedy jejich záměr namísto svého. Vzdejte se vlastního vnitřního záměru a umožněte vnějšímu záměru, aby spustil mechanizmus vnitřního záměru u ostatních. Vnějšímu záměru postačí kývnout malíčkem, a vy od vnějšího světa obdržíte to, co si přejete, protože daný záměr si sám nic nepřeje a nic nedělá, než že umožňuje pracovat -vnitřnímu záměru naladěnému na svět. K dosažení vlastních cílů využívejte vnitřní záměr ostatních lidí.

Bez ohledu na prospěchářský odstín zaznívající v této frázi samozřejmě lidi nezneužívejte: zkrátka je nechte, aby dělali to, co chtějí. Veškeré problémy se beztak rodí jakožto výsledek protiřečení si u jejich vnitřních záměrů. Jeden se nechává vést svými zájmy a chce od druhého něco získat, druhý zas přemýšlí jinak a chce vytěžit něco pro sebe. Jak lze rozdíly v jejich zájmech uvést v rovnováhu a uspokojit potřeby obou? Je to složitý úkol, nemám pravdu? Ve skutečnosti jde o velmi jednoduchou úlohu. Abyste ji vyřešili, potřebujete pouze určit to obecné, na čem jsou vystavěny základy vnitřního záměru dotyčných osob.
Základ vnitřního záměru člověka spočívá v jeho pocitu vlastního významu. Jediné, co člověka stimuluje a zároveň vymezuje jeho volnost a svobodu ve světě kyvadel, je jeho vnitřní a vnější důležitost. Pocit vlastního významu se vztahuje k vnitřní důležitosti. Kyvadla, jakožto energeticko-informační podstaty, jsou vytvářeny skupinami lidí a začínají existovat nezávisle, přičemž lidi podmaňují svým zákonům - prostřednictvím pocitu důležitosti. Proto se největší část motivace člověka nachází v oblasti realizace vlastní významnosti a zbývající podíl se vztahuje k vějíři, tedy k příkazům duše. Tato malá část bývá zpravidla rozvinutá jen málo, poněvadž je utlumována ustavičnou nutností udržovat svůj význam ve světě kyvadel.

Abyste mohli mechanizmus vnějšího záměru ve vztazích vůči ostatním lidem spustit, musíte zbourat ještě jeden falešný stereotyp. Často můžete zaslechnout zdánlivě pravdivou výzvu: „Nesnaž se změnit ostatní, ale začni u sebe,“ která ovšem ihned vyvolává duševní diskomfort: znamená to, že nejsem dokonalý či dokonalá, a vyplývá z toho, že se musím změnit. Ale jak mně se nechce! A správně se vám nechce. Není třeba, abyste se snažili měnit ostatní, ale měnit byste neměli ani sebe. Ať totiž se sebou budete provádět cokoli nebo budete cokoli páchat na jiných lidech, vše bude spadat do sféry málo účinné a navíc škodlivé činnosti vašeho vnitřního záměru. Problémy se řeší jinak: je třeba ostatním umožnit, aby realizovali svůj vnitřní záměr. Tehdy zafunguje vnější záměr a ten vnitřní se realizuje sám o sobě.

Například žena chce, aby se s ní muž oženil, ale on se z toho z nepochopitelných důvodů vymlouvá. Žena proto využívá vnitřní záměr a ze všech sil se snaží směrovat své myšlenky na to, jak by ho ke svatbě přinutila. Tímto způsobem však ničeho nedosáhne, naopak pouze vytvoří nadbytečný potenciál svého přání a důležitosti manželství. Nakonec jí rovnovážné síly snoubence seberou. Že by ji prostě nemiloval? Ovšemže ji miloval; jenže ona změnila lásku ve vztah závislosti: „Jestli mě miluješ, vezmeš si mě.“

Aby na vytčeném cíli zapracoval vnější záměr, musí se dotyčná žena svého přání provdat se za určitého muže nezbytně


HARASCHIN, STANISŁAW - SPRIEVODCA KONCERTMI

HARASCHIN, STANISŁAW
CHYLIŃSKA, TERESA
SCHÄFFER, BOGUSŁAW

SPRIEVODCA KONCERTMI
(Przewodnik koncertowy)

Opus, Bratislava, 1980
preklad Hilda Holinová, Anna Lerchová, Božena Sedláková
prebal Dagmar Dolinská
1. vydanie, 8.000 výtlačkov
62-309-80

hudba, skladatelia, koncerty, opery
1016 s., slovenčina
hmotnosť: 802 g

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky

2,00 €

*balbe2*  in **S4Z**

Sprievodca koncertmi je prvou slovenskou publikáciou svojho druhu. Na rozdiel od iných podobných príručiek obsahuje nesmierne množstvo faktografického moreriálu počnúc 17. storočím až po súčasnosť. Pritom autori venovali veľký priestor hudbe 20. storočia o všímajú si nielen tradičné diela orchestrálnej hudby, ale aj zriedkavejšie uvádzané skladby, vďaka čomu so Sprievodca koncertmi stáva príťažlivým tak pre návštevníkov koncertov, ako i pre rozhlasových a televíznych poslucháčov a diskofilov.

Heslá sú usporiadané podľa autorov v abecednom poradí, čím je uľahčená rýchla orientácia v knihe. Po životopisných údajoch a výberovej bibliografii jednotlivých skladateľov nasledujú rozbory skladieb, známych alebo reprezentatívnych pre štýl toho ktorého autora T. Chyliňska,

S. Horoschin a B. Schaffer sa prihovárajú čitateľovi no vysokej odbornej úrovni a zároveň živým, príťažlivým štýlom.

Sprievodca koncertmi má všetky predpoklady stať sa rozhľadeným, dobre informovaným spoločníkom každého milovníka hudby.




ALEXANDER BORODIN

* 12. 11. 1833 Petrohrad; + 27. 2. 1887 Petrohrad
Hudobné štúdiá začína Borodin veľmi zavčasu; ako desaťročný sa pokúša komponovať. Mocnejšie sú však jeho vedecké ambície: na Medicínsko-chirurgickej akadémii študuje chémiu a medicínu, v týchto disciplínach dosahuje vedecké tituly. Až stretnutie s Balakirevom (1862), Cézarom Kjujom a Musorgským rozhodlo o Borodinovej skladateľskej budúcnosti. Spoločne s Rimským-Korsakovom vytvorili títo hudobníci skupinu zvanú Mocná hŕstka, ktorej cieľom bolo vytvorenie ruskej národnej hudby, pričom vychádzali z najnovších technických výdobytkov európskej hudby. Roku 1867 Borodin končí prácu na I. symfónii a opere Bohatieri. Nasledujúce skladby: II. symfónia (1876); opera Knieža Igor (skladateľ ju začal komponovať roku 1869, po jeho smrti ju dokončili Rimskij-Korsakov a Glazunov). Píše sláčikové kvartetá (A dur, 1879 a D dur, 1887), veľa piesní pre spev s klavírnym sprievodom (o. i. Pieseň tmavého lesa, Kráľovná mori, Čarodejova záhrada, Spiaca princezná), symfonickú poému V stepiach Strednej Ázie. Predvedenie I. symfónie v Baden-Badene (1880) je skladateľovým prvým zahraničným úspechom. Prácu na III. symfónii prerušila smrť.

Alexander Borodin bol — popri Musorgskom a Korsakovovi — najvynikajúcejším predstaviteľom Mocnej hŕstky, talentovaným symfonikom. Vypracoval charakteristické individuálne harmonické prostriedky (často používa modálnu harmóniu, čím nadväzuje na prirodzenú líniu vyvíjajúcej sa ruskej hudby), vyznačoval sa dôkladnou, hoci trochu „inštinktívnou" (bol samoukom) znalosťou kontrapunktu. Vplyvy Borodinovej hudby sú zrejmé v tvorbe mnohých skladateľov — Debussyho, Ravela, Sibelia, ba aj Stravinského, 

SYMFÓNIE

Borodinovou veľkou zásluhou je, že výdobytky Mocnej hŕstky v oblasti opernej hudby preniesol na symfonickú oblasť. Obidve Borodinove symfónie (zachovali sa aj skice k III. symfónii) vyznievajú v monumentálnom epickom štýle, „vyrastajú z predstáv o staroruskej minulosti, z obrazov heroického národného eposu, postáv staroruských legendárnych bohatierov" (Z. Lissa). Zachovávaním štvorčasťového rámca klasického sonátového cyklu blíži sa Borodin filozoficko-ideovým programom svojich symfónií k neoromantickému poňatiu, k programovému symfonizmu Liszta. Neoromantická je aj farbistosť jeho orchestrálnej palety a „hustota" harmónie. Spätosť s rodnou tradíciou a ruskou hudbou zvýrazňuje sa v širokom rozmachu melodických oblúkov, vo výrazne ruskom ráze plastických tém, ako aj v ideovom okruhu predstáv, ktorý vplýva na celkovú koncepciu Borodinových symfónií.

i. s ym fónia Es dur (1867). Týmto prvým veľkým dielom sa Borodin prezentoval už ako zrelý symfonický tvorca, no dnes sa toto dielo iba zriedka objavu|e v koncertnom repertoári. V 1. časti (Adagio. Allegro molto) je hudobné rozprávanie veľmi rozmanité. Pozvoľné i živé úseky, zahalené sentimentom a súčasne plné temperamentu, prichádzajú postupne a plastickosť ich výrazu môže vyvolávať v poslucháčovej fantázii rôznorodéobrazovéspojenia(napr.zakončenie— Andantino — so svojou náladovou atmosférou lúčenia). 2. časť (Prestissimo) je živé scherzo. Jeho stredný úsek obsahuje výrazne ľudové črty aj v melodike aj v meniacich sa rytmoch, typických pre ruskú ľudovú hudbu. Jednoduchá téma, ktorá pripomína melódiu hranú na gajdách, vinie sa cez viaceré nástroje, pričom jej clivo-naivný ráz dostáva veselšie, dokonca komické akcenty (fagot). 3. časť


MINÁR, IMRICH - AMERICKÍ SLOVÁCI A SLOVENSKO

MINÁR, IMRICH

AMERICKÍ SLOVÁCI A SLOVENSKO
1880 - 1980

Bradlo, Bratislava, 1994
Národnovzdelávacia edícia
1. vydanie
obálka Jozef Szabó
ISBN 80-7127-040-7

dejiny
222 s.,čb fot., slovenčina
hmotnosť: 331 g

stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky

4,90 € PREDANÉ

*balbe2*  in **S7S**

Autor spracúva v publikácii tému, ktorá sa v našej histórii pertraktovala mimoriadne protirečivo, ba v pofebruárovom období vyslovene deformačne. Práca Americkí Slováci a Slovensko má dve časti. Prvá časť rozoberá obdobie 1880-1918 a má podnázov Boj za oslobodenie Slovenska. Ide o obdobie, v ktorom prebehla prvá väčšia vlna slovenského vysťahovalectva do USA. Dokumentujú sa tu aj hlavné etapy angažovanosti amerických Slovákov v zápase proti útlaku svojho materského národa v Uhorsku a za jeho oslobodenie. Druhá časť publikácie sa týka udalostí v rokoch 1919-1980 a má podnázov Boj za zvrchovanosť Slovenska. Je mimoriadne aktuálna práve dnes, keď Slovensko naplnilo myšlienku suverenity a samostatnosti, myšlienku, ktorú si veľmi nástojčivo kládla už komunita amerických Slovákov na začiatku tohto storočia.








Prvá návšteva grófa Apponyiho v USA

V dňoch 12.-14. 9. 1904 sa konal v St. Louise celosvetový kongres medziparlamentnej únie, ktorého sa zúčastnila aj delegácia uhorského parlamentu na čele s grófom A. Apponyim. Naši krajania vybadali, že je tu príležitosť povedať uhorskej delegácii pred tvárou sveta, čo je to maďarská demokracia v zrkadle národnostnej politiky uhorskej vlády.

Vypracovali v jazyku slovenskom, maďarskom a anglickom Memorandum amerických občanov slovenského pôvodu adresované maďarským členom Interparlamentárneho mierového kongresu konaného v meste St. Louis, Mo., v septembri 1904, ktorý adresovali „Ctenému pánu grófovi Albertovi Apponyi a jeho maďarským kolegom...“ V úvode hovoria, že memorandum predkladajú na pôde USA, hoci „malo by byť vám predložené na tle vášho rodného Maďarska. Keďže však vzťah vašej vlády ku Slovákom by učinil to predloženie neuskutočniteľným, ba nebezpečným...“ (4)

V úvode memoranda sa objasňuje, kto sú to Slováci, ich historické korene atď. Potom je faktografickými údajmi podrobne dokumentovaný národný útlak Slovákov. Signatári memoranda politiku maďarskej vlády charakterizujú výrokom: „Sloboda, koľko zločinov sa pácha v tvojom mene.“ Na adresu členov maďarskej delegácie hovoria: „Ak ste sem prišli poučiť sa, skoro si uvedomíte, že politika vašej vlády nielenže je nemravná, ale aj škodlivá dobrým záujmom vášho ľudu. Tá politika sa zakladá na klamlivej mienke, že iba násilím možno vykoreniť slovenské ideály a nároky,“ a memorandum uzatvárajú prehlásením: „Kým prenasledovanie nášho ľudu neprestane, my americkí občania slovenského pôvodu budeme považovať za svoju povinnosť aj naďalej predkladať a odhaľovať pred očami celého sveta podvod a klam konštitucionalizmu v Uhorsku.“ (4)

Memorandum podpísali predsedovia slovenských fraternitných organizácií, redaktori krajanských novín, ako aj P. Zatkovič, redaktor časopisu podkarpatskoruských (rusínskych) krajanov. Rozdali ho všetkým účastníkom kongresu a rozposlali redakciám amerických časopisov. Dosiahli to, že členovia európskych parlamentov boli informovaní o slovenskej otázke a americká tlač venovala nemálo pozornosti proti-maďarskému vystúpeniu Slovákov. Na maďarskej strane dochádza k zaujímavému, i keď logickému vývinu. Maďarská krajanská tlač v USA začala útočiť na „magyar tótov“, t. j. maďarónov za to, že „olizujú maďarské päty, z toho hmotne ťažia a dosiaľ neukázali žiaden výsledok. A preto statočným Maďarom sa vraj tieto kreatúry musia zhnusiť.“. (6) Na pôde USA sa inštitúcia slovenských odrodilcov pre maďarskú politiku (v neskorších rokoch inštitúcia čechoslovakistov pre politiku českú) stala neúčinnou. A to malo, ako ukazuje porovnanie zápasu za národnú emancipáciu Slovákov v USA a doma na Slovensku, nemalý význam.

Slovenský katolícky kongres v USA

Narastanie politickej aktivity našich krajanov sa už nezastavilo, koleso sa pohlo. Dňa 13. júla 1906 sa pod vedením Š. Furdeka stretli na fare v mestečku Olyphant v Pennsylvánii národne uvedomelí kňazi a „jednomyseľne uznali, že nestačí proti domácim krivdám protestovať len v slovenských novinách, so slovenskými ranami treba ísť pred svetové fórum. Treba to začať v Amerike, kde žije tretina národa. Treba upozorniť intelektuálny svet na slovenské krivdy. Tlač treba použiť ako výstupnú bránu do sveta...“ (6) Pre dosiahnutie tohto cieľa sa rozhodli, „že zorganizujú vo Wilkes Barre (Pennsylvania) Katolícky kongres, na ktorý pozvú predstaviteľov slovenského života, privedú masu slovenského ľudu a okrem Slovákov pozvú amerických novinárov, a najmä veľkého priateľa slovenského národa, scratónskeho biskupa Hobana...“ (6) Účastníci si toho neboli ani vedomí, no nasledujúci historický vývin potvrdil, že na tejto porade sa položili základy slovenského zahraničného odboja za prvej svetovej vojny.

Organizáciou kongresu bol poverený rev. J. Porubský, ktorý napísal a rozposlal leták, pozývajúci krajanov, aby sa dňa 3. 9. 1906 zúčastnili vo Wilkes Barre Katolíckeho kongresu (vlastne protestnej demonštrácie). Text letáku bol dosť emotívny, popisoval pomery na Slovensku a jeho kritika smerova-

pondelok 12. februára 2018

ČÍSLA PRO KAŽDÉHO 1962

ČÍSLA PRO KAŽDÉHO 1962
malá statistická ročenka

Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1962
Ústřední úřad státní kontroly a statistiky
1. vydanie, 10.215 výtlačkov
04-329-62

demografia
384 s., 32 far. príloh, čeština
hmotnosť: 252 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

0,90 €

*balbe2* in enc




SELLNER, VLADIMÍR - SPRÁVNÁ OBSLUHA TELEVIZNÍCH PŘIJÍMAČŮ

SELLNER, VLADIMÍR

SPRÁVNÁ OBSLUHA TELEVIZNÍCH PŘIJÍMAČŮ

Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1962
edícia Populární radiotechnika (1)
2. prepracované a doplnené vydanie, 35.200 výtlačkov
obálka Vladimír Hamzík
04-519-62

technika, elektrotechnika,
260 s., 164 obr., čeština
hmotnosť: 180 g

mäkká väzba
stav: zachovalá

0,90 €  in **S4Z**




KOŠICE 1:12500

KOŠICE 1:12500
Mapa mesta

Slovenská kartografia, Bratislava, 1995 (?)
6. prepracované vydanie
ISBN 80-7103-079-1

mapy
nestr., slovenčina
hmotnosť: 50 g

skladačková väzba
stav: zachovalá, knižničné pečiatky

0,90 €

*balbe2* in **S6P**




nedeľa 11. februára 2018

HORSKÝ, JAN - SKŘIVAN V KABINETU

HORSKÝ, JAN

SKŘIVAN V KABINETU
čtení o dětech a vychovatelích

Nakladatelství České Budějovice 1964
edícia Sondy (2)
obálka Jiří Muller
1. vydanie, 1.500 výtlačkov
43-12-64

pedagogika, psychológia,
96 s., čeština
hmotnosť: 85 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,50 €

*balbe2* *balbe2*  in **S4Z**





Věta není hromada cihel

Poznání je proces. Říkám si to neustále, abych neupadol do starých chyb. Je to proces neobyčejně složitý, podobající se copu, spletenému z tisíců drobných praménků.

Na začátku každého praménku musel být určitý podnět. Něco muselo člověka zaujmout, než se dal do luštění problému, na jehož konci je poznání. Praménky se splétají a zadrhují v uzlíky. Ty umožňují začátek dalšího, již silnějšího praménku. Během času zesílil cop lidského poznání natolik, že se v něm jednotlivci již dávno nevyznají, a tak se v poslední době již uvažuje o kybernetických pamětnících a informátorech.

Způsob, jímž se děti ve škole seznamují s novými poznatky, by měl odpovídat způsobu, jímž se zmocňovalo nových poznatků lidstvo, i když zde jsou určité rysy ryze školské.

Jak často jsem před děti předstupoval a předkládal jim k pamatování jen tresť poznání, jen jeho výsledky. Přitom šlo o hodiny rutinovaně připravené, vedené podle všech didaktických zásad metodicky správně.

Kolik let trvalo, než jsem potřebnou rutinu našel, a nyní ji mám opustit?
Začínáme v šesté třídě základy větosloví. Neučím té látce prvně, ale v minulosti jsem vždy vykládal, sám dokazoval na tabuli a sám jsem vyvozoval za pomoci dětí poučení:

VĚTA JE MYŠLENKA VYJÁDŘENA SLOVY.

Měl jsem připraveno několik vět na ukázku a děti potom tvořily další. Hodina měla klasickou stavbu, ale chyběl jí podnět, hlubší zájem většiny dětí, chyběla i dramatičnost.

Ne, takhle ne. Začnu znova.

Po příchodu do třídy a po zapsání do třídní knihy bych měl předstoupit před třídu a říci jako obyčejně: „Nejdříve si zopakujeme minulou látku a pak..

Neudělal jsem to.

Nepsal jsem na tabuli velkým tiskacím písmem:

JÍTI MĚSTA PEPÍK DOMU Z 
Otočil jsem se ke třídě a mlčel.

Dobře vidím, jak se Jarda Ostrých namáhá pochopit podivný nápis. Úporně olizuje rty a vraští čelo, aby byl první, kdo přijde záhadě na kloub. Je ctižádostivý a na každou zajímavou věc reaguje citlivě jako barometr na tlak vzduchu. I na ostatních je vidět soustředění, a kdyby oči mohly vyjadřovat myšlenky obrazně, byly by samý otazník.

Když mlčen! přesáhne míru dětské trpělivosti, přerůstá napětí v rozpaky a oči zůstávají viset na mých rtech.

„Co je to?"

Z rozpačitého ticha vylétne Františkova ruka. Vždy se hlásí první, ale často přestřelí a někdy se jeho fantastickým odpovědím zasměje s chutí celá třída. Nakloní se kupředu a v očích mu zraje triumf poznání. František je milovníkem dobrodružné literatury, a proto si ani na okamžik nepřipustí, že by mohlo jít o něco obyčejného. Prudce vystřelí:

„Je to záhadný nápis!"

Třídou prolétl slabý vzruch a ovzduší zelektrizovalo. Zájem je nyní vidět i v očích Karla Valů, repetenta, který je častěji v půtkách s učiteli a Veřejnou bezpečností než s poznáním. Vidím, že mnozí mají chuť se přihlásit a říci: „Kdyby se to zpřeházelo ..."

Ale mlčí. Františkův nápad je zajímavější.

Neříkám nic. Přistupuji znovu k tabuli a pod nápis


DMITRIJEVOVÁ, NINA - O KRÁSNU

DMITRIJEVOVÁ, NINA

O KRÁSNU

Nakladatelství politické literatury, Praha, 1963
preklad Jiřina Fleková
edícia Abeceda umění (2)
obálka Bohumil Trita
1. vydanie, 5.500 výtlačkov
25-049-63

umenie, filozofia
108 s., čeština
hmotnosť: 122 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

0,90 €

*balbe2*  in **S7S**

Práce přední sovětské estetičky je určena čtenářům, kteří se chtějí seznámit se základní otázkou vědy o umění - s otázkou krásy - a s hlavními rysy jejího marxistického pojetí. Není to odborná vědecká studie, ale prostý, obecně srozumitelný výklad teoretických problémů. Výrazným kladem této práce je její široké zaměření: neomezuje se pouze na otázky umělecké tvorby, ale všímá si aktuálních otázek životního slohu socialistické společnosti, užitého umění, estetiky pracovního prostředí, kultury lidských vztahů apod. Autorka vychází od nejjednodušších estetických prožitků a ve svém výkladu dospívá k objasnění principů krásy v přírodě, ve společenském životě i v umění. Zvláštní pozornost věnuje vzájemnému poměru mezi estetikou a etikou, v němž spatřuje jednu z nejdůležitějších otázek, kterou je třeba zodpovědět, má-li umění plnit svoji výchovnou funkci a mají-li být správně chápány jeho zvláštní zákonitosti. Nemalou předností autorčiny práce je pak i to, že její výklad je důsledně historický, že přihlíží k průběhu vývojového procesu, kterým procházela společnost i umělecká tvorba. To autorce umožnilo podat ucelený úvod do problematiky krásna v životě a v umění a poskytnout tak i odborně neškolenému čtenáři teoreticky propracované poučení o hodnotách, které obohacují vnitřní svět člověka a upevňují jeho vztah k velkým společenským ideálům.








Harmonie a boj

Dříve než půjdeme dále, musíme se zmínit o jedné důležité věci. Týká se estetického pojmu „harmonie“, v němž, jak je vidět z předchozího, nalézáme podstatný princip krásy.

Jestliže současná formalistická a subjektivistická estetika prakticky odmítá pojem harmonie, pak ve staré idealistické estetice byl tento pojem velmi rozšířen, byl však chápán jinak, než jak jej chápeme my. Nejčastěji chápala idealistická estetika harmonii jako strnulou dokonalost, která nemá nic společného s boji, dramatismem, konflikty skutečného, „neideálního“ života.

My chápeme harmonii naprosto jinak.

Marxistická estetika, jakož i celá marxistická filosofie, je založena na dialektice. Víme, že pohyb nikdy neustává, že vždy probíhá ve střetání, v boji protikladů. Jestliže nemůže existovat strnulost v reálném životě, pak nemůže existovat ani v estetickém ideálu. Ideál je vždy vzdálen. Podle toho, jak se k němu přibližujeme, dostává nový charakter, vzdaluje se. I když jej pozorujeme jenom z dálky, nepředstavujeme si, že je „klidný“. Takový nemůže být ani ve fantazii, ani v umění, protože je vždy ztělesněním života a klid není životu vlastní. Proto když mluvíme o hamonii vztahů jako o podstatě krásy, naprosto nechápeme harmonii jako něco ustáleného, klidného, jako něco, co vylučuje boj. Sám boj patří do pojmu harmonie, jestliže je to boj, který skutečně žene život vpřed. Před námi, ve stinné houštině stromů, je jeden stromek s úplně holým kmenem, vysoký a útlý, a jenom jeho špička, kterou ozařuje slunce, je pokryta novým listím. Zdálo by se, že ve srovnání se svými bohatě oděnými sousedy není krásný. Ale vzhled tohoto stromku mluví o tom, jak úporně se prodíral k slunci, jak bojoval o život a jak v tomto boji zvítězil: probil se a přece se zazelenal. A v tom je krása, i samotný vzhled tohoto vítěze, který vyšel s velkými ztrátami z boje, je dojemně krásný.

Dokonce i umírání v přírodě bývá krásné, když na vlastní oči vidíme, jak je zároveň počátkem nového života, jak se obklopuje jeho výhonky. Ani o tom nikdo nenapsal lépe než Prišvin:

„Když se zblízka podíváme na pokrývku země, pak se nám trosky jakéhokoliv kmene nebudou zdát méně malebné než trosky hradů a věží. Záplava květin, hub a kapradí rychle se snaží zaujmout místo po setlelém, kdysi velikém stromu. Ale především ten strom sám, hned vedle kmene, pokračuje v malém stromku. Mech, zářivě zelený, hvězdicovitý, se spoustou tmavohnědých kladíveček, pospíchá ukrýt holá kolena, kterými se kdysi strom držel země; v tom mechu bývají často obrovské červené čirůvky. Světle zelené kapradí, červená jahoda, brusinka, borůvka obklopují trosky“.

Představte si les tak, jak jej můžeme velmi často pozorovat. Vedle ztepilých, košatých stromů stojí staré, pokřivené; nedaleko na planině celý porost úplně mladých jedliček. Kmeny, trosky uhynulých stromů, jsou obklopeny lesknoucími se houbami a jahodami. Každá rostlina i živočich hledá si své místo v tom nekonečně rozmanitém lesním světě; ořeší se druží k osikovému lesu, přeslička ke kapradí, něco se ukrývá do stínu, něco se prodírá k slunci, datel se zahnizďuje na vysoké sosně, mravenci budují své pyramidy ze